Hesla k 1. - 7. čtení velikonoční vigilie

Přinášíme zde hesla k 1. - 7. čtení velikonoční vigilie. Pokud vás napadnou další, připište je do komentáře k tomuto článku. Návod na použití je v závěru článku.





1. - 7. čtení najdete ZDE.


Hesla k epištole najdete ZDE.


Hesla k evangeliu najdete ZDE.


1. čtení

Jak to bylo na počátku?
Bůh vše stvořil od začátku.

Země byla prázdná, pustá
a temnota byla hustá.

Světlo stvořil sám Pán Bůh
tím, že řekl: Světlo buď!

Světlo bylo, když Bůh chtěl,
On pod mocí všechno měl.

Nastal večer, jitro bylo,
poprvé se rozednilo.

I vody Bůh oddělil,
své místo jim přidělil.

Obloha to oddělila,
vody pěkně rozdělila.

To Bůh všechno způsobuje,
souš od moře odděluje.

Nejrůznější druhy stromů,
též rostliny přidal k tomu.

Rostliny a stromy též
zde na Zemi nalezneš.

Dobré je to – Bůh viděl,
je to přesně tak, jak chtěl.

Ať jsou světla na obloze,
řekl potom Pán bůh stroze.

Ať tu zemi osvětlují
svítilny, co hvězdy slují.

Dvě svítilny Bůh stvořil,
aby dobro rozmnožil.

Bůh vše dobře utvořil,
nápaditý při tom byl.

Souš se potom ukázala,
suché zemi vzniknout dala.

Nejrůznější druhy stromů
s jádry uvnitř stvořil k tomu.

Ať už není voda tichá,
stvořím také živočicha.

Živočiši pohybliví
budou všude, budou živí.

Nastal večer, jitro bylo,
pátý den se rozednilo.

Živočiši ve vodě?
Nenechal nic náhodě.

Tvory s křídly, bez křídel,
Bůh stvořil vše tak, jak chtěl.

I veškerá zvířena
byla Bohem stvořena.





2. čtení

Abraháme – tady jsem,
pro Boha jsem připraven.

Izáka, co máš tak rád,
toho v oběť máš mi dát.

Udělej z něj celopal,
neváhej a hned s ním val.

Osla pěkně osedlal,
služebníky dva též vzal.

Časně ráno probuzený,
na cestu byl vypravený.

Dříví pěkně naštípal,
tak si chystal celopal.

Pak se klidně vypravil
na místo, kam Bůh pravil.

Třetí den pak uviděl
místo, kde Bůh oběť chtěl.

Do ruky vzal oheň, nůž,
jen se synem šel dál už.

Ta poslušnost Abraháma,
ať jde vždycky také s náma.

Abrahám nám příklad dal,
kéž bych se též tak choval.

Osla měl osedlaného,
vzal s sebou i syna svého.

Abrahám poslušný byl,
šel tam, jak Bůh označil.

My půjdeme támhle,
úctu Bohu vzdáme.

Izákovi dřevo dal,
sám si nůž a oheň vzal.

Jakpak ovci najdeme
tam na místě, kam jdeme?

Oltář tam pak vystavil,
udělal, jak Bůh pravil.

Bohu se tam pokloníme,
vrátíme se, my to víme.

Pak Abrahám zvedl nůž,
aby syna zabil už.

Abrahám vše připravil,
Izák na oltáři byl.

Při sobě teď přísahám,
odměnu ti velkou dám.

Tvé potomstvo rozmnožím
jako hvězdy – však já vím.





3. čtení
Víš, že Bůh tě vyslyší.

Ať dál táhne Izrael,
přesně tak to Pán Bůh chtěl.

Hej, synové Izraele,
pokračujte rovně směle.

Nad moře zdvihni svou hůl,
rozdělí se pak napůl.

Ano, slyšíš dobře,
ať jdou středem moře.

Mořem cesta povede,
to udělám pro tebe.

Já pak srdce Egypťanů
zatvrdím – tak je dostanu.

Egypťané poznají,
s kým to oni čest mají.

Na jezdcích i na vozech
pocítit jim mou moc nech.

Anděl se pak přemístil,
za táborem nyní byl.

Tma a mlha potom byla,
celý ten kraj zahalila.

A pak v noci k podivení
nenastalo přiblížení.

Mojžíš vztáhl ruku svou
nad moře – to s důvěrou.

Žhavý vítr použil
Bůh, když moře vysušil.

Vody se pak rozdělily,
už nebyly, jak dřív byly.

Jak zeď vody po levici
stály také po pravici.

Izraelci procházeli,
středem moře cestu měli.

Egyptští následovali,
středem moře se vydali.

Egypťané mořem valí,
poslední žid spěchá v dáli.

V době hlídky ranní
Bůh je zkázou ranní.

Zmatek jim Bůh způsobil,
těžkostem je podrobil.

Egypťané křičeli,
ani dál jet nechtěli.

Egypťané pak prchat chtěli,
cestu v moři už neměli.

Ani jeden z nich nezbyl,
utopený každý byl.

Mrtvoly, když vidět byly,
Bož pomoc pocítili.

4. čtení

Manžela máš Stvořitele,
to je krásné, to je skvělé.

Jako ženu opuštěnou
a na duchu dost sklíčenou.

Zemi vodou nezaliji,
potopou ji nepokryji.

Nebudu se už hněvat,
tenhle příslib chci ti dát.

I když hory pochod spustí,
láska má tě neopustí.

Chci mít mír teď se všema,
jako za dnů Noema.

Nebudu ti už hrozit,
nechám tě dál v klidu žít.

Pamatuj si, já nezklamu,
dám ti hradby z drahokamů.

Nemusíš se bát,
nechci tě zklamat.

Stvořitel je manžel tvůj,
nepochybuj – pamatuj.

Hospodin je jeho jméno,
zástupy je velebeno.

Jak ta opuštěná žena
jsi Bohem teď zase chtěna.

Znovu se tě ujímám,
slitování pro tě mám.

Já, Hospodin, slibuji,
nad tebou se slituji.

Pahorky by kolísaly,
mou lásku by však nevzaly.

Ujištění věnuje
Hospodin, že miluje.

Hospodin tě teď ochrání,
nese velké slitování.

Velký příslib tady mám,
už ti hrozit nehodlám.

Ty jsi bouří šlehaná,
bylas na čas zahnána.

Nebudeš se bát hrůzy,
neuškodí ti druzí.

Strach ti cestu už nezkříží,
hrůza se ti nepřiblíží.

Samé vzácné kameny
pro stavbu jsou zvoleny.

5. čtení

Nuž, vy všichni žíznící,
pojďte, buďte pijící.

Nabídka se pro vás nese,
pojďte k vodě, zásobte se.

Pojďte, jezte zdarma vše,
Bůh chce dávat dary své.

Bez stříbra zde nakupujte,
víno, mléko konzumujte.

Tučná jídla vychutnáte,
pozvánku zde na ně máte.

A ucho své naklánějte,
pojďte ke mně, neváhejte.

Uzavírám smlouvu věčnou,
jak s Davidem – nekonečnou.

Sliby věrné, co jsem dal,
Davidovi přísahal.

Ti, co tě dřív neznali,
u tebe teď zůstali.

Přestaň hřešit, bezbožníku,
změň smýšlení, nešťastníku.

O kolik zem převyšuji,
tak se od vás odlišuji.

Bezbožník ať se změní
především ve smýšlení.

Slovo všechno vykoná,
zdaří se mu to, co má.

Hej, vy všichni žízniví,
Bůh o vaší žízni ví.

Žízeň nyní utišíte
u pramenů mých, vždyť víte.

Mléko, víno k pití dám,
vždyť všeho dostatek mám.

Proč se stříbra zbavovat,
když nemůžou chleba dát.

Slyš a budeš hodovat,
chci ti dobrou radu dát.

To teď ještě nevíte,
tučná jídla pojíte.

Pojďte ke mně, poslouchejte,
nový život plně mějte.

Nemysli, nezapomenu,
on je kníže, vládce kmenů.

Teď si Boha hledejte,
naplno ho vzývejte.

Zločinec ať změní
zvrácené smýšlení.

6. čtení

Přikázání života, slyš,
ať o nich teď moc dobře víš.

K životu tě nasměruji,
moudrost ti teď ukazuji.

Odpověz si, proč teď chřadneš,
v cizí zemi přímo vadneš.

Chřadneš tady v cizí zemi
jak poskvrněn mezi všemi.

Jsi zde v zemi nepřátel,
i když bys být jinde chtěl.

Smrdíš jak ty mrtvoly,
co zůstaly na poli.

Máš na sobě prokletí
jak ti, co jsou v podsvětí.

Co jsi spáchal, proč to je?
Svědomí se zpytuje.

Opustil jsi studnici,
živou vodu prýštící.

Teď ta studna moudrosti
vzdálena je ti dosti.

Kdybys chodil cestou Boží,
tvůj pokoj se i dnes množí.

Měl bys pokoj trvalý,
věčně by ti zpívali.

Uč se, kde je poznání,
kde je síla, chápání.

Přikázání poslouchej,
záležet si na tom dej.

S moudrostí tě seznamuji,
tvoje kroky ovlivňuji.

Zda-li o příčině víš,
proč tu strašně živoříš?

Jak mrtvoly poskvrněný
vadneš tady v cizí zemi.

Kdo v podsvětí sestoupili,
k tobě se teď přidružili.

Opustil jsi studnici,
pravou moudrost prýštící.

Příčinu ti prozradím,
proč se trápíš, já to vím.

Nauč se, kde síla je,
kde se důvtip buduje.

Zem naplnil zvířaty,
žijeme tu – já a ty.

Tu jsme, hvězdy přiznají,
Tvůrci slávu vzdávají.

Moudré cesty vynašel,
Jakubovi je dát chtěl.

Od Boha se odvrátili,
svoje štěstí opustili.

7. čtení

Svůj hněv jsem na tebe lil,
když jsi svou vlast poskvrnil.

Do zemís je rozehnal,
chování jsi k soudu dal.

Moje jméno znesvětili
všude tam, kde za trest byli.

Všude se to říkalo,
co se zlého událo!

Pro vás tohle nedělám,
já své jméno v úctě mám.

Jméno mé jste znesvětili,
když jste příkaz přestoupili.

Tu národy poznají
mě, kterého neznají.

Z národů vás posbírám,
do vlasti vás zpátky dám.

Vodou si vás pokropím,
z nepravostí očistím.

Vlast jste skutky poskvrnili,
tím jste všechno pokazili.

Vlast, kterou vám Bůh daruje,
chováním se poskvrňuje.

Pro krev, kterou prolili,
můj jasný hněv zažili.

Modlami jste znesvětili,
vlast, kterou jste poskvrnili.

Posvětím své velké jméno,
které bylo znesvěceno.

Od model vás očistím,
tu nepravost napravím.

Pak vám nové srdce dám,
to slibuji já, Bůh, vám.

I když národ dost hřeší,
Bůh si to vše pořeší.

Bůh nám to zde připomíná,
co působí lidská vina.

Modly kolaps přivodily,
požehnání zastavili.

Od Boha se odvrátili,
tím si problém přivodili.

Bůh své jméno očišťuje,
zároveň lid zachraňuje.

I když ten lid zvrácený je,
je tu Boží strategie.

Jak se dají tyto veršovánky využít?

Těch možností je mnoho. Nejlépe je si vybrat jedno z hesel a pak už s ním již pracovat a to např. takto:

- Vracení se k heslu před o po aktuální neděli může napomoci, aby poselství evangelia proniklo hlouběji do našeho života.

Dále je možno:
- Heslo si napsat na viditelné místo a častěji se k němu v myšlenkách vracet - myšlenky tímto směrem pomohou před myšlenkami prázdnými nebo nevhodnými.
- Heslo vyvěsit na kostelní nástěnku nebo na farní či jiný vhodný web.
- Heslo naučit děti a tak jim pomoci, aby si zapamatovaly důležitou myšlenku z evangelia pro svůj další duchovní růst.
- Heslo mohou katecheté a vyučující využít při katechezi nebo při různých soutěžích.
- Heslo se může stát inspirací pro hudebníky, aby jej zhudebnili jako krátký lehce zapamatovatelný popěvek.
- Heslo se v neposlední řadě může hodit i kazatelům, jako shrnující myšlenka jejich promluvy.
- Hesla nám mohou pomoci v diskuzích s dalšími lidmi, protože v nich je srozumitelně a snadno zapamatovatelně vyjádřeno to, co se nám někdy hůř formuluje a ne vždy býváme přesně pochopeni.
- Hesla se mohou stát inspirací pro ty, kdo mají básnické vlohy, aby vytvořili další, anebo z tohoto hesla vyšli při rozvinutí myšlenky v delší báseň.
- Hesla mohou využívat rodiče, kněží, katecheté a mnozí další i dlouhodoběji - nenárokujeme si na ně žádná autorská práva - jen ať slouží k evangelizaci...


Výzva:
Prosím ty, které tento nápad zaujal, a mají dar veršovat, aby pomohli vytvořit hesla na texty evangelií z dalších nedělí. Pokud mi je zašlete na marek@fatym.com do čtvrteční půlnoci, pokusil bych se vybrat ty nejlepší a do soboty zveřejnil na www. fatym.com. Věřím, že se takto může vytvořit poklad hesel k evangeliím a tím i účinná pomůcka pro mnohé. Díky všem předem MD.