Včely přinášejí životu potenciál v podobě přeměny květů na sladké a užitečné plody.
A křesťané?
Do Terlovy mysli (Terl Bryant, nar. 1961) naléhavě pronikala nějaký čas idea medu. Nejprve si myslel, že si ho má koupit. Vešel tedy do obchodu. Zjistil, že v nabídce je sice množství jakýchsi medů, o kterých se ale dalo těžko říct, zda jsou to skutečně medy. Začal přemýšlet. Pane, co to má znamenat, co mi chceš říct?
Za med přece vděčíme včelám, jde tu o ně? Vynořila se další otázka, ale co mám já společného s nimi? Více než 35 let uběhlo od chvíle, co jsem uvěřil. Stále vyznávám Ježíše a mluvím o něm. Snažím se povzbuzovat, spojovat a budovat ostatní jeho jménu. Dokonce a ne nejhůře bubnuji pro něho!
Co mi mohou nějaké včely ještě ukázat?
Bezpochyby jsou pracovité, houževnaté, velmi vzácné a přitom tak snadno zranitelné. Terlovi prošlo myslí, co vlastně nebo spíše jak to dělají?
Každý přece dobře víme, že opylují. Jde, snad, o nejdůležitější poslání pro život zde na zemi. Ale vědí to i ony a zakládají si na tom? Copak si jen tak ve skutečnosti nepobzučují a nepřeskakují z jednoho květu na druhý, přičemž znovu a znovu provádějí to svoje "monotónní" poslání? Starají se snad o to, co se stane potom, po jejich citlivém a něžném "zákroku", s navštívenými rostlinami, keři a stromy?
Pokud nepřijde mráz, sucho, nebo v posledních časech i taková chemie, či holoseč, zem vydá díky včelám svůj plod. A včely ve svých úlech se zas dopracují ke vzácnému, životodárnému pokrmu - k medu, tomu tekutému zlatu, které se ani lety nekazí a je tou nejzdravější stravou. Terl v té chvíli pochopil svůj sen o medu a podělil se s jeho výkladem se všemi, co se s ním chtěli včera setkat.
Tak jako včely přinášejí životu potenciál v podobě přeměny květů na sladké a užitečné plody, tak i posláním křesťana je být ve světě, aby žehnal a přinášel požehnání ve službě všem, se kterými se setkává za jakýchkoli okolností, aby se v nich mohla vytvořit perspektiva metanoie. Kristův učedník tím naplňuje svou roli. Růst, plody či úrodu nebo naopak neúrodu má již na starosti někdo jiný - Pán a vládce života. Učedníka tedy nemá odvádět od jeho poslání úspěch, či neúspěch vykonaných žehnání. Proto je lepší, po vzoru včel, se o to ani nestarat. Naopak správně je věnovat se jen své roli, aby se učedník mohl dopracovat k medu, který je symbolem výživy pro věčný život.
Bylo to pro posluchače určitě zajímavé a povzbudivé poslouchání. Jenže pozor, Terl Bryant není žádný snílek, ale reálný člověk. Upozornil na
velké úskalí, kterému existenciálně čelí naše Církev a pro které je stav víry v Krista tak vážný. Mnozí z nás se totiž necháme snadno oklamat.
Ve svých představách se vidíme jako ty milé včeličky, které pobzukují a neškodně poletují z květu na květ. Ale tím, co si myslíme, mluvíme a jak jednáme, jsme spíše vosami. I ty určitě mají svou roli např. v potravinovém řetězci.
Ale v tomto podobenství symbolizují pokřtěné tělem (viz podobná vizáž vosy a včely), kteří v rozporu s vůlí Otce tím, jak a co žijí, nerozdávají, ale rozkousají, zkazí a oberou jiné o duchovní plody a dobra. A co je nejhorší, taková vosa o medu nemá ani tušení.
Miroslav Klobučník
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 13. 6. 2019 naleznete
zde
