Zajímavé...

Lékař chudých

zdroj: www.pixabay.com, CCO (Volná licence) Dne 26. března 2003 blahořečil Jan Pavel II. Dr. Ladislava Batthyányho, lékaře a otce rodiny. Tento lékař potkával ve svých bližních Boha. Sloužit jim a učinit je šťastnými bylo pro něho cestou k naplnění života. "Mým pokladem jsou moje děti a moji nemocní."







Dětství a mládí

Ladislav Batthyány se narodil 28. října 1870 jako šesté dítě ve staré maďarské šlechtické rodině. Jako dítěti mu říkali Laci. Byla to veselá bytost a jeho mladší sestra si na něho vzpomíná jako na čilého chlapce, který měl v hlavě spoustu nápadů. V roce 1876, když mu bylo 6 let, přestěhovala se jeho rodina do rakouského Kittsee, kde se nachází krásný rodinný zámek Batthyányů. Ladislav a jeho sourozenci se zde cítili velmi šťastni.

V roce 1882 zemřela jeho matka a tato ztráta na 12letého Ladislava hluboce zapůsobila. Během její dlouhé a těžké nemoci docházel pravidelně k hraběnce ošetřující lékař. Ladislavovi tehdy říkali, že tento muž může maminku vyléčit. To na něho udělalo velký dojem a probudilo v něm přání stát se lékař: "Budu lékařem a budu léčit zvlášť nemocné." Ještě v době základní školní docházky si zřídil domácí lékárnu, aby si mohl hrát na lékaře. Jako "pacienti" se museli do jeho "ordinace" dostavovat sourozenci.

Během školní docházky prokázal velké nadání k hudbě a k cizím řečem. Naučil se hrát na několik nástrojů, ale nejraději hrál na klavír. Později nebylo vzácností slyšet ho, jak hraje při mši svaté na harmonium. Na gymnáziu objevil pro sebe přírodní vědy a jeho zájem se soustředil zvláště na astronomii a chemii. Současně prožívá pohnutou fázi svého vývoje. Napadají ho všelijaké možné a nemožné věci, které často promění ve skutek. (Jednou například nalil do kropenky ve školní kapli inkoust a v důsledku toho musel změnit gymnázium). V roce 1890 složil maturitní zkoušku.

Bloudění a zmatky

Je zajímavé, že po maturitě neodchází studovat medicínu. Jak sám později řekl, musel v těchto letech teprve hledat svou cestu. Měl mnoho zájmů a velké nadání a nevěděl, kde má opravdu začít. Hudba, jazyky, literatura, medicína, chemie, filozofie, a to všechno byly jeho záliby. Nakonec se zapsal na vysokou školu ke studiu zemědělství. V prvním ročníku se stane otcem nemanželské dcery, o kterou se stará až do konce svého života. Po několik dalších studijních pokusech se rozhodne nakonec díky setkání s jedním lékařem pro studium medicíny na vídeňské univerzitě. Ještě během studia se ožení s hluboce věřící hraběnkou Marií Terezií Corethovou a začíná tak nová, krásná etapa jeho života.

Otec rodiny

Manželství Ladislava a Marie Terezie, jeho Misly, jak jí říkával, bylo šťastné a harmonické. Byli manželi jeden pro druhého, vzájemně si pomáhali a podporovali se. Radovali se z 13 dětí. Ladislav miluje každé z nich a chce jim být opravdovým otcem, zajistit jim ochranu. Ráno se vždy celá rodina shromáždila v zámecké kapli na mši svaté. Po ní dal Ladislav dětem krátkou náboženskou lekci, ve které jim uložil konkrétní úkoly pro nastávající den. Pak se shromáždili u stolu ke snídani. Večer se hovořilo o úkolech dne a den zakončila společná modlitba svatého růžence. Vnější styl rodinného života byl na šlechtickou rodinu až nápadně prostý. Ladislav jezdí ve vlaku druhou třídou, dětem se kupují boty tam, kde jsou nejlevnější. Nedávají se zde žádné velké dary, rodiče udělají radost dětem k narozeninám i maličkostmi. Ale v lásce a náklonnosti se v rodině nešetří. Ve výchově sází Ladislav všechno na lásku, pravdivost a živý příklad. Děti svého otce velice milují a váží si ho. Cení si i jeho mnohostranných zájmů: rád muzicíruje, peče výborné dorty a v Itálii si udělá kurs hodináře. Umí slavit svátky a dokáže děti kouzelně bavit celé hodiny. Se vším, co se mu dostane do ruky, se zabývá velmi důkladně.

Heslo- list Korinťanům

Ve svém deníku napsal po jednom dni prožitém v důvěrném rodinném kruhu: Dnes jsme byli opět všichni u svatého přijímání, všechny děti. Večer přijel Lalo z Vídně. Pak jsem hrál s Aničkou čtyřručně Trubadúra od Verdiho. Seděli jsme pak všichni kolem mého stolu v pracovně. Rodinný život je tak příjemný. Jak je to smutné, když lidé hledají štěstí mimo a nehledají ho tam, kde je mohou prožívat spolu s dětmi...Tak to stojí v listě Korinťanům: teprve láska dělá život krásným. Konečně- Bůh je láska a každá ušlechtilá láska je odrazem Boží bytosti. Misl a já si často opakujeme heslo listu Korintským, a pak ví ona i já, co máme dělat. Velepíseň lásky z 1. listu Korinťanům je pro manžele Batthyányovy obzvláště důležitá a je to současně Magna charta jejich manželství. Tato třináctá kapitola je natolik Ladislavovým každodenním chlebem, že nakonec toto místo nemusí vůbec číst, když o něm mluví. Všechny oblasti svého života a svého okolí směšuje s těmito slovy svatého Pavla. "Ano, technika a pokrok jsou i vaším požehnáním, ale jen tehdy, když jsou v požehnaných rukou, protože ve světové válce jsme viděli, jak všechny moderní vynálezy slouží zabíjení...Jak krásný by byl pokrok vždy ve službách podle listu Korintským! Ladislav se pokouší žít i svůj život ve světle slov listu Korintským- láska všechno snáší, i svou lékařskou činnost. Láska je tak silně programem jeho života, že dal slovo "caritas" vepsat do svého erbu.

Lékař chudých

Na svém statku v Kittsee zařídil Ladislav nemocnici. V každé místnosti visí kříž a obraz Matky Boží. Jeho vlastní specializací je léčba zraku. Ustavičně se ve svém oboru vzdělává a brzy se stává doma i v zahraničí váženým specialistou. Má zvláštní náklonnost k chudým pacientům. Existuje velký počet svědectví, především lidí chudých a bez prostředků, kteří by si vůbec nemohli dovolit lékařské vyšetření, jak je dr. Batthyány ošetřil bezplatně. Na svou často s úzkostí vyslovenou otázku, co jsou dlužno, dostávali odpověď: "Pomodlete se za mě Otčenáš."

Jednoho dne jel Ladislav ve svém autě- tehdy nepatřilo k samozřejmostem, ale on měl již dříve své auto a vášnivě rád je sám opravoval- a spatřil na cestě děvče, které kráčelo s obvazem na oku nejistě vpřed. Ladislav zastavil, oslovil vlídně děvče a na cestě nemocné oko vyšetřil. Dívka mu vysvětlila, že její rodiče nemají peníze, aby mohla zajít k lékaři. Ihned ji dal větší sumu peněz a svou vizitku s výzvou, aby zítra vyhledala tohoto lékaře. Příští den přijela matka s dcerou na danou adresu a dítě poznalo, že oním mužem na cestě byl dr. Batthyány. Dívka podstoupila operaci a po třech týdnech mohla opustit nemocnici. Velkou sumu peněz však doktor nepřijal a řekl, aby ji dala své matce. "Život lékaře je bohatý na změny, ale je i těžký svým obsahem, neboť lékař nese kromě svého i utrpení druhých a musí snést více, než skutečně podstupuje, protože musí cítit i s možnými komplikacemi, které mohou nastoupit. A přece den bez pomoci bližním je pro lékaře tak prázdný! Před několika dny hrozná operace nádoru na jazyku, včera radostné rozbalení...O všech těchto radostech neví lidé ve fotelech při sherry vůbec nic. A přece bych neměnil, kdybych se tisíckrát narodil, tisíckrát bych řekl Bohu na nebesích: Pane, učiň mě zase lékařem, ale abych pracoval pro Tebe a pro Tvoji slávu."
Jeden pacient se ptal paní Misl, která stála svému muži v nemocnici po boku jako asistentka: "Prosím vás, pak doktor mi řekl, že si mám do oka nakapat kapky. Jak dlouho je mám v oku nechat?" Jiný pacient se ptal paní Batthyányové na honorář. Misl odpověděla, jak obyčejně odpovídá chudým pacientům: "Pomodlete se Otčenáš." Prosím," ptá se pacient, "musím se ho pomodlit hned?"

Otevřené oči

Před operací se Ladislav s pacientem modlí o Boží požehnání. On sám vidí uzdravení jako Boží dar, sebe jen jako nástroj v Božích rukou. Při odchodu z nemocnice obdrží pacient obrázek s modlitbou, kterou Ladislav sám složil. Kromě toho obdrží pacient brožuru s titulem: Otevři oči a dívej se!", která má lidem pomáhat v jejich náboženském životě. Neboť Ladislav ví, že dnes tak často citované rčení "Zdraví je nade vše" není pravdivé. Nade vše je Bůh a tak to také formuluje stručně a výstižně ve svém deníku: "Ztráta Boha znamená ztrátu všeho." Když se ho jedna sestra zeptala, proč se specializoval právě na léčbu zraku, odpověděl: "Protože oko je zrcadlo duše, a když se mi s Boží pomocí podaří vrátit někomu světlo zraku, pak mohu obyčejně mít také vliv na jeho duši. Protože ti, kteří byli slepí a opět vidí, jsou velmi vděční." Přitom nechce Ladislav nikoho v užším slova smyslu "obracet". Přeje si, aby všichni byli přístupní Boží lásce, která je nutí, aby konali dobro. Předsudky jsou mu cizí. Chtěl by být pro všechny vším. Stará se o to, aby jeho židovští pacienti dostávali k jídlu svůj košer. Nejednou se židovští pacienti modlí za svého katolického lékaře: Včera mi řekl jeden Žid, že první jeho cesta byla do synagogy, kde se za mě modlil. Stejně tak jsem slyšel, že jedna Židovka- se za mě v židovské synagoze dokonce veřejně modlila. Mám z toho velkou radost, protože láska k bližnímu spojuje všechny lidi a vede je k Bohu.

Ladislav pracuje neúnavně. Nával práce je nesmírný. Hodně se mluví o tom, že tento šlechetný doktor ošetřuje chudé zdarma. Nával v jeho čekárně je samozřejmě veliký. Jeho žena by ho chtěla šetřit a má radost, když nepřijde z ambulance bledý. Časté jsou zápisy v deníku jako je tento: "Operace čtyř šedých zákalů po sobě. Šedesát pacientů v ambulanci. Skutečně velká ambulance..., diagnóza, terapie a už následuje další případ. Přesto si zapsal: miluji své povolání. Nemocný mě učí stále více milovat Boha já miluji Boha v nemocných. Nemocný pomáhá mně a já jemu! On se za mě modlí a zahrnuje mne a moji rodinu milostmi. Nemocný ze mne dělá, díky Bohu, Šimona z Cyrény tím, že pomáhám nést Kristův kříž, kříž bližního skrze blíženeckou lásku.

Jas nebe

Ano, můj Odon! Jak velice jsme se milovali. Tato slova v deníku platí jeho nejstaršímu synovi, který zemřel v 21 letech. Smrt nejmilovanějšího syna byla pro Ladislava těžkou zkouškou. Doprovázel svého Odona jako lékař i jako otec v těžké nemoci a musel bezmocně přihlížet, jak se stav jeho syna stále více zhoršoval. "V nebi nahoře bude na nás myslet, dokud spojeni s ním nebudeme věčně chválit Boha, mysleme na něho s radostí, že jsme měli syna, a s bolestí, že jsme ho ztratili.

Dne 29. června 1926 ve věku 56 let zaznamenává Ladislav do svého deníku: "Dnes ráno jsem 3x kašlal krev, má to být začátek rakoviny hrtanu?...Moje dobrá Misl byla velmi ustaraná. Všechno jsem svěřil do Boží vůle. On je můj Otec a všechno, co On dělá, je dobré." Zkušený lékař se ve své diagnóze nemýlí. Lékař a zřizovatel nemocnice se nakonec sám ocitne v nemocnici. 14 měsíců zde trpí Ladislav ve své nemoci. Své dceři napsal ze sanatoria: "Nevím, jak dlouho mě dobrý Bůh nechá trpět. Dal mi v životě mnoho radostí, takže nyní, když je mi 60, musím děkovat i za těžké doby." Své sestře řekl: "Jsem šťastný, že trpím. Trpím hrozně, ale miluji své utrpení a je mi útěchou, že je snáším pro Krista." Jeden den před svou smrtí řekl svým příbuzným: "Vyneste mě na balkon, abych se podíval na svět, jak dobrý je milý Pán Bůh!"

Zemřel 22. ledna 1931. Jeho hrob se nachází ve františkánském kostele v Güssingu v rakouském Burgenlandu.

citátek


Zdroj: Podle knihy Josefa Dirnbecka, Geöfnete Augen, Františkánský klášter Güssing, Z Fel 101/2003, Světlo- Týdeník Matice Cyrilometodějské, č. 27/XI. ročník, 2003, str. 5-7

Sdílet

Související články:
Různopisy naděje - Předsudky, realita a Duch Boží (Marthin Richard Bessenyi) (19.06.2024)
Různopisy naděje - Ranč Boží milosti (Marthin Richard Bessenyi) (26.05.2024)
Tvář (17.03.2024)
Různopisy naděje - O naději (Marthin Richard Bessenyi) (24.02.2024)
Různopisy naděje - Bůh odepsaných (24.01.2024)
SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA (16.06.2023)
Rafał Soroczyński: Význam Fatimy (12.05.2023)
Rafał Soroczyński: Jsi přesvědčen, že Bůh je tvůj Otec a miluje tě? (24.04.2023)
Rafał Soroczyński: Nádherné matky (25.03.2023)
Rafał Soroczyński: Dva plus jedna (19.03.2023)
Rafał Soroczyński: Faustynka. Jak svatá patronka navštívila doma naši dceru (27.02.2023)
Rafał Soroczyński: Hodiny hlasitě tikají - tak si třeba můžete představit nečistotu... (26.02.2023)
Rafał Soroczyński: I vy chcete odejít? (25.02.2023)
Rafał Soroczyński: Nezbytná součást poctivého života (24.02.2023)
Poselství papeže Františka k postní době 2023 (23.02.2023)
Rafał Soroczyński: Lidská touha po spravedlnosti (23.02.2023)
Rafał Soroczyński: Nejznámější betlémy pocházejí z Neapole (22.02.2023)
Rafał Soroczyński: Církev v ruinách? (21.02.2023)
Zaujalo mě - Jeptiška mezi prostitutkami (20.02.2023)
Rafal Soroczyński: Jsem přesvědčena, že Bůh považuje hudbu za způsob, jak s Ním mluvit (20.02.2023)
Rafał Soroczyński: Svědectví obrácení (19.02.2023)
Rafał Soroczyński: Dar proroctví (18.02.2023)
Rafal Soroczyński: Magdaléna - Svědectví mého obrácení (17.02.2023)
Rafał Soroczyński: Svědectví obráceného narkomana (16.02.2023)
Rafał Soroczyński: Jaký je Bůh? (15.02.2023)
Rafał Soroczyński: Nico Battaglia – Věřím, že v životě věřícího jsou nejdůležitější tři věci: Bůh, rodina a církev (14.02.2023)
Rafał Soroczyński: Verše o Marii (13.02.2023)
Rafal Soroczyński: Zastav se (12.02.2023)
Rafał Soroczyński: Jste nevěřící nebo praktikující? Je čas se rozhodnout! (10.02.2023)
Rafał Soroczyński: Pozoruhodná sestra, která dala ztraceným mladým lidem domov (09.02.2023)
Rafał Soroczyński: Obrácený homosexuál s apelem na LGBT komunitu: slogan „takový jsi se už narodil“ to je lež (08.02.2023)
Rafal Soroczyński: Tobías Buteler, katolický hudebník z USA (07.02.2023)
Rafal Soroczyński: Odpuštění (06.02.2023)
Rafal Soroczyński: Sylwia vypráví o Betlémě (04.02.2023)
Rafal Soroczyński: SRDCE JESLÍ (03.02.2023)
Rafał Soroczyński: „Jako bratr mezi bratry“: rozhovor s Fr. Angelem De Padova, vězeňským kaplanem (02.02.2023)
Rafał Soroczyński: „Jeden jistý způsob“ otce Amortha, jak nás vysvobodit z vlivu ďábla (01.02.2023)
Zlatý míč (23.01.2023)
Rafał Soroczyński: Sestra Ida přežila dvě smrtelné nemoci. Dnes říká: "Díky Bohu za všechno" (16.01.2023)
Vánoční přání (25.12.2022)
Jen radost (10.12.2022)
Adventní zamyšlení (01.12.2022)
Nabízím zajímavý impuls do života s Bohem (08.07.2022)
Připravenost na věčnost (28.12.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích III. (06.12.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích II. (03.11.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích I. (21.10.2021)
Bůh ještě nad lidstvem nezlomil hůl.... (25.07.2021)
Jak je to s tím darováním lidských vajíček? (19.12.2020)
Kázání ostravsko-opavského otce biskupa při česko-polské mši svaté v Třinci (30.09.2020)
Podobenství o... (16.04.2020)
Katarína Mikulová: Peripetie ženské duše v moderním světě (13.12.2019)
To, na čem nesmírně záleží (03.09.2019)
Vánoce v Anti-křesťanském čase (28.12.2016)
Samozřejmost nebo dar? (22.01.2016)
Duchem modlitby (19.01.2016)
Modlitba č.2 (19.01.2016)
Neumím to, ale snažím se (18.01.2016)
Láska nebeská a pozemská (18.01.2016)
Bosý chlapec (29.11.2015)
Plnomocné odpustky - rozhovor s P. Markem Dundou (05.11.2015)
Myšlenka "3D" na téma dobro (08.09.2015)
Pohled očí a pohled srdce (22.06.2015)
Církev ve světle irského referenda. Je třeba se probudit do reality (05.06.2015)
Komentář Antona Seleckého: Otázka věčnosti (04.05.2015)
Pochopili jsme? (03.05.2015)
Největší umění: stárnout s radostným srdcem (10.04.2015)
Boží hod velikonoční- Poznám Tě, Pane? (05.04.2015)
Bílá sobota (04.04.2015)
Pátek Svatého týdne- Dokonalé utrpení (03.04.2015)
Čtvrtek Svatého týdne - Dar eucharistie (02.04.2015)
Středa Svatého týdne (01.04.2015)
Úterý Svatého týdne - Pane, kdo je to? (31.03.2015)
Pondělí Svatého týdne - Týden utrpení (31.03.2015)
Video: Projev prof. Petra Piťhy: Našimi nepřáteli jsme my sami (11.03.2015)
Půst, který povzbuzuje (05.03.2015)
Cesta ke svobodě (02.03.2015)
O cibulce a stařence (01.03.2015)
Proč jsem blázen a chci zůstat věrnou i po rozvodu? (17.02.2015)
Počítá se jen láska (12.02.2015)
Udělej ze své práce úkon modlitby (10.02.2015)
Výzva otcům FATYMu (13.12.2014)
Poděkování panu Rostislavu Václavu Vlčkovi (25.11.2014)
Kázání k 16. neděli v mezidobí (30.07.2014)
Kardinál Burke o víře, právu na život a rodině (11.06.2014)
První list Korintským, 13. kapitola- pro dnešek (09.06.2014)
Ján Vojtaššák - kdo to byl? I dnes nám má co říci... (02.06.2014)
Proč předáváme víru dalším lidem? (19.05.2014)
"Jdu bez doprovodu a neozbrojen... ale jsem silnější!" (12.05.2014)
Petr Ludwig - Kniha: KONEC PROKRASTINACE (05.04.2014)
Báseň (09.03.2014)
Věříš??? (14.02.2014)
Kázání k 5. neděli v mezidobí na TV-MIS (10.02.2014)
Křížová cesta (09.02.2014)
NAPROHELP v Brně (04.02.2014)
Průběh lidových misií za první republiky ve farnostech o. Pavla Buchty (04.02.2014)
Důsledky apostase (04.02.2014)
O pozvání (30.01.2014)
Smiř se sám se sebou! (28.01.2014)
Neexistuješ náhodou (27.01.2014)
Bůh není snílek, ale realista (27.01.2014)
Trestá Bůh? Aneb následek hříchu... (26.01.2014)
1. K čemu jsme na světě? (23.12.2013)
Paradox Vánoc (16.12.2013)
Prorok, který miloval Církev (07.12.2013)
Žehnejte (05.12.2013)
| Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 20. 02. 2023 | 473 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace