Je málo modliteb za kněze, protože panuje názor, že oni jsou uchráněni od každého pokušení a zbavení vášní. Kdepak! Aby nastoupila svatá radikální změna, aby se uskutečnilo jedno z největších zdokonalení těch, kteří jsou moji, mé Srdce hledá duše, které by se oddaly s horlivostí a zápalem bez únavy ve dne v noci modlitbě za moje kněze.
Pane Ježíši, tuto křížovou cestu obětujeme za zasvěcené duše, které ztratily své nadšení a spokojenost ve službě. Modlíme se za kněze, kteří na oltáři uskutečňují onen zázrak zázraků, ale jejichž víra je slabá.
Panno Maria, přijď a pomoz nám, abychom vzývali Ježíšovo utrpení s láskou.
K: Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti.
L: Neboť svým křížem jsi vykoupil svět a tvými svatými ranami jsme byli uzdraveni.
Po každém zastavení:
Obětujeme Ti, Nebeský Otče, Ježíšovu Nejsvětější Krev, Jeho zásluhy, ale především bolesti Jeho Srdce, abychom získali milosti pro kněze. Amen.
1. zastavení
- JEŽÍŠ ODSOUZEN K SMRTI
Miloval jsem svého Otce a chtěl jsem splatit dluh za hříšné lidstvo. Miloval jsem lidi nekonečnou božskou a lidskou láskou, chtěl jsem je učinit šťastnými a spasit je. Má láska byla původcem Mého utrpení. Kdybych to tak sám nechtěl, nikdo by se mne nemohl dotknout.
Obnova církve musí začít u kněží. Je zde mnoho slámy a málo zrna. Mnoho zdání a málo skutečnosti, mnoho listí a řídké plody. Chybí dobří a svatí dělníci, kteří by žili jen pro mé zájmy a pro Boží slávu. Kněz má být druhým Ježíšem na zemi, aby oslavoval Otce a jemu dával duše pro nebe. Přetvoření kněze ve mně, v Ježíše, není cíl, naopak, je to jen začátek, pouhé úplné otevření dveří, aby Bůh vstoupil, aby vzal duši do svého vlastnictví, aby ji zavlažil a dal počátek nové sérii milostí, darů, charismat, bohatství a pokladů, které nemůže vylít do lepších nádob, než jakými jsou očištěná a svatá srdce kněží.
Pro nekonečné zásluhy Ježíšova utrpení, Tě, Nebeský Otče, prosíme za kněze, aby byli ochotni stát se služebníky ukřižovaného Boha, prosíme za to, aby do srdcí kněží nevstoupil svět, který oddaluje Ducha Svatého, ale aby kněží odpovídali těm záměrům, které s nimi má celá Nejsv.Trojice. S Pannou Marií prosíme, aby jednali jako Ježíš – s dokonalostí, se svatou horlivostí, s božskou láskou, se svatou a spravedlivou rozumností, aby přitahovali, slaďovali, sjednocovali, tišili a milovali. Amen.
2. zastavení
- JEŽÍŠ NA SEBE BERE KŘÍŽ
Jsem Bůh, ale jsem také člověk; chtěl jsem na sebe vzít lidskou bídu, abych ji usmířil, chtěl jsem trpět jako člověk, plakat jako člověk, být hluboce dojat stejnými bolestmi i radostmi jako člověk. A proto, i když jsem v nebi, umím děkovat, umím cítit a být dojatý. V mých žilách proudí lidská krev a pociťuji ve svém Srdci bratrství s člověkem.
Buďte na stráži milovaní kněží. Je třeba bdít a modlit se, není třeba zkracovat si cestu mimo tu dlouhou a nastoupenou, ačkoliv je plná trní, ona vede k nebi. Zažeňte vlažnost, zkázu kněžských povolání, a rozhodněte se kráčet po cestě Kříže, která vás udržuje bdělé, posiluje a zachraňuje. Láska roste v závislosti na tom, jak se zapíráte.
Odprošujeme Tě, Bože, za vlažnost kněží, která zháší horlivost, zabíjí víru a kněžské povolání řítí do záhuby, odprošujeme Tě za svou vlastní vlažnost, která se rodí z pohodlnosti a změkčilosti. Prosíme, aby duše kněží byla odvážná a ne váhavá, která by se nezastavovala, která by válčila se svými chybami, která by se stále sjednocovala s Ježíšem, která by Ho milovala, protože láska je mocná hybná síla pro přetvoření v druhého Ježíše. Prosíme za horlivost kněží, jejich sepětí s Duchem Svatým. Amen.
3. zastavení
- JEŽÍŠ PADÁ POPRVÉ POD KŘÍŽEM
Velký pád obvykle začíná něčím maličkým, něčím, co má duše ráda, slabostí, dovoleným souhlasem, potěšením, které není zakázáno, ale také není příliš vhodné… Takto se duše začíná zaslepovat, umenšuje se v milosti, vášeň sílí a nakonec je duše udolána. Jestli je smutné přijmout urážku a nevděk od kterékoliv duše, oč smutnější je, pokud to přichází od Mých nejmilovanějších, vyvolených kněžských duší.
Odprošujeme Tě, Bože za pýchu, nečistotu, nestřídmost v pití, lakotu, zbabělost, malomyslnost, lenost a další neřesti, které spoutávají naše i kněžské duše. Pane Ježíši, neřest, která Tě velmi zarmucuje, je opilství: To ono otupuje, otravuje, zabíjí duchovní život, zamlžuje světlo víry, všechno zotročuje, je to neřest, která strhává k nečistotě a hasí v srdci lásku. Prosíme o to, ať se kněží utíkají k Duchu Svatému, ať očistí svou duši, aby v ní našli Boha, ať se zřeknou sami sebe, ať se poslušně podřídí, pokoří a vzývají Boží milosrdenství. Amen.
4. zastavení
- JEŽÍŠ POTKÁVÁ SVOU MATKU
Má Matka mi přichází naproti se Srdcem probodeným bolestí. Jejímu Srdci se dostává smrti, kterou Já trpím ve Svém Těle. Ach, jak se na Mne upírají její oči a Mé na její! Nevyslovíme jediné slovo, ale naše Srdce říkají mnoho v tomto jediném bolestivém pohledu. Maria ví, že nemůže ulehčit Mým bolestem a dobře ví, že setkání s ní ještě umocní Moje utrpení, ale umocní také Moji sílu k plnění Vůle Otce.
Panno Maria, Tvé mateřské Srdce krvácelo předem v bolestné perspektivě, která se měla uskutečnit a přesto, že jsi tolik milovala Ježíše, nesměla jsi klást sebemenší odpor. Tvá láska se slévala s láskou Tvého Syna a vaše vůle splynula do jediné vůle Otcovy. To je Tvá role Nevěsty Ducha Svatého v Církvi: bdít nad kněžími, pečovat o kněze, ustavičně se přimlouvat a prosit za tuto vyvolenou část Božího lidu, doprovázet je v jejich službě a stát jim po boku zvláště při mši svaté. A za to Tě, Bože prosíme, aby kněží milovali Marii, následovali ji a byli učenlivými a milujícími v jejích rukou, a tak, aby dospěli k přetvoření v Ježíše. Amen.
5. zastavení
- ŠIMON POMÁHÁ NÉST KŘÍŽ
Jsem na cestě na Kalvárii. Ze strachu abych nezemřel dřív, než dosáhnu konce, hledali ti strašliví lidé někoho, kdo by mi pomohl nést Kříž. Podívejte se na Šimona, tomuto muži chybí dobrá vůle sdílet se mnou tíhu Kříže, a tak, když ho únava zmáhá, nechává tíhu dolehnout více na Mne, a tak dvakrát padám na zem.
Kněz není nikdy sám, protože Já jsem v něm, Duch Sv. mne utváří s plodností Otce v duších kněží, já v nich žiji pro Něho a oni by měli žít ve Mně. Jsem v ustavičném styku s kněžími a to nejen v Eucharistii, ale jsem v důvěrné jednotě, když plní povinnosti své kněžské služby, proto pociťuji netaktnosti, opuštěnost, trpím a rmoutím se, když mě kladou až za tvory, za prázdné zaměstnání, dokonce až za hřích, který něžnost uráží.
Panno Maria, s Tebou prosíme za kněze, aby byli ve vztahu k Ježíši i k jiným osobám pozorní, sdílející Boha, ať hovoří o věcech, které vzdělávají a získávají si úctu svými ctnostmi, svou pokorou a prostotou, ať jsou Ježíšem nejen v kostele, ale i na ulici, ve své službě i mimo ni. Přijď, Duchu Svatý a dej, aby kněží byli svatí, horliví, zamilovaní do Ježíšova kříže, aby duše nesli, kázali a zapalovali je tímto svatým dřevem. Amen.
6. zastavení
- VERONIKA PODÁVÁ JEŽÍŠOVI ROUŠKU
Já jsem první, kdo přikrývá a skrývá hříchy kněží. Omlouvám jejich slabost před svým Otcem a pak i před světem, abych chránil čest své Církve, která pláče pro křivdy, jakých se jí dostává od jejich nehodných kněží. Moje srdce, které je celé slitovnost a dobrota, žádá jejich důvěru, žádá, aby přišli ke Mně, aby toužili očistit svá srdce. Kněží jsou více než tkáň mé duše, jsou můj obraz zde na zemi a já dělám všechno, aby byli Mnou, snažím se přetvořit je ve Mne. Může existovat větší láska?
Prosíme Tě, Bože, aby se kněží umrtvovali, činili pokání, obětovali se a zasvěcovali. Aby se stali hostií a proměnili se v oběť, aby s láskou objali všechnu námahu, kterou apoštolát a spása duší vyžadují. Aby vedli duše ke cti a slávě svaté Trojice. S Tebou Panno Maria, prosíme, aby kněží otevírali svůj život Ježíši a nežili ponořeni do vnějších věcí. Amen.
7. zastavení
- JEŽÍŠ PADÁ POD KŘÍŽEM PODRUHÉ
Vyčerpání, které cítím, a Kříž jsou tak těžké, že v půli cesty padám podruhé. Dívejte se, jak Mě ti nelidští muži zvedají nejbrutálnějším způsobem. Jeden mne tahá za rameno, jiný za oděv přilepený k Mým ranám a tak je znovu trhá… Jiný mne popadne za krk, další za vlasy, jiní Mi uštědřují otřesné rány pěstmi, a dokonce i kopance do celého Těla. Kříž přese Mne padá a svou váhou působí nová zranění. Moje tvář se dře o kameny na cestě a krev řinoucí se po tváři slepuje Moje oči. Prach a bláto se mísí s Krví a proměňuje Mne v nejodpornější jev.
Prosíme Tebe, Bože, který oslazuješ trpkosti Kříže, aby Duch Sv. daroval kněžím sílu a velkodušnost, která dospívá až k heroismu. Ať se kněží ponoří do Ježíšovy lásky, která všechno zpříjemňuje, oslazuje, přetváří a zbožšťuje skrze Ducha Svatého. Amen.
8. zastavení
- JEŽÍŠ POTKÁVÁ PLAČÍCÍ ŽENY
Mé děti, nesu nejen dřevěný kříž, který mne dovede do Slávy, ale nesu také onen neviditelný, všudypřítomný Kříž, který tvoří kříže vašich hříchu. Ano, také vaše utrpení. Všechno, čím vy trpíte, se stalo předmětem Mého strádání. Nenaříkejte, neváhejte, pohleďte na Lásku, která mne s vámi sjednocuje, a sledujte, jak jsem jednal uprostřed bezbřehé hořkosti. Spojte svůj kříž s mým za návrat mých odpadlých kněží. Oni nemyslí na to, co pro Mě jejich selhání znamená, nedoceňují strašné důsledky, které mají na svědomí. Nemilují Mne, a proto se vykroutili z mé náruče. Nemilují Mne a bez lásky se kněz může jedině zhroutit do propasti. Lidsky je velmi obtížné, aby se odpadlík obrátil, protože Zlý vytváří v jeho duši neproniknutelný krunýř proti nadpřirozenému a božskému životu. Je to velice obtížné, nikoliv však nemožné, protože Bůh ho chce spasit a může toho vždy dosáhnout.
Panno Maria, Ty sama nás učíš, že důstojnost kněží, především když posluhují svátostmi, je tak nesmírná a hluboká, že to lidský rozum nikdy nemůže pojmout. S Tebou prosíme Nebeského Otce za svatou přípravu seminaristů, aby v seminářích tito aspiranti kněžství pochopili božskou vznešenost svého povolání. Aby se zdůrazňovalo, jaké svaté povinnosti kněz přijímá a velké nebezpečí ztráty duše, jestliže nebude odpovídat svému povolání. Amen.
9. zastavení
- JEŽÍŠ PADÁ POTŘETÍ POD KŘÍŽEM
Znovu jsem padl tváří na zem hanbou za vaše hříchy. Čím vším jsem musel projít, abych zachránil člověka a mohl vládnout v jeho srdci. Co všechno jsem přijal, abych vám umožnil přístup do Království svého Otce. Pohleďte na mne v tomto nesmírném utrpení. Cožpak si nezasloužím lásku, když jsem tolik bojoval a tolik trpěl? Nezasloužím si snad, aby se Mnou tvorové počítali jako se svým vlastním, když jsem se za ně zcela vydal bez výhrad?
Třikrát jsem po cestě spadl: poprvé, abych dal ze zvyku hřešícím sílu k obrácení, podruhé, abych povzbudil slabé a také duše zaslepené zármutkem a netrpělivostí, aby se vzchopily a s odvahou se vydaly po cestě ctností. Potřetí jsem padl, abych pomohl duším odloučit se od hříchu v hodině jejich smrti.
Prosíme s Tebou Maria, za kněze, aby nepohrdali Božím darem a usilovali o to, aby vzrůstalo proudění božského života v jejich duších a jejich tělech jako prověrka víry a naděje v Trojici. Prosíme za jejich přetvoření v Ježíše, neboť to je to, co přitahuje láskyplný a plodný pohled Otce, který na ně shlíží s laskavým zalíbením kvůli tomu, co mají z Ježíše, uděluje jim své zvláštní kvality, božskou plodnost, která je uschopňuje konat božské zázraky v duších a tak mu vzdávají chválu, po které touží, chválu čistoty. Amen.
10. zastavení
– JEŽÍŠE SVLÉKAJÍ ZE ŠATŮ
Pohleďte, milované děti, jaké ponížení jsem prožíval, když jsem byl vystaven na odiv okolo stojící chátře, po té, co mi strhli mé šaty přilepené k zaschlým ranám, které se tak znovu otevírají a krvácí. Jak hluboký cit zakouším, když sním o legii kněží, kteří uskutečňují ideály mého Srdce. Tento zástup svatých kněží ve své jednotě se Mnou a v čistotě jejich srdcí bude schopen přetvořit svět. Žádám a naléhavě prosím dnes mé biskupy a kněze, aby s Mariinou pomocí dali nový impulz k hledání čistoty pro mou Církev a pro slávu panenské Trojice. Žádám čistotu! Žádám, aby kněží oživili ve své duši lásku k mé Církvi, aby ji podpírali, bránili, ochraňovali a dávali ji slávu a tisíce čistých duší. Hřích nečistoty se strašně rozšířil a drásá mé Srdce.
Prosíme Tě, Bože, aby kněží byli svatými a čistými, neboť jen čistí mají to privilegium, že vidí Boha. Ať z důvěrného styku s Duchem Svatým nabývají čistotu, šíří čistotu, sdělují čistotu duším, vyzařují do nich odlesk panenství Trojice a spojují je do jednoty s čistotou. Amen.
11. zastavení
– JEŽÍŠE PŘIBÍJEJÍ NA KŘÍŽ
Ona hodina je zde. Katané Mě napínají na Kříž, berou a natahují Mé paže, celé Mé Tělo se trhá, houpe se ze strany na stranu a trny Koruny pronikají stále hlouběji do Mé Hlavy. Poslouchej první úder kladiva, zní až do hlubin země. Žasni, jak tiše, trpělivě a ochotně jsem přijal toto utrpení.
Jestliže k tomu, aby někdo přišel za Mnou, musí zapřít sebe a vzít na sebe Kříž, aby se stal Mnou, aby získal a obdržel milosti pro duše, je třeba Kříž nejen na sebe vzít, ale dát se na něho i přibít. Je to velká milost pro duše, mít účast na mém utrpení. Všechno může zklamat, ale nikoliv kněz, jestliže je ukřižovaný z lásky ke Mně ve svých povinnostech, ve svém chování, ve svých vztazích, ve svém jednání a v důvěrnosti se Mnou.
Prosíme Tě, Bože, aby kněží dobrovolně a s láskou objali Kříž, který je velkým protijedem proti pokušením všeho druhu. Aby se tak posvětili a dosáhli vysokého stupně spojení s Ježíšem. Aby kněží milovali bolest a přijímali dobrovolně bez výhrad vůli nebeského Otce, ať žádá jakoukoliv oběť. Aby se vždy, když se jejich přirozenost bouří, s pokorou a odevzdáním se, podrobili a svěřili do Vůle Boží. Amen.
12. zastavení
- JEŽÍŠ UMÍRÁ NA KŘÍŽI
Dokonáno jest. Nesmírné tajemství Lásky se nyní naplnilo, tajemství, pro které Bůh vydal světu svého vlastního Syna, aby člověku vrátil Život… v posledním výkřiku, který jsem na Kříži vydal, jsem objal celé lidstvo: minulé, současné i budoucí.
Já pečuji a bdím nad slávou své Nevěsty Církve, která Mě stála tak mnoho, která je odměnou, jakou Mi dal můj Otec a kterou jsem Já sám získal na Kříži bolestmi, ponížením a neslýchaným utrpením. Na kříži jsem si ji koupil za cenu svého života, za cenu dražší než zlato, tuto Svoji Nevěstu svatou a spasitelnou v síle jednoty se Mnou. Je nutné, aby se kněží za každou cenu přibližovali ke Mně v důvěrnosti svého srdce. Ve Mně mají bratra, syna, matku, Otce, Boha-Člověka, který je miluje něžností svého nitra s nevýslovným zalíbením, s něžností, která k nim vztahuje své paže a chce je spasit, obejmout, přitisknout na své Srdce, které se dalo probodnout, aby v něm mohli všichni moji kněží najít místo, aby se přetvořili ve Mne, svého Ježíše, který je celý milosrdenství a dobrota!
Panno Maria, Ty jsi u paty kříže viděla, jak se rodí Církev a ve svatém Janu jsi přijala do svého Srdce všechny kněze celého lidstva jako jejich Matka. S Tebou prosíme Ducha Svatého, aby kněze vodil co nejvíce ke svatostánkům, aby kněží stále navštěvovali Ježíše, přicházeli Ho potěšit a udržovali s Ním největší přátelství – aby nedávali přednost tvorům a nebyli chladní ke svátosti lásky, neboť Ježíše hluboce zraňuje zapomnětlivost a lhostejnost kněží. Prosíme, za trpělivost kněží při rozdávání sv. Přijímání a odprošujeme Tě, Bože, za nedbalost vlastní při sv. Přijímání i za nedbalost kněží, s jakou nechávají padat na zem úlomky, s jakým spěchem rozdávají tento Božský pokrm. Prosíme za lásku, úctu, pečlivost a čistotu při každém braní do rukou Nejsvětějšího Těla Kristova. Amen.
13. zastavení
- JEŽÍŠ POLOŽEN DO KLÍNA SVÉ MATKY
Moje Matka je pro Mne nejmilovanější bytostí na zemi, byla svědkem všech muk Mého Utrpení, které skrze Božské zjevení poznávala ve svém duchu. Když se dozvěděla o rozsudku mé smrti, vydala se za mnou a neopustila Mě, dokud Mě nepoložili do hrobu.
Obětujeme Ti, Otče, Ježíšovo Srdce – chvějící se něžností i bolestí kvůli svým kněžím – aby jejich pohled, když při mši svaté pozvedají oči k tobě Bože, byl čistý, cudný, láskyplný, pokorný a plný úcty.
Maria: bolest mého Srdce se stala mečem, který trvale probodával moji duši, můj život. Cítila jsem ji, i když ji Ježíš už necítil. Utěšil mě později svým Zmrtvýchvstáním, když nesmírná radost náhle zahojila všechny rány, které ve mně krvácely.
Ó Maria, s jakou něžností a s jakou péčí jsi zacházela s Ježíšem! S jakým sebezapřením a prostotou jsi zapomínala na sebe. Zcela zasvěcená službě pro Ježíše, pro jeho život. V čistotě myšlenek jsi sledovala Ježíše a ztotožňovala ses s ním do té míry, že jsi žila lidský život na božské úrovni. Jak obdivuhodná jsi Matka! A Tvé mateřství pokračuje. Neúnavně se staráš a pracuje pro kněze, modlíš se za ně, a když kněží dospějí k tomu, že jsou druhým Ježíšem, je to pro Tebe největší dar. Amen.
14. zastavení
- JEŽÍŠ POLOŽEN DO HROBU
Mé Utrpení… jak bezedná propast hořkosti, která se za Mnou uzavřela. Můj apoštolát na zemi měl všechnu svou sílu a všechnu svou plodnost, teprve když bylo slyšet hlas mé Krve z výše Kříže po celém světě. Jen Krev vykupuje, smiřuje a sjednocuje, je znamením smlouvy, která přináší spásu!
Nepřišel jsem na zemi, abych žil s dokonalými bytostmi, ale proto, abych podpíral slabé a živil své maličké… Nechám je růst a budu posilovat jejich duše a ulevovat jim v jejich těžkostech a jejich dobré úmysly Mi přinesou útěchu. Ale mezi vyvolenými jsou také ti, kteří Mi působí zármutek. Vytrvají všichni? Takový výkřik bolesti se dere z Mého Srdce. Chci, aby duše slyšely tento nářek. Na mých kněžích závisí zvláštním způsobem nastolení království Ducha Svatého ve světě, protože oni jsou v církvi nástrojem pro obnovu duchovní dimenze zmaterializovaného světa tím, že využívají svaté prostředky Ducha Svatého. D.Sv. si obvykle poslouží svými služebníky pro velká obrácení duší a národů.
Prosíme tě, Bože, o milost pro kněze, aby usilovali o usebranost za každou cenu a žili na zemi životem nejen přirozeným, ale také božským. Aby nezanedbávali vnitřní život ve spojení s Duchem Svatým a aby ustavičně rozjímali o Ježíšově životě a o jeho umučení.
Ježíši, buď jejich hlavou, jejich srdcem, jejich počátkem a i středem jejich života a konání, kéž jsou tvýma rukama, tví spolupracovníci, vztažným bodem nespočetných duší. Amen.
Křížovou cestu za kněze, kterou se modlili na večeřadle v Křenovicích mi zaslala paní Marie