6. bolest – Probodnutí Ježíšova boku a snímání z kříže
Dosud trýznila Pannu Marii bolest za bolestí, ale nyní se na ni shrnuly všechny najednou. Ještě dnes tě zraní jiný meč bolesti: Nemilosrdné kopí probodne bok tvého, již mrtvého, Syna.
Tou ranou kopím se zachvěl kříž a Srdce Ježíšovo bylo rozděleno, jak bylo zjeveno svaté Brigitě. Vyšla krev a voda, protože v srdci zůstalo jen několik kapek krve a i tu chtěl Spasitel za nás vylít, aby nám ukázal, že už více krve pro nás neměl. Toto probodnutí zhanobilo Ježíše Krista a bolestí naplnilo Pannu Marii.
Podle svatých Otců byl tento meč bolesti právě tím, který Svaté Panně předpověděl svatý Simeon – ne železný meč, ale bolestný, který probodl její požehnanou duši v Ježíšově Srdci, ve kterém ustavičně přebývala.
Matka Boží sama zjevila svaté Brigitě: „
Když bylo vytaženo kopí, její hrot byl zabarven krví. Když jsem uviděla probodnuté Srdce svého milovaného Syna, cítila jsem, jako by bylo probodnuté mé srdce.“
Anděl oznámil svaté Brigitě, že Panna Maria přetrpěla tak velké bolesti, že jen zázrakem se stalo, že nezemřela. V jiných bolestech byl při ní alespoň její Syn, který s ní měl soucit, nyní však trpěla sama bez něho.
„
Ó kolik mečů propíchlo duši této Matky,“ říká svatý Bonaventura Baduarius, „
když jí z kříže podali jejího Syna! Jen si představ, jaká bolest musí zachvátit každou matku, když jí podají mrtvé dítě!“
Modlitba
Ó bolestná Panno, velká v ctnostech a ještě větší v bolestech! Tvé ctnosti i tvé bolesti vyrostly z ohně tvé lásky k Bohu, neboť tvé srdce neznalo nic jiného než milovat Boha.
Ó Matko, slituj se nade mnou! Nemiloval jsem Boha, ba naopak, ještě jsem ho urážel. Pro tvé bolesti doufám, že mi bude odpuštěno.
To mi však nestačí, chci milovat svého spasitele. Ale kdo mi dřív vyprosí tuto milost než ty, která jsi Matkou krásného milování? Panno Maria, ty umíš všechny potěšit, nuže potěš i mě. Amen.
