Dlouhý očistec za podávání Eucharistie na ruku

Podle svědectví duší z očistce jsou biskupové a kněží ve velmi dlouhém očistci kvůli podávání svatého přijímání na ruku. Prohlédněte si následující úryvky z knihy Dostaňte nás odsud!!! od Marie Simmy v rozhovoru s Nicky Eltzem (Vydavatelství ZAEX, 2013).





… str. 89:

Marie, zjevili se Vám nějací biskupové?

Ó, ano, několik. Zjevil se mi italský, americký, ale jejich jména jsem nezjistila. Potom mě duše informovala o německém kardinálovi, který je dost blízko nás. Němec a Ital musí zůstat v očistci do dne, kdy bude zakázáno podávání svatého přijímání do rukou v jejich diecézích, a Američan tam musí zůstat, dokud se tak nestane v celých Spojených státech a dokud nebude obnoveno podávání svatého přijímání na jazyk. Později jsem požádala, aby mi dala jména těch dvou, ale znovu jsem nedostala žádná jména.

Co se týče německého kardinála, od o. Matta jsem se dozvěděla, že na smrtelné posteli řekl, že udělal velkou chybu, když prosazoval přijímání na ruku. Jak se často stává, taková fakta se nikdy nepublikují a tak se udělala škoda. Můžeme jim usnadnit očistec, ale ještě je nemůžeme odtud vysvobodit.

…str. 100:

Jsou v očistci i kněží?

Ano, je tam velmi mnoho kněží. Samozřejmě, nemohu Vám říci přesné procento nebo frekvenci určitých hříchů, ale nejrychleji mi přichází na mysl neposlušnost Svatému Otci, nedostatek lásky ke mši svaté, nedostatek lásky k modlitbě a půstu, zanedbání modlitby breviáře a znovu - svaté přijímání na ruku.

…str. 100-101:

Asi víte lépe než já, že svaté přijímání na ruku je vysoce kontroverzní. Proč tomu tak je?

Veřejnost se nedozvěděla o této věci všechno a musí se dobře informovat. Ubohé duše mi řekly, že ANI JEDEN PAPEŽ do dnešního dne nebyl pro přijímání na ruku, ale že to politicky protlačila skupina kardinálů a biskupů. Starší kněží a biskupové to vědí, ale většina o tom veřejnosti neřekla. Proto jsou to oni, kteří nesou největší zodpovědnost. Na druhé straně všichni papežové věděli velmi dobře, že přijímání na ruku je proti hluboké úctě vůči Nejsvětějšímu ze svatých, a náš dnešní papež (Jan Pavel II. – pozn. redakce) nedává svaté přijímání do rukou lidí. Samozřejmě za těchto podmínek, není to hřích pro přijímajícího, když přijímá na ruku, ale naléhavě prosím lidi, aby poslouchali naše papeže. Takto se umožňují mnohé současné svatokrádeže. Prosím, buďte si vědomi toho, že čarodějnice platí velké peníze za to, aby mohly Ježíše zraňovat přímo s proměněnými hostiemi, které se často tajně vynesou z kostela. Musíme přestat s přijímáním na ruku, aby neměli tak snadný přístup k Nejsvětějšímu ze svatých. Je to velmi vážná věc. Kdyby se všichni dnešní kněží modlili k Duchu Svatému a růženec, pak by ani jeden v této oblasti nezabloudil. Dnes to ovšem tak snadno a často dělají.

Kdyby by se starší biskupové a kněží zeptali svých farníků ve věku, řekněme, nad 40 let, jestli by raději přijímali svaté přijímání vkleče, pak by to z lásky ke svým bratrům a sestrám přijímali a umožnili by, aby to velká většina věřících dělala, jak je třeba.

Nikdo nemůže říct, že před dvěma generacemi bylo méně modlitby než dnes, protože opak je pravdou. Návratem k větší pokoře a modlitbě by se mladí rychle naučili hodnotě pokory, postavení kajícníka před Nejsvětějším ze svatých. Viděla jsem dokonce, že kněz obešel ty, kdo klečí, jen proto, že klečeli! Potom jsem viděla i děti, kterým řekli, že musí stát, ačkoli jejich rodiče a prarodiče proto trpěli. To všechno je satanova práce a velmi mě zarmucuje. A když potom lidé řeknou, že se přizpůsobí davu z bratrské lásky, já říkám NE. Protože když bratrská láska jde proti naší pokorné úctě vůči Nejsvětějšímu ze svatých a proti božské lásce našeho Boha, pak tato povolnost není od Boha.

Také si pamatuji, jak se němečtí biskupové zúčastnili protlačení a odsouhlasení přijímání na ruku bez papežského souhlasu. Byli to Američané, kteří nejprve řekli, že s tím nesouhlasí, protože to bylo proti přání papeže. Ale podívejte se, co se teď děje! A jak mnoho kněží jsme ztratili, protože jejich svědomí to nedokázalo snášet? Mnoho.

… str.102:

Někteří lidé říkají: "Ježíš rozdával chléb do rukou svých učedníků při Poslední večeři, proto je v pořádku, když kněží dělají dnes to samé." Co byste na to řekla?

To není pravda! I Kateřina Emmerichová, i Tereza Neumannová, snad dvě největší německé mystičky, měly dovoleno vidět Poslední večeři a v obou případech Ježíš rozdával posvěcený chléb do úst svých apoštolů.

A prosím, dobře mě chápejte a důvěřujte. Nejsem jediná, která to říká. Tak jako v mnoha souvisejících věcech, o kterých se diskutuje v nejvyšších církevních kruzích, vím, že i v tomto Ježíš zvítězí, i kdyby měl chaos trvat ještě dlouho.

… str.103–104:

Marie, dovolte mi vyslechnout všechny zorné úhly, o kterých víte, protože mnozí dobří lidé, které znám, hledají správnou odpověď.

Ve městečkách zjevení jako jsou Međugorje, Schio, Garabandal a jiné, které si Panna Maria vybrala, zjevila se mimo městečko. Vezměte si například Međugorje. Tam se často zjevila, nebo se zjevuje na jednom nebo druhém kopci. Při těchto zjeveních tam najdete od malých skupinek lidí během tuhé zimy až do, řekněme, 5000 na velké svátky během teplejší sezóny. Bez jediného zaváhání, každý, kdo tam přijde a ať je počasí jakékoli, kráčí a šlape, je-li třeba i po blátě a po ostrých skalách, nechá se píchat ostrými trny keřů a klekne si, když je Panna Maria mezi nimi. Každému to přijde přirozené, a také by mělo; ALE jen dvě tři hodiny předtím dole v kostele, než přijímají samého Ježíše v Eucharistii, téměř každý stojí pyšně jako voják! Chce od nás Panna Maria tohle? Klečet před ní a ne před jejím božským Synem? NE, TO NECHCE! Dobří lidé musí poslouchat a následovat své vlastní svědomí a nedělat věci jen proto, že to dělají jiní!

…I Matka Tereza upřednostňovala přijímání vkleče a na jazyk, a proto tato forma je jediná, která je dovolena v její kongregaci. Vidíte, přijímání na ruku se, z perspektivy Církve, jen toleruje, ale NENÍ tím, co Církev chce.

…str. 106:

Kolika kněží a biskupů jste měli dovoleno vysvobodit pro nebe od II. Vatikánského koncilu svými modlitbami, mšemi svatými nebo utrpením?

Nuž, vám neřeknu vám přesně, ale jsem si jistá, že jich bylo čtyřicet až padesát.

A z těch 40-50 kolik bylo v očistci pro modernizace spojené se mší svatou?

Téměř všichni. A z nich většina kvůli nucení věřících přijímat na ruku.

Ať od živých, nebo pro duše, je nějaká oblast nebo hřích, kvůli kterému jste musela nejvíce trpět? A když je, co je tou oblastí, nebo hříchem?

Od živých i od zesnulých by tou oblastí určitě bylo přijímání Eucharistie na ruku.

Uvažovala jste někdy, že to budete méně zmiňovat?

Ne, Bůh mi uložil povinnost mluvit lidem o očistci a je také mou povinností pravdivě do toho zahrnout všechno, co mi ubohé duše řekly o stavu Církve. Jak bych mohla vynechat věci jen proto, abych si zpříjemnila život, když stav Církve, jak mi duše velmi často řekly, je nejhorší od jejího založení? Potom bych určitě nebyla skutečnou přítelkyní duší.

Nedávno mě jistá farnost pozvala na přednášku. Když mi kněz volal, řekl, že chce jen, aby se o jediném tématu nediskutovalo. Když jsem se ho na to zeptala, řekl: “Jde o podávání Eucharistie do rukou.“ Když jsem se pak dušiček ptala, co mám udělat, řekly mi: „Bez úplné pravdy není přednášky.“ A tak jsem musela totéž říci i tomu knězi.

… stř. 73-74:

Řekly duše něco o laických podavatelích svatého přijímání?

Ano. Za normálních okolností mohou rozdávat svaté přijímání jen posvěcené ruce kněží. Zákon Církve stanoví, že to musí být dodržováno vždy; pouze pokud jsou „mimořádné okolnosti“, například. když je kněz nemocný, je to přípustné. „Mimořádný“ neznamená rozdíl mezi shromážděním, které čeká na svaté přijímání dvě minuty nebo deset minut. Vždy se musíme v modlitbě připravit na přijetí Ježíše a lidé, kteří tlačí na to, že chtějí dostat všechno co nejrychleji, nemají ani představu, jak obrovské privilegium a zdroj milostí a ochrany přijímají v Ježíši.

Jestli někdo potřebuje důkaz, že podavatelé svatého přijímání způsobem, jakým je nyní protlačují do popředí, nejsou Božím přáním, mohu mu říci následující příběh o tom, co se stalo zde nedaleko a ne tak dávno.

Nedávno zemřela jistá žena, která rozdávala svaté přijímání a vedla mnohé jiné ženy, aby dělaly totéž. Chvilku jsem ji znala a slyšela jsem o ní hodně. Před pohřbem byla otevřena truhla, aby se rodina a přátelé s ní mohli rozloučit. Potom v dohodnutém čase truhlu uzavřeli. Ale během necelé hodiny opožděně přicestoval blízký příbuzný a prosil kněze, aby na chvilku otevřeli truhlu, aby i její milovaný mohl spatřit zesnulou tak, jako ostatní. Kněz souhlasil a s jedním nebo dvěma svědky nadzvedli víko truhly a nahlédli dovnitř. Tato malá skupinka uviděla něco, co nebylo před hodinou vidět. Ruce zesnulé byly absolutně černé. To bylo pro mě i pro jiné Boží potvrzení, že neposvěcené ruce nemohou rozdávat Ježíše ve svatém přijímání.



Převzato z https://www.nakolenach.sk/domov/, článek naleznete zde.