Církev má zcela jasno v tom, že "Milosrdenství Boží nemá hranic" (KKC 1864). Ježíš Kristus zemřel za hříchy každého z nás. Odpuštění a nový život může tedy získat kdokoliv, kdo se za své hříchy kaje a následuje Krista.
Tak proč Ježíš v evangeliu říká, že "
kdo by se však rouhal Duchu Svatému, tomu se neodpustí navěky, ale je vinen věčným hříchem" (Mk 3, 29)?
Je to nějaká výjimka, před kterou je nutné mít se na pozoru?
Ano, ale ne tak, jak byste to mohli čekat. Uvedu vám důvod, proč je to tak.
Avšak nejprve se podívejme na to, co přesně Kristus říká. Učení našeho Pána ohledně "rouhání proti Duchu Svatému" je zaznamenáno ve všech třech synoptických evangeliích.
Podle Marka Ježíš říká: "
Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu Svatému, tomu se neodpoustí navěky, ale je vinen věčným hříchem." (Mk 3, 28-29). I Matouš a Lukáš uvádějí něco podobného.
Jak by to tedy měli křesťané pochopit?
Naštěstí se k tomuto učení Katechismus vyjadřuje jasně:
"
Milosrdenství Boží nemá hranic; ale kdo úmyslně odmítá přijmout Boží milosrdenství lítostí, odmítá odpuštění svých hříchů a spásu, kterou mu nabízí Duch Svatý. Taková zatvrdlivost může vést k definitivní nekajícnosti a k věčné záhubě." (KKC 1864).
Jinými slovy, v Katechismu se uvádí, že "
rouhání proti Duchu Svatému" je vlastně odmítnutím Božího odpuštění, a to po celý život a trvá až do smrti. O rouhání proti Duchu Svatému jde proto, že spása se každému nabízí právě díky němu. (Není spása náhodou nabízena všemi třemi osobami Svaté Trojice? Viz
Princip přivlastnění).
Papež sv. Jan Pavel II. ve své encyklice o Duchu Svatém,
Dominum et vivificantem (- česky zde), vysvětluje následující:
"
Proč je rouhání proti Duchu Svatému neodpustitelné? [...] Svatý Tomáš Akvinský se vyjádřil, že se jedná o hřích, který je již ve své podstatě
neodpustitelný'. Vylučuje totiž základní složky, jejichž prostřednictvím se odpouštějí hříchy."
"
Podle tohoto výkladu, rouhání 'vůči Duchu Svatému nespočívá v urážce skrze slova. Jde spíše o odmítnutí přijmout spásu, kterou člověku nabízí Bůh, a to skrze Ducha Svatého. On totiž působí skrze moc kříže."
Měli bychom se tedy všichni mít napozoru, abychom nedopustili hřích rouhání se vůči Duchu Svatému?
Není třeba se obávat, že spácháme až tak hrozný hřích, který by nám Bůh neodpustil, a to i když ho litujeme. Takový hřích neexistuje.
Měli bychom však dávat pozor, abychom neodmítali Boží odpuštění. Když zemřeme, už nedostaneme druhou šanci. Bůh nám ve svém milosrdenství nabídl možnost být spaseni. Měli bychom se tedy pokorně a rychle kát za své hříchy a přijmout bezpodmínečný dar Boží milosti.
Zdroj:
https://churchpop.com, 31. 8. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
