2. bolest – Ježíšův útěk do Egypta
Jako zraněná laň, která má v sobě šíp, nese všude svou bolest, tak vždy nosila s sebou Boží Matka svou bolest po žalostném proroctví svatého Simeona, protože ustavičně myslela na umučení svého Syna.
Sotva zaslechl Herodes o narození očekávaného Mesiáše, zmocnil se ho pošetilý strach, že přijde o své království. Bezbožník očekával od svatých Mudrců zprávu, kde se Král narodil, aby ho mohl připravit o život. Viděl však, že byl oklamán a nařídil, aby byly zabity všechny malé děti v okolí Betléma. Proto se zjevil anděl ve snu svatému Josefovi a řekl: „
Vstaň, vezmi s sebou dítě i jeho matku, uteč do Egypta.“ (Mt 2,13)
Zarmoucená Matka v tom okamžiku poznala, že se na Synovi začíná plnit Simeonovo proroctví. Sotva se narodil a už je pronásledován k smrti. Cesta do Egypta byla dlouhá. Blahoslavený Bonavenura Baduarius uvádí, že cesta byla drsná, neznámá, a téměř pustá. Bylo zimní období, takže Josef a Maria putovali v chladu. Maria, útlá patnáctiletá dívka nebyla na podobné cesty zvyklá a už vůbec ne na útěk do ciziny!
Zkusme se zamyslet: Jak se živili? Kde během cesty nocovali? A konečně, kde našli přístřešek? Kdyby byl v té době kdosi potkal tyto tři osoby, za co by je považoval, ne-li za ubohé žebráky a tuláky?
Nejsvětější Panna se jednoho dne zjevila blahoslavené Koletě z řádu svatého Františka. Ukázala jí ranami posetého Ježíška a řekla: „
Takto ustavičně zacházejí hříšníci s mým Synem. Neustále obnovují jeho smrt a mé bolesti. Dcero, pros za ně, aby se obrátili.“
Podobné zjevení měla i ctihodná sestra Jana od Ježíše a Marie. Když jednou rozjímala, jak Herodes pronásledoval Ježíška, zaslechla silný lomoz, jako by někoho pronásledoval ozbrojený dav. Pak uviděla překrásného chlapečka, který zcela unavený k ní utíkal a volal: „
Jano, pomoz mi, schovej mě! Jsem Ježíš Nazaretský a utíkám před hříšníky, kteří mě pronásledují jako Herodes a chtějí mě usmrtit. Zachraň mě!“
Modlitba
Maria, takto tedy zemřel tvůj Syn rukama lidí, kteří ho pronásledovali až k smrti? A tito nevděčníci ho ještě dále pronásledují svými hříchy a tebe, Matko bolestná, zarmucují! Můj Bože, a k těmto nevděčníkům jsem patřil i já!
Ó Matko moje nejsladší, vypros mi slzy, abych mohl oplakávat tak hrubý nevděk; a pro útrapy, které jsi snášela na cestě do Egypta, doprovázej mě svou pomocí na mé cestě k věčnosti, abych jednou přišel do vlasti blažených a tam s tebou miloval svého pronásledovaného Spasitele. Amen.
