 (430) (4).jpg "noční procesí")
+
rozjímání, které se poutníci modlili cestou na Sv. Hostýn a "Slovo z vnuknutí", které společenství obdrželo v souvislosti s nočními modlitebními procesími.
V noci ze 7. na 8. září 2018 se uskutečnilo
Noční modlitební procesí z Bystřice pod Hostýnem na Sv. Hostýn. Zúčastnilo se jej
přes 800 pěších poutníků z celé ČR i ze Slovenska a mnoho dalších přijelo auty k bazilice na noční Mši sv. slouženou P. Jiřím Šolcem. Poutníci se cestou pomodlili 3 růžence za ochranu rodiny, za ústavní zakotvení manželství muže a ženy a za odmítnutí gender ideologie nepřijetím Istanbulské úmluvy.
Vítězné ochraně Moravy, P. Marii, k jejím narozeninám, jsme tak mohli po příchodu do baziliky svěřit přes 2.500 růženců pomodlených v naprosté usebranosti při nesnadném výstupu na vrchol. Před zaplněnou bazilikou kázal o všech zmíněných úmyslech - strhujícím způsobem sobě vlastním - P.
Marián Kuffa ze Slovenska.
Srdečné poděkování patří všem, kdo jakýmkoli způsobem pomohli při organizaci pouti, duchovní správě na Sv. Hostýně, Matici Svatohostýnské, zúčastněným kněžím, varhaníkovi a schole z Křenovic a Kojetína, všem nemocným spojujícím své bolesti a utrpení za zdar poutě a především všem
ochotným poutníkům, kteří se neváhali vydat i v pozdních nočních hodinách bojovat proti rozpínajícímu se liberalismu v jeho zhoubných podobách (díky za neokázalé spoluputování exposlankyni paní Jitce Chalánkové, kterou rádi podpoříme v nadcházejících senátních volbách).
Ukázněnost, usebranost a zápal poutníků byly příkladné. Kéž Pán odmění každou vaši oběť a stále drží ve svém náručí i všechny děti, které tak statečně putovali s rodiči. S vděčností také posíláme poděkování našim bratřím a sestrám ze Slovenska, kteří nás přijeli v našem boji podpořit.
Pán Bůh zaplať všem za štědrost, sbírka pokryje organizační náklady a tisk informativních brožur, část byla věnována Institutu Krista Velekněze P. Mariána Kuffy.
Za rodiny všech poutníků bude obětováno večeřadlo konané na první říjnovou sobotu, tj. dne 6. října 2018 v 16 hod. v chrámu Páně v Křenovicích u Kojetína (modlitba dvou růženců, Mše sv., adorace).
Za pořadatele
Markéta Tomečková,
společenství Večeřadla Křenovice
Rozjímání, které se poutníci modlili
cestou na Sv. Hostýn
RADOSTNÝ RŮŽENEC:
1. Pane Ježíši, až pomine tento čas milosti a tvého slitování, pak naše éra bude muset čelit Tvé spravedlnosti. Jsme plni obav a strachu, protože naše hříšnost je velká. Ale vnímáme, že Duch Svatý nám s plnou silou přichází na pomoc, nyní, když se všude kolem nás šklebí tma noci. Děkujeme Ti, Duchu Svatý, za Tvé světlo, za Tvůj oheň, který v nás znovu a znovu oživuje blikající plamínky a dělá z nás stravující oheň lásky. Modlíme se, Bože, aby všichni měli čas k obrácení. Modlíme se za obrácení světa, modlíme se, aby tvůj Duch sídlil v každé duši a učinil ji Tvým vlastnictvím. Aby Duch Svatý proudil v duších jako řeka uprostřed města. Modlíme se, aby každá duše Ti řekla své ANO, jako P. Maria, když jsi k ní poslal svého anděla.
2. Děkujeme Ti, Pane Ježíši, že svým světlem naplňuješ celý svět, abys rozjasnil tuto temnotu a dal naději těm, kdo tápavě hledají cestu nekonečnou nocí. Modlíme se, Pane, aby mír přišel na celý svět. Abys dal svého Svatého Ducha všemu lidstvu a ukončil války pustošící tolik zemí. Vedeš nás k poznání, že nebe je naším domovem a země je naším putováním, Ó, Ježíši, sejmi z našeho pokolení smrtící závoj a přiveď nás k životu. Ty Jsi slitování, Ty jsi láska. Shromáždi jeden národ za druhým a ukaž svou Svatou Tvář. Ty jsi naše naděje! Spolu s P. Marií putujeme touto epochou, a jako Ona se setkala se svou příbuznou – tam v horách, ať se i my setkáme na vrcholu této hory s Tvým slitováním, které nás očistí od našeho světského smýšlení a připraví k přijetí nových letnic.
3. Pane Ježíši, Ty vznešený Bůh Jsi přišel z nebe do rodiny, přál sis vyrůstat nenápadně jako bezbranné dítě pod ochranou svých rodičů, otce a matky. Vyznamenal jsi rodinu a ukázal na její důležitost. Ale svět si předsevzal, že rodinu zničí. Svět se trhá, pobíjí sám sebe a pobíjí i nás, Tvé děti. Ničí nás a vnáší pohromu za pohromou do mnoha rodin, ale my se vzpíráme zlému, jeho zotročování a prosíme Tě, přikryj nás svou svatou Krví, ať máme sílu odvrhnout všechno to, co není svaté. Kéž se staneme těšiteli Tvého Srdce, kéž neúnavně tišíme planoucí hněv Otce. Kéž jsme dobrodiním pro tuto zemi oplácející hříchy světa postem, oběťmi a modlitbami z celého srdce. Pane, dáváme Ti rodiny našeho národa, aby se jich zmocnil Tvůj Duch Svatý. Vzýváme Tvé svaté Jméno a vzdáváme Ti slávu, která Ti náleží. Ježíš znamená Ten, kdo zachraňuje. A my zasvěcujeme všechny rodiny Tobě, našemu Zachránci, Tvému a Mariinu Srdci. Zasvěcujeme Ti své vlastní rodiny, abys je mohl označit za Své a děkujeme Ti. Amen.
4. Jako strážný nad námi bdíš ve dne, v noci. Ó Pane, jako strážný nás chráníš ode všech vetřelců. Tvůj hlas, je hlasem lásky. Mluv, Pane, k našemu národu. Vlož svou ruku na naši zemi a dej nám pocítit svou přítomnost. Požehnej Čechy, Moravu i naše bratry Slováky. Znič, Pane, naši letargii, která nás přivedla k našemu velkému odpadlictví. Litujeme, že náš národ nemá bázeň před Tebou, jsme zkažení a pošetilí, neposloucháme tvá přikázání a naše srdce jsou naplněna zlobou a závistí, soudíme své bratry, nutíme žít druhé ve strachu, naše rty vydávají křivá svědectví, proléváme nevinnou krev nenarozených dětí. Litujeme, Pane, tak velmi litujeme hříchů našeho národa. Pane, přijď do naší pustiny se svým Sv. Duchem a zachraň nás! Naplň nás svým světlem, které nás promění. Toužíme, Pane po Tobě, obětujeme Ti sami sebe, svou vůli, svou energii, svůj čas, naše bdění v tuto noc... Používej nás ke své slávě a naší spáse. Dychtíme oslavit Tě. Amen.
5. Pane, zdá se, že Satan má ve světě velkou moc a jeho zuřivý hněv pronásleduje všechny ty, kdo vydávají svědectví Pravdě. Snaží se zničit malý plamínek, který ve světě ještě zůstal, a chce nechat svět beze světla, bez štěstí, bez milosti. Rouhá se všem mocnostem Božím. Ale my Ti, Pane, vyznáváme svou lásku; naše naděje je v Tobě, v Ježíši Kristu. Dovol nám opřít se o Tebe, veď naše kroky po cestě k dokonalosti. Nepochybujeme o Tvé přítomnosti. Modlíme se, aby všichni byli obráceni, aby nikdo neutonul v temnotě a ve stínu smrti na celou věčnost. Aby všem byla odhalena tajemství Božího království. Modlíme se za církev, aby byla zbavena všeho zla. Usmiřujeme za hříchy a nepravosti věřících, které tolik urážejí Tvé Svaté Srdce, Ježíši a prosíme: Odpečeť všechny hluché uši pro Svou slávu, ať naleznou Tebe v jediné pravé Katolické církvi. Amen.
Mezi růženci - Světské smýšlení:
Pane, litujeme všeho toho, co nás odděluje od Tebe. Je to především naše světské smýšlení: pyšné, na sebe myslící, nervózní, stále mající naspěch, po požitcích se shánějící, po populárnosti dychtící, svou moudrost stále na obdiv stavějící a při tom naše srdce zatvrzující: SVĚTSKÉ SMÝŠLENÍ. Zacpává nám uši, oslepuje oči, kazí vkus a poutá ruce ve věcech Božích. Světské smýšlení sráží naše dobré skutky na nižší úroveň, je překážkou dokonalostí, připravuje vše k hříchu, pomáhá ďáblu při jeho útocích, pracuje s velkou vytrvalostí proti svátostem a milosti. V kolika situacích jsme si své vlastní já vztyčili místo Tebe, Boha! Pravidlo lidských ohledů uplatňujeme více než přikázání Boží. Jsme nedbalí ve službách, které od nás žádáš. A v tolika věcech a činnostech Tě ignorujeme.
A přitom: SVĚT je nejvýznačnější mezi nepřáteli Božími. Písmo svaté nám jasně říká, že svět nenáviděl Krista; svět nemůže přijmout Ducha Svatého; svět miluje to, co jest jeho; svět se raduje, že Kristus odešel. Písmo nás varuje, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem. Ale Ty jsi, Ježíši Kriste, přemohl svět; a my Tě prosíme o sílu a vytrvalost přemáhat svět i s jeho pomíjivými žádostmi. Kéž jsme si stále vědomi toho, že naše spása závisí na tom, bude-li naše nepřátelství ke světu bez milosrdenství. Ať nepodléháme duchu pokrytectví, které Bohu vzdává čest, jen když se to hodí, a hledá zalíbení ve věcech, ve stycích a ve snahách, které vůbec nemají vztah k Bohu a nesměřují k náboženství. Stavíme Ti hranice: tady Bože můžeš, ale tady už ne! Kolikrát jsme propadli tomu, zalíbit se vlivným tohoto světa, kdy jsme se připodobňovali světu a báli se být odlišní od jiných, od veřejného mínění, abychom nepohoršili, aby Bůh zůstal diskrétně vzadu.
A tak naše světské smýšlení je pro nás uspávacím prostředkem; naše zbožnost ztěžkopádněla, naše modlitby jsou rozptýlené a naše zásady nepozorovaně stlačené na úroveň, jaká je kolem nás. Jednou se nás Pane, zeptáš: „Kolik duší jste ke mně přivedli? Je alespoň malý kouteček světa, kde jste zvýšili lásku k Mému Nejsvětějšímu Srdci?“
Pane Ježíši, během rozjímání bolestných tajemství chceme naslouchat úderům Tvého Svatého Srdce a věříme, že nás jejich zvuk ochrání před každou myšlenkou na vzpouru, že nás vyburcuje ke změně smýšlení. Už konec ducha světa! Obětujeme Ti svou vůli, jednej s námi podle své prozřetelnosti a lásky. Amen.
BOLESTNÝ RŮŽENEC
1. …který se za nás Krví potil
Moji milovaní, pojďte a hledejte Mě na místě, které v posvátném tichu svědčí o zradě svého Boha. Co vám ještě Getsemany mohou odhalit, ne-li strach, úzkost, opuštěnost? Getsemany! Vzaly jste lidem všechnu odvahu. Váš vzduch naplněný mlčením uchovává Mé smrtelné úzkosti po celou věčnost. Vím, že mnoho duší si myslí, že jsem jenom mýtus. Věří, že jsem existoval jen v minulosti. Jen málo chápe, že jsem žil na zemi jako člověk a také dnes žiji mezi vámi. Jsem všechno, co bylo, co je a co bude.
Znám váš strach, vím o vašich úzkostech, znám vaše slabosti; což jsem v Getsemanech nebyl svědkem všech těchto křehkostí? Když jsem se modlil v Getsemanech, tisíc ďáblů bylo otřeseno, zděšení démoni se dali na útěk; nadešla hodina, Láska oslavovala Lásku.
Jidáš Mě zradil, ale kolik Jidášů Mě stále zrazuje! Věděl jsem hned, že jeho polibek se velice rozmnoží v následujících generacích. Týž polibek dostávám stále a tak se opakují Mé strasti a rve Mé srdce. Dovolte Mi být vámi utěšován, nechte Mne odpočinout si ve vašich srdcích.
2. …který byl za nás bičován
Když Mě zbičovali, plivali na Mne. Dostal jsem mnoho prudkých úderů do hlavy, takže jsem byl úplně ohlušen. Kopali Mě do žaludku, což mi vyrazilo dech, takže jsem v bolestech padl na zem. Udělali si ze Mne hračku pro své obveselení tím, že Mě po řadě jeden za druhým kopali. Už jsem nebyl k poznání. Mé tělo bylo zničeno, Mé srdce také. Mé celé tělo bylo rozedráno. Jeden z nich se Mě chopil a vlekl Mne, protože už jsem nebyl schopen stát na nohou. Pak mi oblékli nějaké roucho a vláčeli mne kupředu. Dávali Mi další rány, i do obličeje. Zlomili Mi přitom nosní kost a trýznili Mne. Slyšel jsem jejich kletby… jaká strašná nenávist a kolik urážek vycházelo z jejich úst a plnilo pohár až po okraj! Slyšel jsem, jak říkají: „Kde jsou teď shromážděni tvoji přátelé, když jejich král je u nás? Jsou všichni židé tak nevěrní jako tito? Hle, podívejte se na svého Krále!
3. …který byl za nás trním korunován
Pak Mě korunovali korunou spletenou z trní a posmívali se mi: „Kde jsou židé, aby Tě pozdravili? Jsi přece král. Nebo nejsi? Můžeš napodobit nějakého krále? Směj se! Jsi král, ne? Tak jednej jako král a nebreč!" Pak spoutali Mé nohy a poručili Mi, abych šel na to místo, kde byl Můj kříž. Vůbec jsem tam nemohl dojít, protože spoutali Mé nohy. Proto Mě hodili na zem a za vlasy Mě vlekli až k Mému kříži. Bolest byla nesnesitelná. Odtrhávaly se kousky Mého těla, rozbitého bičováním. Uvolnili Mi pouta na nohou a kopali Mne, abych vstal a vzal na rameno své břímě. Nevěděl jsem, kde je kříž, protože trny, vražené do hlavy, Mi plnily oči Krví, která Mi stékala po obličeji. Pak na Mne naložili kříž a postrčili Mě směrem k bráně.
4. …který za nás nesl těžký kříž
Jak hrozně těžký byl kříž, který jsem musel nést! Poháněn zezadu bičem, tápal jsem v temnotě kupředu k bráně. Snažil jsem se dívat na cestu přes Krev, která mě pálila v očích. Tu jsem ucítil, že někdo osušil Můj obličej. Byly to ženy, které se strachem vystoupily z řady, aby očistily Mou zneuctěnou Tvář. Slyšel jsem je plakat a naříkat. Vnímal jsem to a řekl jim: „Buďte požehnány, Má Krev smyje všechny hříchy lidstva. Hleďte, mé dcery, nadešla doba vaší spásy“. S námahou jsem se napřímil. Dav byl jako puštěný z řetězu. Neviděl jsem kolem žádného přítele, nebyl tu nikdo, kdo by Mě potěšil. Zdálo se, že Můj smrtelný zápas pokračuje a Já jsem padl na zem. Ze strachu, abych nezemřel před ukřižováním, poručili vojáci jednomu muži, jmenoval se Šimon, aby nesl Můj kříž. Ale to nebyl projev dobroty nebo soucitu, chtěli Mě uchovat na živu, aby Mě mohli ukřižovat. Když jsme přišli na kopec, srazili Mě k zemi. Rvali Mi šaty z těla a nechali Mě nahého pro pobavení všech přítomných. Mé rány se znovu otevřely a Krev tekla na zem. Vojáci Mi podali víno smíchané se žlučí. Odmítl jsem to, měl jsem už hluboko v nitru hořkost, kterou Mě napojili Mí nepřátele….
5. …který za nás byl ukřižován
Nejdříve Mi probodli zápěstí, a když Mě hřeby přibili na kříž, rvali Mé zničené Tělo a násilím Mi provrtali nohy. Jak strašlivá bolest se rozlévala celým Mým tělem. Jaký smrtelný zápas! Jaká trýzeň pro Mou duši! Opuštěn svými milovanými, zapřen Petrem, na němž jsem chtěl založit svou Církev, zapřen od dalších přátel, ponechán sám, vydán nepřátelům. Plakal jsem. Má duše byla plná bolesti…
Vojáci vztyčili kříž a postavili ho do připravené díry. Pozoroval Jsem hemžení před křížem, na němž jsem visel. I když to bylo namáhavé dívat se opuchlýma očima, díval jsem se na lidi. Neviděl jsem žádného přítele mezi těmi, kdo se Mi posmívali. Nebyl tu nikdo, aby Mě potěšil: „Můj Bože, Můj Bože! Proč jsi Mne opustil?“ Opuštěn všemi těmi, kdo Mě milovali… Můj pohled spočinul na Mé Matce. Pohlédl jsem na ni a Naše Srdce hovořila: „Daruji ti Své milované děti, aby byly i tvými dětmi, máš být jejich matkou.“
Všechno se splnilo, spása byla blízko. Viděl jsem nebe otevřené a všichni andělé tam stáli a mlčeli. „Otče, do Tvých rukou vkládám Svého Ducha. Jsem teď s Tebou.“
A pak z hloubi Mé duše zazněl výkřik plný bolesti, starostí, hořkosti, který prorazil výšiny nebes a otřásl základy země. Rozerval srdce těch, kdo Mě milovali, tak jako se roztrhla opona v Chrámě. Andělé se s chvěním kořili a mlčky Mě vzývali. Má Matka, když slyšela Můj výkřik, padla na kolena a tvář se jí zalila slzami. Nosila v sobě tento poslední výkřik až do dne svého návratu domů. Tolik trpěla…
Já, Ježíš Kristus, jsem vám dal, mé děti, poznat Můj smrtelný zápas. Neste svůj kříž, neste jej pro Mne. Můj Kříž snažně prosí o pokoj a lásku. Budu vám ukazovat cestu, protože vás miluji. Amen.
SLAVNÝ RŮŽENEC
1. Bože, náš nebeský Otče, i když noc ještě přikrývá tuto zemi, víme, že nad námi jsi Ty, náš Abba, který vidí své děti i ve tmě a smilovává se nad nimi. S mocí a slávou sestupuješ, abys proměnil tuto hrozivou noc v jasný den. Naplňuješ nás pokojem a láskou a naše duše jsou plná Tvého světla. Chválíme Tě spolu s Tvým zmrtvýchvstalým Synem: Sláva buď Nejvyššímu, který povolává to, co bylo mrtvé, k životu. Kéž Tvá láska koná svou vůli v každém z nás. Kéž vládne Tvůj pokoj v našich srdcích. Kéž se Tvůj obraz zrcadlí v našich duších, kéž náš duch Tě uctívá ve shodě s Tvým Duchem. Ať naše těla odmítají všechno, co není svaté, ať je zdokonalíš a proměníš do oslaveného těla Tvého Syna, aby se stala oltářem pro Tebe, našeho Boha. Chválíme Tě, Otče!
2. Pane Ježíši, díváš se dolů z nebe na nás na všechny, abys viděl, jestli Tě alespoň jediný člověk hledá bez svých vlastních zájmů… Jsi šťastný, když slyšíš velebit Své Jméno? Pane, i my se radujeme, že Jsi nás zavolal našim vlastním jménem. Kéž by ses i Ty mohl radovat z naší nesobecké lásky: nabízíme Ti svou oběť a pokání, nabízíme se Ti, abychom zmírnili Tvou žízeň a všichni ti, ke kterým voláš, aby mohli slyšet Tvé láskyplné volání. Dej nám v pokoře si uvědomit, že naše duše není stvořena pro tento svět, ale pro Tvé království. Pane, proto se zříkáme všeho, co nás váže ke světu, a chceme se starat jen o nebeské věci. Zříkáme se ducha vzpoury a odpadlictví. Obnov naši mysl, aby bylo zničeno naše staré já, a my lidé jsme si uvědomili, že se vracíš, abys proměnil celé své tvorstvo v dobrotě a svatosti Pravdy. Kéž jsme připraveni Tě přivítat. Přijď, Pane Ježíši!
3. Pane, toto je doba, kdy by člověk měl být vzhůru a bdělý víc než kdy předtím. Toto jsou časy, kdy máme otevřít své uši a naslouchat Tvému Duchu, nebrat jeho varování na lehkou váhu, nehrát si na moudré, neboť odmítáním vanutí tvého Svatého Ducha potlačujeme vnitřní sílu Církve, kterou skrze Ducha Sv. oživuješ.
Bázeň před Pánem je počátek moudrosti, proto se v pokoře skláníme před Tebou, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme, že nás přitahuješ k sobě, zvedáš nás z našich hrobů, abys do nás vdechl život. Tvůj soucit klepe na naše dveře ve dnech našeho soužení a my ti děkujeme za Ducha Sv., za tuto vnitřní sílu, kterou nám můžeš dát jedině Ty – k budování Tvého království na této zemi. Přijď, Duchu Svatý!
4. Pane Ježíši, chválíme Tě a děkujeme Ti za všechny milosti, které na nás tak marnotratně vyléváš. Děkujme Ti za Tvou svatou Matku chránící nás před záhubou a hrozbami. Jako lampa zářící na posvátném stojanu nám ukazuje cestu k Tobě.
Maria, věříme, že bdíš nad námi i v tuto chvíli, skláníš se k nám a žehnáš nám. Dáváme Ti své společné modlitby, neboť je velmi potřebuješ. Děkujeme Ti, že je přijímáš a nabízíš je jako kytici lučních květů Všemohoucímu. Ano, věříme, že naše modlitby nejdou do prázdna, že jsou skutečnou slávou Bohu, jsou důkazem naší lásky k Němu. Ó,Maria, Jitřenko osvěcující zemi pohrouženou do temnoty, přimluv se za nás, jako ses přimluvila v Káni! Věříme, že Bůh Ti nic neodmítne, vždyť velké věci Ti učinil náš Pán! Blahoslavená P.M., oroduj za nás.
5. Pane Ježíši, dal jsi Královně Nebe i země všechny poklady Moudrosti do jejího Srdce, a Ona z této své klenotnice rozdává bohatě milosti, aby nás vytrhla z moci temnot a učinila z nás bojovníky bojující pod jejím vedením ve velké bitvě našich časů.
Děkujeme Ti, naše Královno, že hledáš všechny způsoby, jak nás osvobodit, abychom získali nebe. Maria, Královno, vzdáváme čest Tvému Neposkvrněnému Srdci, tomuto oltáři, kde byl počat náš Pán. Nikdo tak neoslavil Boha jako Ty, Žena oděná sluncem! Jsi tak mimořádná a krásná ve své dokonalé Lásce, že celé stvoření Ti vzdává hlubokou poklonu. Tvé Srdce září nad lidstvem jasněji než všechna souhvězdí dohromady. Byla jsi zrozena, abys byla Korunou Boží nádhery, byla jsi zrozena, aby ses stala nádobou pravého Světla, byla jsi zrozena, aby ses stala chloubou a ctí samotného Boha. Buď pozdravena, pokorná dívko Maria, vítězná ochrano Moravy, Čech a Slovenska!
"Slovo z vnuknutí",
které společenství obdrželo
v souvislosti s nočními modlitebními procesími.
Noční modlitební bdění
před slavností „Seslání Ducha svatého“
19. 5. 2018
Za náš národ, obnovení Mariánského sloupu,
proti ratifikaci Istanbulské úmluvy a za uzdravení rodin
SLOVO z vnuknutí
Děti, mohutný proud nyní protéká vaší zemí!
Mohutný proud lávy, která vybuchuje a vytéká ze Srdce, které se pro vás nechalo probodnout. Daly jste svými modlitbami podnět a vaší zemí protéká mohutný proud lásky, ve kterém se spaluje zlo. Volejte! Volejte! Bůh Otec naslouchá svým dětem, rozpřahuje náruč a dává milosti! Přijímejte! Přijímejte, ale nemyslete jen na svou zemi - sama se neubrání!
Vnímejte, že potřebujete spojence! Ponořte se do této modlitby!
Z vaší země jde tento mocný proud do sousedních států, láska se rozlévá a likviduje tmu prošpikovanou touhou ubližovat, vlastnit, poroučet.
Modlete se, nezůstávejte v tichu! … Modlitba v Duchu Svatém už nyní zasahuje od Baltu až k Středozemnímu moři; … milovaná Itálie - kolik ta potřebuje modliteb; … Evropa - kolik ta potřebuje modliteb!
Rozžíhají se nová a nová ohniska, probouzím ty, kteří spí a nechápou. Jak toužím rozžehnout požár nad Evropou. … Tudy chodili Moji apoštolové i Moji učedníci a roznášeli víru. … Víru do srdcí. Víra zakořeňuje a roste … probouzejí se duše, které spaly.
Hranice! Buduji hranici, kterou nepřekročí zlo v podobě Islámu – satanova náboženství.
Buduji hranici – pomozte Mi, pomozte! Všechny státy jsou Mi drahé, všechny národy!
Kolik je těch, kteří chtějí oslavovat, ale je potřeba sepnout ruce a volat, volat a prohlašovat, že „Kristus zemřel, ale žije - vstal z mrtvých!!!“ Vyhlašujte tuto pravdu nad těmi, kteří ji neznají!!!
Děti, vaše modlitba, kterou konáte ve tmě je daleko mocnější, protože proráží tmu a ta se rozřeďuje a slábne. Ti, kteří patří tomu, který je nenávist a zloba, ztrácejí sílu, jsou malátní. Nejsou schopni se domluvit. Jeden je proti druhému. Jejich síly jsou roztříštěny. Satan se snaží, ale na světle nemůže. Potřebuje tmu, ale tma chybí!!! Propojuji vás s těmi, kteří se na celé zeměkouli modlí. Mohutný řetězec lásky, která zasahuje ta nejpotřebnější místa - a lidé páchající zlo nechápou:
„Co se to děje?“ … Nemohu, nemohu udělat ani krok … chtěl jsem dnes vraždit … ale nemohu… co to ze mě spadlo? Kde je ten balvan, co mě tísnil?… Kdo to stojí přede mnou? … Co je to za krásnou Ženu? … Chci jít s Tebou … neodcházej, kdo jsi?“ … „MATKA“ … „Ty jsi moje Matka? … Já jsem neměl matku, nechtěla mě … Ty jsi moje Matka? … tak krásná, čistá … chci být s Tebou!“ …
Pokoj! … Pokoj! … Tam kde byla nenávist, zloba, které její nositelé nerozuměli, kterou nechápali a nevěděli, kde se v nich vzala, tam je nyní pokoj.
Noční procesí, NOČNÍ MODLITEBNÍ PROCECÍ je další dar, který vám dávám. Je to další zbraň k tomu, aby bylo poraženo a definitivně muselo skončit zlo.
Noční procesí = láska. Láska z těchto modlících se srdcí je daleko mocnější než nejsilnější raketoplány. Zasahuje cíleně místa, která byla skrytá a myslela si, že jsou neodhalitelná. Váš nepřítel pracuje z ukrytého centra. To, co vnímáte, jsou jen odnože. Centrum násilí, pýchy a nenávisti - tam směřují modlitby konané v noci.
Vyzbrojuji vás silou a mocí … přikrývám vás a zlo neví, odkud jde ta síla, která ho ničí.
Jak se zeměkoule rozsvětlila! Pojďte, nebojte se, začněte organizovat!
Dostali jste zbraň - nesmíte ji zakopat, ale použít. Opakovaně - protože tato zbraň je nezničitelná a zasahuje cíle.
Nechejte se vést! Vyzbrojuji vás! Uschopňuji vaše uši k slyšení, vaše oči k vidění a vaše srdce k rozhodnosti. Nebojte se! Zlo bylo poraženo na Kříži - je potřeba dobojovat boj v moci Kříže, protože tato síla - pokud ji budete užívat - je nepřemožitelná!
Maria vás vede – nebojte se! Amen.
(Četba z Modré Knihy MKH 15. 09. 1986)
Otevírání Písma Svatého s prosbou o potvrzení:
ŽALM 64
Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele,
skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti,
kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí,
aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně.
Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: "Kdo nás může spatřit?
Ať si kdo chce, slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce."
Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána.
Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne.
Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo.
Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce.
 (430) (4).jpg "noční procesí")
