Zajímavé...

Ján Vojtaššák - kdo to byl? I dnes nám má co říci...

Při své druhé návštěvě Slovenska v Levoči 3.7.1995 papež Jan Pavel II. řekl na adresu biskupů Jána Vojtaššáka a Pavla Gojdiče: „...Oba dva byli uvězněni v žaláři na základě pseudoprocesů. Dnes si zasluhují, aby se konal církevní proces jejich blahořečení, protože vydali svědectví o věrné službě Církvi na Slovensku.“ Tato slova se stala výzvou.




Kdo to byl a je Ján Vojtaššák?


Mučedník doby komunismu bez prolití krve. Pocházel z Oravy – narodil se 14.11.1877 v Zákamennom a zemřel 4.8.1965 v Říčanech u Prahy. Už v dětství do sebe nasál zdravou poctivou víru a pro svou zbožnost a nadání ke studiu se brzy rozhodl odpovědět na kněžské povolání. Vycházel z chudých poměrů, důvěrně znal život a práci obyčejných lidí. Když byl po dvaceti letech kněžské služby jmenován Spišským biskupem, měl už za sebou mnoho zkušeností z několika farností, kde působil jako kaplan a později farář. Také prošel službou ředitele biskupské kanceláře a rektora kněžského semináře a měl zkušenost s vedením časopisu Svatá rodina...

Diecézi převzal v těžké době s bolestnými následky světové války. Vše, co dělal, dělal naplno a s velkou láskou, takže jeho příklad vedl k povzbuzení víry mezi všemi, kteří mu byli svěřeni. Jako biskup to měl u některých těžší proto, že nepocházel ze šlechtických nebo bohatých poměrů – někteří si na to těžce zvykali. Tím víc si jej však zamilovali obyčejní lidé, protože věděli, že jim rozumí. A právě na ně myslel, když osobně navštěvoval všechny farnosti, když budoval školy, kostely, fary a organizoval všestrannou pomoc. Záleželo mu především na dobré křesťanské výchově dětí a mládeže a proto se věnoval i zabezpečení kvalitního učitelského dorostu. Věděl též, jak důležité je mít dobré a obětavé kněze. Za účinný prostředek k obnově víry považoval Lidové misie. Trval na tom, aby se vedly pravidelně v každé farnosti a sám si o tom vedl záznamy. Stal se dobrým otcem všech a jeho vliv sahal až daleko za hranice diecéze.

V době války se zastal židů, kteří byli ze Slovenska vyváženi do koncentračních táborů a osobně se zasadil o to, aby se tyto transporty zastavily. Opakovaně byl vězněn a internován. Nejtěžší období prožil v letech 1951-63. Začalo to uvězněním v Praze v Ruzyni, ale prošel i dalšími vězeními: Ilavou, Valdicemi, Leopoldovem, Pankrácem... Ve věku 72 let byl odsouzen spolu s dalšími biskupy za domnělou velezradu, vojenskou zradu a vyzvědačství na 24 roků vězení. V roce 1956 mu bylo vězení na tři čtvrtě roku přerušeno a byl poslán do charitního domu v Děčíně. A pak vše pokračovalo nanovo. Ve vězeních si prožil mnoho utrpení a ponižování. I když to měl jako jeden z nejstarších vězňů těžší než ostatní, nenechal se zlomit. Sílu čerpal z modlitby. I v nesnesitelných podmínkách dokázal myslet na druhé a pomáhal jim.



Z Ruzyně:
...„Přes den si v cele o rozměrech 2x2 metry s oknem otevřeným i v nejtvrdších mrazech, nesměl sednout, jen stále chodit. Spát musel na zádech s rukama položenýma na dece, přičemž mu do očí přes celou noc stále svítila silná žárovka. Každou chvíli ho z tohoto polospánku budili a předvolávali na výslech. Vyčerpaného a v horečkách, neschopného udržet se na nohou, přivazovali jej ke stěně a tak si ho vyslýchající předávali. Dávali ho do úzké kobky naplněné vodou a šedivou hlavu svírali kovovou obručí, do které vedl dlouhý šroub z vedlejší místnosti. Ustavičné stahování obruče vyvolávalo nesnesitelné bolesti, přičemž naň ještě z vrchu tekla voda tak, že se skoro utopil. Po jedné bastonádě na paty z něj strhali šaty, vyvlekli ho na mráz a přikázali mu v podřepu skákat. Se svázanýma rukama se převrátil, tak ho bili klacky, a omdlel. Dostával elektrošoky a když se objevili sovětští „poradcové“, uvazovali starce za nohy...“



V době, kdy biskup Vojtaššák trpěl, se zdálo, že totalitní režim je neporazitelný. Mnozí malomyslněli, ztráceli naději, anebo se přizpůsobili. Vojtaššák stál pevně i když v okovech. Pevně věřil, že toto není konec dějin. Ten je v rukou Krista – Krále dějin i vesmíru. Od roku 1963 byl propuštěn z vězení k nucenému pobytu ve starobinci v Senohrabech u Prahy. Zemřel 4.8.1965 v nemocnici v Říčanech.


Čerpáno z: Pavol Janáč; Lubomír Pekarčík: Mučeník bez vyliatia krvi
Anton Lauček: Anjelom svojim prikážem o tebe

Sdílet

Související články:
Nabízím zajímavý impuls do života s Bohem (08.07.2022)
Tvář (04.03.2022)
Připravenost na věčnost (28.12.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích III. (06.12.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích II. (03.11.2021)
Řekli svatí a to platí! v obrázcích I. (21.10.2021)
Bůh ještě nad lidstvem nezlomil hůl.... (25.07.2021)
Jak je to s tím darováním lidských vajíček? (19.12.2020)
Kázání ostravsko-opavského otce biskupa při česko-polské mši svaté v Třinci (30.09.2020)
Podobenství o... (16.04.2020)
Katarína Mikulová: Peripetie ženské duše v moderním světě (13.12.2019)
To, na čem nesmírně záleží (03.09.2019)
Vánoční přání (25.12.2018)
Vánoce v Anti-křesťanském čase (28.12.2016)
Samozřejmost nebo dar? (22.01.2016)
Duchem modlitby (19.01.2016)
Modlitba č.2 (19.01.2016)
Neumím to, ale snažím se (18.01.2016)
Láska nebeská a pozemská (18.01.2016)
Bosý chlapec (29.11.2015)
Plnomocné odpustky - rozhovor s P. Markem Dundou (05.11.2015)
Myšlenka "3D" na téma dobro (08.09.2015)
Pohled očí a pohled srdce (22.06.2015)
Církev ve světle irského referenda. Je třeba se probudit do reality (05.06.2015)
Komentář Antona Seleckého: Otázka věčnosti (04.05.2015)
Pochopili jsme? (03.05.2015)
Největší umění: stárnout s radostným srdcem (10.04.2015)
Boží hod velikonoční- Poznám Tě, Pane? (05.04.2015)
Bílá sobota (04.04.2015)
Pátek Svatého týdne- Dokonalé utrpení (03.04.2015)
Čtvrtek Svatého týdne - Dar eucharistie (02.04.2015)
Středa Svatého týdne (01.04.2015)
Úterý Svatého týdne - Pane, kdo je to? (31.03.2015)
Pondělí Svatého týdne - Týden utrpení (31.03.2015)
Video: Projev prof. Petra Piťhy: Našimi nepřáteli jsme my sami (11.03.2015)
Půst, který povzbuzuje (05.03.2015)
Cesta ke svobodě (02.03.2015)
O cibulce a stařence (01.03.2015)
Proč jsem blázen a chci zůstat věrnou i po rozvodu? (17.02.2015)
Počítá se jen láska (12.02.2015)
Udělej ze své práce úkon modlitby (10.02.2015)
Výzva otcům FATYMu (13.12.2014)
Poděkování panu Rostislavu Václavu Vlčkovi (25.11.2014)
Kázání k 16. neděli v mezidobí (30.07.2014)
Kardinál Burke o víře, právu na život a rodině (11.06.2014)
První list Korintským, 13. kapitola- pro dnešek (09.06.2014)
Proč předáváme víru dalším lidem? (19.05.2014)
"Jdu bez doprovodu a neozbrojen... ale jsem silnější!" (12.05.2014)
Petr Ludwig - Kniha: KONEC PROKRASTINACE (05.04.2014)
Báseň (09.03.2014)
Věříš??? (14.02.2014)
Kázání k 5. neděli v mezidobí na TV-MIS (10.02.2014)
Křížová cesta (09.02.2014)
NAPROHELP v Brně (04.02.2014)
Průběh lidových misií za první republiky ve farnostech o. Pavla Buchty (04.02.2014)
Důsledky apostase (04.02.2014)
O pozvání (30.01.2014)
Smiř se sám se sebou! (28.01.2014)
Neexistuješ náhodou (27.01.2014)
Bůh není snílek, ale realista (27.01.2014)
Trestá Bůh? Aneb následek hříchu... (26.01.2014)
1. K čemu jsme na světě? (23.12.2013)
Paradox Vánoc (16.12.2013)
Prorok, který miloval Církev (07.12.2013)
Žehnejte (05.12.2013)
| Autor: Dana Tichá | Vydáno dne 02. 06. 2014 | 5526 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace