Pan Marthin Richard Bessenyi nám napsal z vězení. Má velký dar na psaní a rád by se podělil o své texty s druhými. Soubor svých textů pojmenoval Různopisy naděje. Píše povídky a další různé pěkné texty k zamyšlení. Tento příspěvek je ale tak trochu výjimečný. Nejedná se totiž o příběh, který se stal, nýbrž o jakési jeho zbožné přání - Centrum sv. Rity a hudebně dramatický pořad s pracovním názvem “Celebrita Jesus“.
Marthin Richard Bessenyi (Různopisy naděje)
Hádanka s tajenkou
(Centrum sv. Rity)
Vážení čtenáři,
Tento příspěvek by měl být tak trochu výjimečný. Nejedná se totiž o příběh, který se stal, nýbrž o jakési moje zbožné přání.
Projeví-li se na mém nápadu vedení Ducha Svatého, potom bude daný projekt z Boží vůle úspěšný. Jestliže se ale prokáže, že tento záměr je prostým přáním omezeného lidského vnímání, potom nám to náš Pán dá jistě nějakým způsobem najevo.
K tomu, abych se mohl pustit do realizace tohoto projektu, potřebuji vedení Ducha Svatého a velkou křesťanskou podporu. Proto využívám laskavosti mediálního vlivu www.fatym.com, díky kterému se můžete modlitbou, radou či návrhem, možná i hmotnou či finanční pomocí zapojit také Vy. Dovoluji si Vás upozornit, že já osobně nehodlám přijímat a disponovat samostatně s Vašimi darovanými prostředky. Jde mi o to, abychom našli a společně dorazili ke zdárnému cíli.
Jistě Vás, vážení čtenáři, bude zajímat, o jaký nápad vlastně kráčí?
Před několika lety jsem díky své tetě poznal sv. Ritu, světici v situacích bezvýchodných a záležitostech beznadějných. Od mala trpělivě kráčela ve šlépějích Kristových. Byla poslušnou dcerou svých rodičů, milující manželkou násilnického manžela, trpělivou matkou dvou těžko zvladatelných synů, obětavou sestrou v Augustiniánském klášteře a oddanou spolutrpitelkou Ježíše Krista. Již za svého pozemského života byla oslavena obdivuhodnými zázraky a dodnes pomáhá řešit neřešitelné všem, kdo se na ni v prosebné modlitbě s vírou obracejí. Také mně již několikrát pomohla. Tím, že si prošla různými životními etapami a dobře zná život a jeho bídu, dokáže nás podle Boží vůle nasměrovat.
Můj záměr je velkolepý, rozhodně by se měl ubírat několika vývojovými fázemi, než došplhá k vrcholu. Rád bych Vám tedy předestřel svůj prvotní koncept. Tady je:
1. Hudebně dramatický pořad s pracovním názvem “Celebrita Jesus“. Připravuji pro tento účel pop-rockové písně s duchovní tematikou, ale také o běžných životních radostech i strastech. Rád bych účelově do programu zařadil (pozval) hosty, kteří si prošli životními křižovatkami a dokázali se znovu vzchopit. Někteří z nich již Ježíše našli a přijali za svého Spasitele, jiní jsou třeba ve stadiu hledání. Namátkou mě napadají jména jako Veronika Kašáková (modelka, která vyrůstala v dětském domově), Tereza Pergnerová (moderátorka s bývalou nálepkou narkomanky), rád bych přivítal i řeholnici Angeliku Pintířovou (vychovatelku v “pasťáku“ a moderátorku v ČRo 2) … Těch jmen bude mnohem více a některé z nich se mi již podařilo prostřednictvím (pro tento projekt nadšených) civilistů z vězení oslovit. Pořad Celebrita Jesus by měl vypovídat o významu evangelia pro uspěchanou dobu 21. století. Bude to takový psychologicko-sociálně-duchovní nadčasový pohled do Bible pro věřící, hledající, tápající i bezvěrce, okořeněný líbivými písničkami i špetkou humoru.
Realizaci projektu bych si představoval v místech, kde je důležité zamyslet se nad svými životy a promyslet kroky k další svobodné životní etapě.
Jako vězeň si uvědomuji, jakou cenu má naděje před propuštěním v příslibu bydlení, práce či užitečných kontaktů.
Proto bych rád zavítal mezi odsouzené muže i ženy ve věznicích – po dohodě s jejich vedením i kaplany. Možná by stálo za to realizovat se také v psychiatrických léčebnách, výchovných ústavech a podobných zařízeních.
2. Při jedné dřívější charitativní akci v Mostě, kde jsem měl tu čest zazpívat rodinným příslušníkům odsouzených, jsem hovořil s ředitelem věznice Bělušice. On tam tehdy vyprávěl mimo jiné také o tom, že propuštění vězni často recidivují díky “nahlížení přes prsty“, připomínání své minulosti a odmítání ve svém okolí. Bývá to první krok k návratům na periferii společnosti. Musím přiznat, že pan ředitel měl pravdu. Ano, jsou propuštění, kteří ihned zamíří k dealerům pro svoji drogu nebo zakoupí či ukradnou láhev alkoholu. Nejsou ovšem všichni stejní. Mnozí z nás jsou plni ideálů s plánovaným standardním způsobem života. Jenomže některými svými připomínkami, neskrývanou nedůvěrou v lepší restart, výčitkami a nesmyslným stavěním zdí vezme iluze i vlastní rodina. A bývalý vězeň se utíká k někomu, kde najde pochopení. Často končí na ulici, byť i v cizím městě, kam se ubírá, aby splnil poslední zoufalý pokus začít znovu. Ještě dříve, než se vyřídí sociální dávky, je těch několik stokorun (mnohdy ani to ne, pokud v kriminále nepracoval) dávno utracených.
Druhým bodem je tedy velká výzva, a sice založení Centra svaté Rity.
Nejspíš to bude běh na dlouhou trať a mnozí z Vás si asi řeknou, že jsem se zbláznil. Nemám ani korunu, to jen pro začátek.
Rád bych pomocí dejme tomu charity či nějakého obecního úřadu kdekoliv v ČR, možná přímo od majitele – získal obytný dům (možná i statek) či nějaký podobný objekt, kde by bylo možné pěstovat zvěřinu, ovoce, zeleninu… Samozřejmě pod hlavičkou nějaké církevní organizace. Představuji si 10–15 (v párech do cca 25 osob), které by tam pracovali a žily. Rád bych, aby tam bydlel správce a pravidelně fungovala i sociální pracovnice. Můj záměr je najít zde místo, kde si osvojím disciplínu a spolehlivost sám za sebe i v týmu. Měla by to být příprava na chvíli, kdy každý z těch bývalých vězňů/vězeňkyň bude sociálně i psychicky připravený odejít do nového samostatného domova. (pronájem bytu, bytový dům…) Zkrátka a dobře: od vstupu do centra by se začalo pracovat na splnění všech podmínek k jeho opuštění. Délka pobytu by možná měla být individuální.
Práci pro ubytované si představuji přímo na místě, případně pro obec nebo pro charitu.
3. Přemýšlím ještě nad třetím bodem v projektu patronovaném sv. Ritou. Mělo by se jednat o charitativní koncerty, pro které bychom v rámci naší organizace oslovili účinkující umělce, ale také potenciální sponzory.
Moje představa investic výtěžků vyplývajících z těchto akcí je především vklad do provozu Centra sv. Rity.
Možná by stálo za úvahu vytvořit v areálu centra noční krizové okénko určené potřebným. Podával by se čaj a horká instantní polévka, případně další pokrmy instantního druhu. Doporučoval bych do krizové lékárničky první pomoci zařadit také pánskou sexuální ochranu a dámskou hygienu. V rámci krizového okénka by bylo vhodné umístit v prostoru mobilní WC.
Toto je, vážení čtenáři můj prvotní plán pro zřízení Centra sv. Rity a rozhodně nemusí být definitivní. Velmi rád uvítám a ocením Vaše případné komentáře, podněty, návrhy včetně kritiky.
Všem Vám budu vděčný, jestli se rozhodnete společně se mnou za tento charitativní projekt modlit.
Bůh Vám žehnej.
S úctou
Váš
Marthin Richard Bessenyi
(kontakt na mě je k dispozici
u sl. Terezie v redakci FATYMu)
