
Evangelijní úryvek nejbližší neděle skrze podobenství O dvou synech (Mt 21,28-32) hovoří o pozvání stát se Božími spolupracovníky. Toto pozvání je z Boží strany stále otevřené i po odmítnutí ze strany člověka.
Návratem k Bohu po našem odmítnutí je pokání
Podobenství nese alegorické prvky. Alegorií se rozumí takové vyprávění, ve kterém každý rys nese kromě toho běžného významu ještě nějaké specifické poselství. V našem případě otcem je Bůh, vinicí je Izrael. Je třeba vnímat, že jde o Matoušovo evangelium. Matoušovi totiž mimořádně záleží na hodnocení dějin Izraele skrze optiku Ježíše z Nazareta, který je naplněním starozákonních zaslíbení. Poslušný a neposlušný syn jsou obrazem různého postoje k poselství a osobě Ježíše Krista.
Reakce prvního syna, který odmítne vykonat otcovu vůli, je projevem neposlušnosti, kterou však syn lituje a otcovu vůli splní.
Druhý syn svým "ano", které nesplní, vlastně porušil slib. Oslovení "pane" je označením Boha. V podobenství můžeme vidět odkaz na text v Mt 7,21: "
Ne každý, kdo mi říká: "Pane, Pane," vejde do nebeského království, ale pouze ten, kdo plní vůli mého Otce, který je na nebesích."
Podobenství zaznívá v Jeruzalémě před Ježíšovým utrpením, které je vyvrcholením Ježíšova "zavržení" (srov. Mk 8,31). Podobenstvím Ježíš reaguje na postoj židovských autorit. Ti přijali za svůj Mojžíšův zákon a ohlašování proroků, proto měli přijmout i Janovo kázání. Naproti tomu celníci a nevěstky, kteří původně nežili podle Mojžíšova zákona a proroků, činili pokání, když slyšeli Janovo kázání. Když budou židovští vůdcové konat pokání, dveře Božího království se pro ně nezavírají.
Svoboda a láska
Podobenství neupozorňuje pouze na pokrytectví člověka, který mluví, ale nežije Ježíšovo poselství. Varuje i před nevšímavostí na nová znamení. Bůh nepřestal Mojžíšem zjevovat svou vůli, pokračoval v dějinách dále až po Jana Křtitele a naplnil ho ve svém Synu. Vůdcové Izraele se však uzavřeli před novými Božími znameními.
Bůh stvořil člověka tak, že mu dal svobodu říci "ne", ale také přehodnotit svá rozhodnutí. To platí i v opačném případě o těch, kteří řekli "ano". Podobenství tedy není jen o dvou synech, ale i o nebeském Otci - Bohu, který dává svým lidským dětem svobodu v naději, že správně porozumí jeho vůli. Most, po kterém Bůh přichází k člověku a člověk k Bohu má dva důležité pilíře: svobodu a lásku. Důraz se klade na slovo "dnes". Dnes jsi pozvaný, dnes tě Bůh volá. Každý nový den tvého života, je darem Božího "dnes". Jakou mu dáš odpověď?
Nejušlechtilejší nabídka
Plnit Boží vůli znamená mnohem víc než jen slova. Když totiž chybí příkladný život a dobré skutky, pak ještě i ty naše slova vyznívají prázdně až trapně. Otec od synů nežádal nic mimořádného, či dokonce nelidského. Žádal od nich obyčejnou věc: jít pracovat do vinice.
Při svém prvním projevu po zvolení papež Benedikt XVI. promluvil ke shromážděným lidem na Svatopetrském náměstí slovy: "
Ctihodní kardinálové zvolili mě, jednoduchého a pokorného dělníka na vinici Páně." Bůh z nás nechce mít své otroky, ale spolupracovníky.
Bůh nikdy nezotročuje člověka. Přistupuje k nám jako k synům a dcerám, které jen prosí. Svým každodenním životem věřícího člověka spolupracuji s Bohem. To je nádherná výsada. Jsem součástí "Božího týmu" na tom nejušlechtilejším díle - na spáse člověka.
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 28. 9. 2017 naleznete
zde.