Kampaň, která se strhla po tragickém zavraždění dvou mladíků na Zámecké ulici v Bratislavě, je nesmírně poučná. Ukazuje nám, jak dokáže motivovaná, organizovaná, mediálně podporovaná a globální lobby uchopit událost, dát jí svou interpretaci bez ohledu na pravdu a nasměrovat ji ve prospěch prosazení vlastního ideologického pohledu.
Od prvních chvil po vraždě nám tato lobby a její média nabídli Příběh tak, jak nám ho nabízeli už po dvě desetiletí. Je to prý Příběh nenávisti většiny společnosti vůči sexuální jinakosti, nenávisti vůči gayům a lesbám, šířené zejména konzervativními, dokonce přímo křesťanskými kruhy včetně kruhů církevních. Nenávisti, která motivuje některé až k nezřízenému vraždění. Příběh o tom, že tato nenávist je ze všech nenávistí nejnebezpečnější, a proto jsou sexuální menšiny ty nejohroženější. A proto progresivní poslanci parlamentu slovenského i evropského prý musí navrhovat prohlášení a zákony ve prospěch sexuálních menšin. O tomto Příběhu nás chtějí přesvědčit.
Jistěže, už pronikly na veřejnost informace, že střelec se nezajímal jen o gaye. Chtěl zastřelit premiéra Eduarda Hegera. Prý i Roberta Fica. Dočetli jsme se, že střelec nenáviděl Židy. Ty informace však nebyly podávány s takovou intenzitou, že by byly schopny zpochybnit základní linii Příběhu, který ovládl média.
Jenže manifest, který střelec napsal v angličtině a který byl chvíli dostupný na internetu, říká něco úplně jiného.
Gayové byli pro střelce třetiřadým cílem
Po přečtení manifestu překvapivě zjistíme v rozporu s Příběhem, že gayové byli pro střelce až asi tak třetiřadým nepřítelem. Stručnou zmínku o nich jako o vhodných terčích najdeme na třech či čtyřech místech šedesátistránkového textu, bez nějakého velkého zájmu a bez podrobnějšího připojení patřičné spalující nenávisti, jakou adresuje jiným skupinám svých potenciálních terčů.
A kdo je tedy nepřítel číslo 1? Ve střelcově zvrácené mysli jsou to Židé. V úvodu textu třikrát za sebou zopakuje mantru „
Všechno je to o Židech“. Označuje je posměšným anglosaským výrazem „
kikes“.
It’s kikes. Dokola a dokola. Zmiňuje je téměř na každé straně.
Číst střelcův manifest je depresivní. Nikdy tak o bližním nemluvím, ale jeho mysl se pohybovala opravdu v hloubkách zla. Řešením bylo pro něj vždy vyhubení nepřítele. Násilí je nejen povoleno, ale nezbytné. Pro něj byla nepodstatná osobní vina či nevina. Když jde o vyhubení nepřítele, navrhoval zabíjet i jejich děti a rodiny. Ničit jejich majetek, likvidovat politiky. Co se příslušníků jiných ras týká, podle něj bude třeba vyhubit desítky milionů lidí.
Židy navrhoval vyhubit úplně. Hitlerův holocaust mu byl málo. Pět milionů bylo pro střelce málo. Navrhuje jich vyhubit dvacet milionů.
Nepřítel primární, nepřítel odvozený
Židé jako nepřátelé jsou pro něj problémem primárním a ústředním. Všichni ostatní nepřátelé jsou zlem odvozeným od zla židovství. Židům připisuje zlo imigrace, potlačování bílé rasy nebílými i zlo sexuální zvrácenosti. Od Židů jsou odvozené i Světové ekonomické fórum, Rothschildovi, Rockefellerovi, podporovatelé proticovidových opatření atp. Zlem je i „vnitřní nepřítel“ uvnitř bílé rasy, například bílí politici, kteří vykonávají „židovskou“ politiku. Pro vlády takových politiků používá označení ZOG (Zionist Occupation Governments) a JOG (Jews Occupation Governments), tedy vlády ovládané sionisty a Židy. Tam mu spadají i politici jako Heger či Fico. Jmenuje mnoho skupin, které mu spadají do ZOG a JOG. Degenerovaní umělci, hudebníci, filmaři, politici, policisté, vojáci, soudci, právníci, advokáti, těch skupin je mnoho. Mezi nimi i homosexuálové. Nevěnuje jim však žádnou mimořádnou pozornost.
Střelec se cítí bojovníkem za bílou rasu. Příslušnost k rase považuje za klíčovou. Je pro něj důležitější než příslušnost kulturní. Jasně píše, že pokud si má volit mezi křesťanským nebílým vůdcem a bílým nekřesťanským vůdcem, tak volí jednoznačně bílého nekřesťanského. Jen v rámci rasy jsou lidé spojeni bratrstvím, nikdy napříč rasami.
On sám je ateista či agnostik. Náboženství ho nezajímá ani u sebe, ani u jiných. Jediné, co je důležité, je rasa.
Ještě jednou: Téměř stále píše o Židech, mnoho stran věnuje potřebě boje proti nebílým rasám, o homosexuálech je jedno- či dvouřádková zmínka asi na čtyřech místech. Jedna strana je věnována transgenderům.
Střelec je exemplární rusofob
Střelec dává jasně najevo, že není státní síly globálního významu, o kterou by se dalo opřít. Na Ameriku, Rusko a Čínu je třeba zapomenout. O Číňanech se není třeba bavit, vždyť nejsou bílí. Američané však jsou rasově příliš pestří, Rusové jsou zase prý mongolizovaní a v Americe i Rusku žije mnoho nebílých národů.
Rusko je pro střelce jen další stát ovládaný Židy, jmenuje oligarchy, kteří jsou podle něj židovského původu.
Zavraždění Darie Duginové vykresluje jako velmi úspěšný příklad, jak je třeba likvidovat politiky (za to ji považuje). Má jí za zlé, že šířila některé myšlenky jejího otce o euroasianismu. Její smrt ironizuje s nevídaným pohrdáním. V manifestu zveřejňuje dvě fotografie spáleného masa a říká, že fotografie skutečných tělesných pozůstatků Duginové sice nejsou dostupné, ale že mohly vypadat asi jako spálenina na těch připojených fotkách. Dobře vypadáš, Darjo, píše cynicky.
Kdyby byl vrah ze Zámecké příznivcem Putina, současné nastavení médií by zaručilo, že by se to určitě celé Slovensko dozvědělo. Ale střelec byl odpůrcem Putina i celého Ruska.
Manifest je na začátku ilustrován neonacistickým znakem „černé slunce“. Až do tohoto roku jsem ho neznal. Poznal jsem ho až díky trapasu, když toho roku NATO na twitterovém účtu
zveřejnilo
oslavnou fotku ukrajinské vojáčky, přičemž si nevšimlo, že nosí na hrudi nášivku s černým sluncem. Potom fotka zmizela.
Tak proč tedy střílel na homosexuály?
Samozřejmě, je zde vážná otázka. Jestli byli homosexuálové méně zajímaví než terč, proč zavraždil právě homosexuály? Vysvětlení je však banálně jednoduché.
Střelec disponoval jistým zvráceným, ale přece jen intelektem. V manifestu je obsažena solidní analýza a klasifikace žádoucích terčů útoků. Rozlišuje dvě kritéria, podle kterých je třeba stanovovat terče útoků.
Prvním je „hodnota terče“, která se určuje podle politického významu „terče“ a velikosti ohlasu veřejnosti na útok na něj. Stupně hodnoty jsou tři: nízká, střední a vysoká.
Terče nízké hodnoty jsou běžní cizinci z jiných ras, běžní zrádci bílé rasy a například homosexuální bary.
Mezi terče střední hodnoty patří skupiny cizinců z jiných ras, kteří si dovolí bydlet v oblasti obydlené převážně bílými. Potom všichni Židé, policisté, vojáci, novináři, lokální politici, nepřátelští aktivisté středního významu.
Konečně terče vysoké hodnoty: národní a nadnárodní politici a jejich rodiny. Významní novináři a aktivisté nepřítele. Bankéři. Významní Židé. Vládní budovy, ambasády, vojenské základny atp.
Druhým kritériem je hustota terčů, tedy kolik terčů je spolu shromážděno. Opět se rozlišuje hustota nízká, střední a vysoká.
Střelec se samozřejmě netají tím, že žádoucí je co největší hodnota terčů i co největší hustota. Rozumí dopadu na veřejné mínění. Chce „bojovat“ efektivně.
Tak proč tedy napadl terč, který sám označil za terč nízké hodnoty? Třetiřadý terč. Proč? Vysvětlení je jednoduché.
Za prvé, on se přece pokusil nejprve zaútočit na terč vysoké hodnoty. Zabití mladíků byla náhradní akce za neúspěšnou přípravu politického atentátu na premiéra Hegera, tedy jednoho z nejvyšších politických činitelů. Vždyť na něj čekal. Jenže vyčíhat premiéra, překvapit jeho ochranku a usmrtit ho není pro teenagera jednoduché. Střelec neuspěl, protože na to prostě organizačně neměl. Neměl ani na žádný jiný terč vysoké nebo střední hodnoty. Kde měl vystopovat nějakého Žida nebo Rusa, bankéře či novináře?
Co se nabízelo jako snadno dohledatelný cíl? Jedině homosexuální bar, o kterém se vědělo, že se tam sjíždějí gayové.
To je celá skutečnost. Střelec nezabíjel „terče“, které nejvíce toužil zabít. Zabíjel „terče“, které dokázal najít a dokázal najít jen ty, kteří pro něj byli nejméně významní. A kdyby jeho otec neměl revolver, zřejmě by nezahynul nikdo.
Lživý obraz o křesťanských vinících vyfabrikovaný během několika hodin
Nepíšeme o těchto věcech proto, abychom zlehčovali dvojnásobnou vraždu. Ta je hluboce tragická a odsouzeníhodná bez ohledu na to, koho vrah nenáviděl nejvíc. Píšeme to proto, abychom odhalili lži, které se bleskovou rychlostí začaly šířit okamžitě po vraždě. Ty lži jsou zřetelné zejména po přečtení střelcova manifestu.
Identifikovat lze čtyři takové lži.
Lež první:Vražda na Zámecké je důkazem, že předmětem nezasloužené nenávisti jsou zejména homosexuálové
Podsouvá se nám, že dvojnásobná vražda na Zámecké a osoba střelce jsou důkazem, že na Slovensku jsou oběťmi nezasloužené nenávisti zejména homosexuálové a lesby. Z analýzy manifestu je vidět, že tomu tak není. Střelec byl narcistickou osobou, která nenáviděla 80 procent obyvatel planety, protože byli nebílí, plus ještě nějací zrádci z bílé rasy. Kdyby mělo být po jeho, zahynuli by úplně jiní lidé, které považoval za důležitější. Podsouvá se nám opak. Že první jsou na ráně homosexuálové. O všech jiných možných terčích, pro vraha mnohem významnějších, se veřejnost v podstatě ani nedozvěděla. Šíření falešného obrazu o vrahovi jako o člověku v první řadě nenávidícím homosexuály, je umožněno i tím, že vyšetřující orgány o obsahu manifestu prozradily velmi málo.
Bylo správné, že premiér Heger se zúčastnil shromáždění proti vraždění, ale bylo absurdní, jak s duhovou vlaječkou v ruce podporoval podsouvání této lži, když víme, že právě on, křesťanský premiér, byl pro střelce mnohem vítanějším, i když nedostupným terčem.
Lež druhá: Vinní jsou především konzervativci a křesťané.
Ještě v den vraždy se na Facebooku na stránce
Zomri objevil status: „Tak celkově jsem zvědavý, který z našich dokonalých tolerantních katoliban politiků přijde jako první s řešením na způsob: Nemuseli být mrtví, kdyby nebyli teplí.“ Pod ním se okamžitě objevilo pět tisíc lajků.
Evropský parlament přijal na návrh progresivních slovenských europoslanců rezoluci, která přesně postupuje v linii lži č.1 i lži č. 2, která připisuje vinu za tragédii konzervativcům a křesťanům.
Všimněme si extremistického jazyka rezoluce v bodě D. Kdo všechno podle ní živí „
atmosféru nenávisti a nesnášenlivosti“ vůči LGBT komunitě?
Rezoluce říká: „
…nejen krajně pravicová a extremistická hnutí, ale také zástupci církve a politických elit, kteří ve svých prohlášeních často požadovali další omezení vůči LGBTIQ+ osobám; vzhledem k tomu, že Národní rada v červnu 2014 změnila ústavu země tak, aby párům stejného pohlaví výslovně odepřela právo uzavřít manželství a následnou právní ochranu; vzhledem k tomu, že referendum proti LGBTIQ+ osobám se konalo v únoru 2015 poté, co konzervativní Aliance za rodinu s podporou církve shromáždila 400 000 podpisů a vyzvala k hlasování o přísnější legislativě proti LGBTIQ+ osobám…“
Především rezoluce v citovaném odstavci používá falešný jazyk. Používá slovo „
omezit“, přičemž všechny zmíněné iniciativy byly pouze snahou o zachování statu quo.
Referendum nebylo proti žádným osobám.
Rozumíte, co europarlament tvrdí? Můžete mít jakkoli kladný, přátelský vztah k homosexuálům jako lidským bytostem, ale pokud trváte na zachování současné definice manželství, tak živíte nenávist. Pokud nesouhlasíte s LGBT ideologií, živíte nenávist.
Současný text slovenské Ústavy upravující manželství jako svazek muže a ženy, je tedy živením nenávisti.
Pokud tvrdíte, že dítě potřebuje otce a matku, živíte nenávist. Jste-li kněz a hlásáte, aby se lidé vyvarovali hříchu, živíte nenávist. A nezapomínejte. Živení nenávisti může být trestné.
Porovnejme profil vraha, jak jej známe z jeho manifestu. Ateista/agnostik (takto se sám označoval, včetně lomítka). Jeho způsob nahlížení na lidstvo absolutně vylučoval jakékoli bratrství mezi lidmi, jakékoli pouto či závazek člověka vůči člověku. Vylučoval radikální přikázání „Nezabiješ“. Tedy radikálně odmítal základní myšlenky křesťanství. Byl posedlý vizí genocidálního zabíjení v takovém rozsahu, že by to působilo až jako parodie, kdyby opravdu nesáhl po zabíjení. S tak radikální vizí jsem se v historii nikdy nesetkal.
Jeho vzory byli vrahové jako
Tarrant, který vraždil v mešitě v novozélandském Christchurchi,
Earnest,
zabíjející v synagoze v San Diegu, a další vrahové. Střelec jim dává přívlastek Saint - Svatý.
Připomíná to satanismus, který jako protiklad křesťanství přisuzuje největším zvrácenostem hodnotu, kterou křesťanství přisuzuje ctnosti světců.
Jestli mi něco střelcova vize připomíná, tak to je Marxův materialistický třídní boj, který také odsuzoval dělníky a vlastníky výrobních prostředků k vzájemné válce, ve které je jakákoli osobní vina a nevina nepodstatná.
Představa, že střelcovo rozhodnutí mohlo být motivováno tím, co slyšel někde v kázání, je směšná. Žádné kázání neposlouchal, neboť náboženství odmítal.
Na nedělní mše chodím šedesát let, z toho prvních čtyřicet či padesát jsem tam nikdy o homosexualitě neslyšel ani slovo. Posledních deset-patnáct let, poté, co se na nás LGBT ideologie už valila, jsem slyšel, ale velmi vzácně, co říká katolické učení o homosexualitě. Že za svůj sklon tito lidé nemohou, hříšné jsou jen homosexuální skutky, že je třeba k homosexuálům přistupovat citlivě, s láskou k bližnímu.
Pokud by i střelec slyšel takové kázání, spíše by to v něm vzbudilo nenávist vůči církvi. Vždyť církev nabízí právě to, čím v manifestu pohrdal. V manifestu se vysmívá snahám o jakékoli klidné řešení otázky. Jaké citlivé přistupování? Jaké rozlišování mezi hříšníkem a hříchem? Jaká láska k bližnímu? Násilí bylo podle něj jediným řešením.
Jenže
slovenští progresivci i většina Evropského parlamentu dávají křesťany do jednoho pytle s hlasateli genocid.
Lež třetí" Prý nenávidíme homosexuály
Tím přicházíme ke třetí lži, která tvrdí, že konzervativní lidé/křesťané nenávidí homosexuály. Je to lež, která je vlastně odvozena od lži číslo 2. Ve skutečnosti máme s konkrétními homosexuály dobré vztahy, nacházejí se mezi našimi přáteli, spolupracovníky. Vyskytují se také v křesťanských rodinách.
A někteří křesťané jsou homosexuály, někteří homosexuálové křesťany.
A nejde jen o osobní vztahy, k toleranci vede křesťany i učení a nauka církve. V Katechismu čteme: „
Třeba je přijímat s úctou, soucitem a jemnocitem a vyhýbat se jakémukoli náznaku nespravedlivé diskriminace vůči nim.“ O nenávisti nemůže být ani řeči, odporuje to základní myšlence křesťanství.
Lež čtvrtá: Všichni homosexuálové podporují ideologii LGBT
Falešnost jazyka umožňuje další mýty a lži. Často, když mluvíme o homosexuálech, nerozumíme si a nevíme, co má kdo na mysli. Spíše by se mělo mluvit
o osobách, které cítí přitažlivost k osobám stejného pohlaví (same-sex attraction) Nemohou za to, mohou jen za to, jak s tímto sklonem naloží. Lze je dělit na tři skupiny.
První jsou ti, kdo žijí podle svého sklonu s osobami stejného pohlaví a podporují ideologické požadavky, jako registrované partnerství, manželství a adopce.
Ve druhé skupině jsou ti, kteří také žijí podle svého sklonu, ale nikdy by je nenapadlo vznášet výše uvedené požadavky.
Třetí skupinu tvoří ti, co svému sklonu vzdorují a žijí zdrženlivě. Někteří proto, že jsou křesťany. Církev jim je oporou.
Samozřejmě, že veřejně je slyšet jen hlasy z první skupiny. Nemluví však za všechny. Jenže ideologové existenci tohoto členění zamlčují.
Rozšíření této lži však má nezamýšlené neblahé účinky právě na homosexuály. Totiž někteří lidé, kteří duhovou ideologii nesnášejí, uvěří právě této její lži, a myslí si, že jsou tedy v ideovém konfliktu s každým homosexuálem. A když jde o rasistického extremistu, ten může uvěřit, že každý homosexuál je jeho nepřítelem, a tedy hodný zničení.
Křesťané a konzervativci to pořád neberou vážně
Na Slovensku se dopustil dvojnásobné vraždy osamělý ateistický radikál, který podlehl takové formě fanatického rasismu, která na Slovensku nemá oporu. Tento typ radikalismu je samozřejmě trestný, potírají ho orgány činné v trestním řízení, jeho výskyt sleduje tajná služba, odsuzují jej všechny složky společnosti včetně, samozřejmě, křesťanských církví.
Dva zavraždění byli náhradními oběťmi za vyhlédnutou oběť, kterou se vrahovi nepodařilo zabít, tou byl křesťanský premiér.
Ale
za viníky jsou vyhlašováni vedle extremistů stejně intenzivně křesťané včetně církevních představitelů. Jak jsme analyzovali, je to absurdní a nespravedlivé. K nejlepší tradici slovenského křesťanství patří nenásilné a trpělivé mluvení pravdy, což slovenští křesťané dokázali za čtyři desetiletí komunismu a během tří desetiletí v demokratickém období.
Ale
progresivce o tom nepřesvědčíte. Progresivci mají podporu Evropského parlamentu, který prohlašuje i názor, že manželství má být jen mezi mužem a ženou, za živení nenávisti a nesnášenlivosti. To znamená, že Evropský parlament tvrdí o milionech slovenských občanů, že živí nenávist a nesnášenlivost. A extremismus slovenských a evropských progresivců má plnou podporu prezidentky Slovenské republiky.
Chápeme, co se tady v Evropě děje?
Autor: Vladimír Palko
slovenský matematik, bývalý disident, na začátku 90. let zástupce ředitele federální kontrarozvědky, posléze politik KDH a v letech 2002–2006 slovenský ministr vnitra ve vládě Mikuláše Dzurindy.
Zdroj:
https://standard.sk/268858/manifest-vraha-zo-zamockej-ukazuje-ze-vsetko-je-inak/
Převzato z:
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/
Vyšlo zaké na:
https://echo24.cz
