25. DEN přípravy na zasvěcení se Ježíšovi skrze ruce Panny Marie podle sv. L. M. Grigniona
25. den zasvěcení připravené SDZR. Video s nahrávkou příslušných modliteb + texty. 2. týden, III. část přípravy, který je nadepsaný pozvání Panny Marie Další úryvek z knihy O pravé úctě k Panně Marii a růženec s rozjímáním s texty Marie z Agredy...
ČÁST III. (20.-26. den)
Druhý týden – Téma: Poznání Panny Marie
Během druhého týdne ať se ve všech svých modlitbách a skutcích každého dne usilují poznávat přesvatou Pannu. Ať si toto poznání vyprošují od Ducha Svatého. Mohou číst a meditovat, co jsme o ní řekli. Jako v prvním týdnu, ať se modlí litanie k Duchu Svatému, Litanie loretánské a Zdrávas Hvězdo Mořská. K tomu ještě denně celý růženec nebo alespoň pět desátků na tento úmysl.
Skutky lásky, zbožné náklonnosti k blahoslavené Panně, napodobování jejích ctností, zejména hluboké pokory, živé víry, slepé poslušnosti, neustálé vnitřní modlitby, všestranného umrtvování, vroucí dobročinné lásky, hrdinské trpělivosti, andělské vlídnosti a božské moudrosti: deset hlavních ctností Blahoslavené Panny, jak říká svatý Ludvík z Montfortu.
Musíme se sjednotit s Ježíšem skrze Marii – to je charakteristika naší oddanosti. Proto svatý Ludvík z Montfortu žádá, abychom se usilovali poznávat Blahoslavenou Pannu. Maria je naše Vládkyně a Prostřednice, naše Matka a naše Paní.
Pojďme tedy společně zakoušet účinky jejího kralování, jejího prostřednictví, jejího mateřství, stejně jako vznešenosti a výsad, které jsou toho základem či důsledkem.
Naše blahoslavená Matka je také dokonalou formou, ve které můžeme být formováni tak, aby se její záměry a dispozice staly našimi. Toho nelze dosáhnout bez poznávání vnitřního života Marie, jejích ctností, citů, skutků, její účasti na Kristových tajemstvích a její jednoty s ním.
Během těchto dnů se přidává modlitba: svatý růženec a modlitba k Panně Marii (najdete níže).
25. DEN
O PRAVÉ ÚCTU K PANNĚ MARII (Ludvík Marie Grignion z Montfortu)
Můj drahý bratře, buď si jistý, že pokud věrně zachováš vnitřní i vnější praktiky této úcty, které ti později ukážu, tak potom:
1. Poznání sebe a pohrdání sebou
Světlem, které ti dá Duch Svatý skrze svou drahou Nevěstu Marii, poznáš svůj špatný základ, svou zkaženost i neschopnost k jakémukoli dobru, není-li jeho původcem Bůh, ať už v řádu přirozenosti nebo milosti.
Následkem tohoto poznání budeš opovrhovat sám sebou, budeš na sebe myslet jen s odporem. Budeš na sebe hledět jako na slimáka, který svým slizem všechno pošpiní. Nebo jako na ropuchu, která svým jedem všechno otráví. Nebo jako na zlomyslného hada, který hledá, jen jak lhát.
A konečně, pokorná Maria ti dá účast na její hluboké pokoře, která způsobí, že jen sebou budeš opovrhovat, nikým jiným nebudeš opovrhovat a budeš milovat opovržení.
2. Účast na Mariině víře
Svatá Panna ti dá podíl na své víře, která byla na zemi větší než víra všech patriarchů, proroků, apoštolů či ostatních svatých. Nyní, když kraluje v nebesích, už více nemá víru, neboť v Bohu vidí vše jasně světlem slávy. Ale když vstupovala do slávy, se souhlasem Nejvyššího ji neztratila. Uchovala si ji, aby ji v bojující
Církvi udržovala pro své nejvěrnější služebníky a služebnice.
Čím více si tedy získáš přízeň této božské Princezny a věrné Panny, tím bude více víry ve tvém chování: víry čisté, která způsobí, že se nebudeš moc starat o smyslové a mimořádné věci. Víry živé a oduševnělé láskou, která tě uschopní jednat všechno z čisté lásky. Víry pevné a neochvějné jako skála, abys byl pevný a vytrvalý uprostřed bouří a trýzní. Víry činné a pronikající, která jako tajemný klíč ti otevře všechna tajemství Ježíše Krista, poslední cíle člověka i srdce samého Boha. Víry nebojácné, která tě povede k tomu, abys bez váhání začínal a uměl dokončit velké věci pro Boha i spásu duší. A konečně víry, která bude tvou hořící pochodní, božským životem, skrytým pokladem božské Moudrosti a tvou všemohoucí zbraní, kterou si posloužíš k osvícení těch, kdo jsou v temnotách a stínu smrti. K zapálení horlivosti vlažných a těch, kterým chybí rozpálené zlato lásky. K přivádění zpět k životu těch, které hřích usmrtil. K dotýkání se jemnými i silnými slovy a převracení mramorových srdcí i Libanonských cedrů. A konečně, na odporování ďáblu a všem nepřátelům spásy.
3. Milost čisté lásky
Tato „Matka krásného milování“ (Sr 24,24) zbaví tvé srdce všech skrupolí a každého nezřízeného servilního strachu a otevře ho i rozšíří, abys ve svaté svobodě Božího dítěte běžel cestou přikázání jejího Syna, aby ti do něj ze své pokladny vlila čistou lásku . Až tak, že k Bohu Lásce už nebudeš – jako dosud – přistupovat se strachem, ale s čistou láskou. Budeš ho považovat za svého dobrotivého Otce, kterému se budeš chtít neustále líbit, se kterým si budeš důvěrně povídat, jako dítě se svým laskavým otcem. Když se
ti i stane, že ho urazíš, hned se před ním pokoříš a poníženě ho požádáš o odpuštění. Jednoduše natáhneš k němu ruku a zase plný lásky, beze zmatku a neklidu vstaneš a bez malomyslnosti budeš dále kráčet k němu.
4. Velká důvěra v Boha a Marii
Svatá Panna tě naplní velkou důvěrou v Boha a v ni samu:
1) neboť již více nebudeš přicházet k Ježíši Kristu sám, nýbrž vždy skrze tuto dobrou Matku.
2) Neboť poté, co jsi jí odevzdal všechny své zásluhy, milosti i zadostiučinění, aby jimi disponovala podle libosti, zprostředkuje ti své ctnosti a obleče tě svými zásluhami a tak budeš moci Bohu s důvěrou říci: „Hle, Maria, tvá služebnice: ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1,38)
3) Neboť když ses jí odevzdal celý, tělem i duší, ona, která je štědrá vůči štědrým a štědřejší než sami štědří, se ti za to dá způsobem úžasným, ale opravdovým. Tak jí budeš moci směle říci: „Jsem tvůj, zachraň mě,“ (Ž 119,94) svatá Panno!
Nebo, jak jsem s milovaným učedníkem již řekl: „Přijal jsem tě za všechno své dobro,“ svatá Panno! Můžeš i se svatým Bonaventurem říci: „Moje drahá Paní a zachránkyně, budu jednat s důvěrou a vůbec se nebudu bát, neboť ty jsi má síla i chvála v Pánu…“ Nebo na jiném místě: „Jsem celý tvůj a všechno, co mám, je tvá, ó, slavná Panno, požehnaná nad všechna stvoření! Kladu si tě jako pečeť na srdce, neboť tvá láska je silná jako smrt!“ Budeš moci s prorokem vyznat Bohu: – „Pane, moje srdce se nevychloubá, mé oči nehledí povýšeně. Neženu se za velkými věcmi ani za divy pro mě nedosažitelnými. Přesto ještě nejsem pokorný. Avšak pozvedl jsem svou duši a důvěrou jsem jí dodal odvahu. Jsem jako dítě zbaveno radostí země, sedící na klíně matky, a právě tam mě zahrnuje dobrami.“ (Ž 131,12. (Vulgáta)
4) Neboť když sis u ní uložil všechno dobré, co máš, aby to darovala či chránila, už budeš méně důvěřovat sobě a mnohem více té, která je tvým pokladem a tím rozmnoží tvou důvěru v ni. Oh! Jaká důvěra a jaká útěcha pro duši, která smí říci, že Boží poklad, do kterého uložila všechno vzácné, co má, je také jejím pokladem! Jeden svatý říká: „Ona je Pánův poklad.“
5. Spojení s duší a duchem Marie
Když budeš věrný praktikám této úcty, duše svaté Panny se přenese na tebe, aby oslavovala Pána a její duch vstoupí na místo tvého, aby se radoval v Bohu, jeho spáse: „Ať v každém člověku přebývá Mariina duše, aby velebila Pána; ať v každém je duch Marie, aby jásal v Bohu.“ „Ach! Kdy přijde ten šťastný čas?!“ říkal jeden světec našich dnů, který byl úplně oddaný Marii. „Ach! Kdy jen přijde ten šťastný čas, kdy božská Maria bude ustanovena paní a vládkyní v srdcích, aby je úplně podrobila vládě svého velkého a jediného Ježíše? Kdy budou duše tak dýchat Marii, jako těla dýchají vzduch?“ Tehdy přijdou zázračné věci na tato bídná místa, když Duch Svatý najde v duších svou drahou Nevěstu, jakoby rozmnoženou, a vstoupí do nich v hojnosti i naplní je svými dary, obzvláště darem své moudrosti, aby působil divy milosti.
Můj drahý bratr, kdy přijde ten šťastný čas, ten Mariin věk, kdy mnoho duší vyvolených a získaných Nejvyšším prostřednictvím Marie se ztratí v propasti jejího nitra a každá z nich se stane živou kopií Marie, aby mohla milovat a slavit Ježíše Krista? Ten čas přijde jen poté, když se úcta, kterou učím, stane známou a rozšířenou: „Přijď tvé království, přijď království Marie.“
6. Přeměna duše na obraz Ježíše Krista
Staráš-li se dobře o strom života ve své duši, kterým je Maria, věrností praktikám této úcty, tak v pravém čase přinese svůj plod, kterým není nikdo jiný než Ježíš Kristus.
Vidím tolik zbožných mužů a žen, kteří hledají Ježíše Krista. Jedni tou cestou a praktikou, druzí jinou. A často poté, co mnoho celou noc pracovali, musí říci: „Celou noc jsme se namáhali, a nic jsme nechytili.“ (Lk 5,5) A lze jim říci: „Pracovali jste hodně, a sklidili málo.“ (srov. Ag 1,6) Ježíš Kristus je ve vás ještě velmi slabý. Ale neposkvrněnou cestou (srov. Ž 18,33; Jan 9,4; 1 Jan 1,5; Ex 26,34) Marie a touto božskou praktikou, kterou učím, se pracuje ve dne, pracuje se na svatém místě, pracuje se málo.
V Marii není vůbec žádné noci, neboť v ní vůbec nebyl hřích, ba ani nejmenší stín hříchu. Maria, jako Svatá svatých, je svaté místo, kde jsou svatí formováni a modelováni.
Všimni si prosím, co říkám, že svatí jsou v Marii odléváni. Je velký rozdíl vytvořit reliéfní podobu kladivem a dlátem a učinit ji odlitím do formy. Sochaři a řezbáři pracují hodně, aby vytvořili sochy prvním způsobem a potřebují k tomu mnoho času. Ale vyrobit je druhým způsobem, na to stačí pracovat málo a chvilku. Svatý Augustin nazývá svatou Pannu „formou Boha“ „Jsi hodná toho, abych tě nazýval formou Boha.“ Forma způsobilá k vytváření a odlévání bohů.(srov. Ž 82,6) Kdo se vrhne do této božské formy, rychle se vyformuje i odlije v Ježíše Krista a Ježíš Kristus v něho. Nenákladně a v krátké době se stane bohem, neboť se vrhl do stejné formy, která ztvárnila Boha.
Zdá se mi, že zcela správně mohu přirovnat ty duchovní vůdce a zbožné lidi, kteří chtějí formovat Ježíše Krista v sobě nebo v druhých jinak, než touto úctou, k sochařům, kteří důvěřují svým schopnostem, důvtipu i umění.
Udeří nekonečně mnohokrát kladivem a dlátem do tvrdé skály či kusu nevyhlazeného dřeva, aby z něho vytesali obraz Ježíše Krista. Nejednou se jim nepodaří vystihnout jeho skutečnou podobu, buď pro chybné poznání a zkušenost osoby Ježíše Krista, nebo pro nějaký špatný úder, který dílo zkazil.
Ale co se týká těch, co jsou zapáleni tajemstvím milosti, které jim předkládám, ty právem přirovnávám k tavičům a odlévačům, co našli krásnou formu, Marii, ve které byl Ježíš Kristus přirozeně i božsky ztvárněn. Ti už se nespoléhají na vlastní důvtip, ale jedině na bezvadnost formy. Vrhají se a ztrácejí se v Marii, aby se stali skutečnou podobiznou Ježíše Krista.
Ó, krásné a pravdivé přirovnání! Ale kdo ho pochopí? Toužím, abys to byl ty, můj drahý bratře. Ale pamatuj, že do formy se lije jen to, co je rozpuštěné a tekuté: to jest, že je třeba, abys zničil a roztavil v sobě starého Adama, aby ses v Marii stal novým.
7. Největší sláva Ježíše Krista
Touto praktikou, věrně uskutečňovanou, vzdáš Ježíši Kristu více slávy za jeden měsíc než jakoukoli jinou, byť mnohem namáhavější, za více let. – Zde jsou důvody toho, co předkládám:
1) Neboť když konáš své skutky skrze svatou Pannu, jak učí tato praktika, vzdáváš se svých vlastních úmyslů a činností, jakkoli dobrých či známých, aby ses takříkajíc ztratil v těch, co jsou přesvaté Panny, a tobě zcela neznámé. A tím vstoupíš do spoluúčasti na vznešenosti jejích úmyslů, které byly tak čisté, že Bohu vzdala více slávy svým nejmenším činem, například když předla na přeslici nebo když šila jehlou, než mu vzdal svatý Vavřinec svou krutou mučednickou smrtí na roštu a více než všichni svatí svými nejhrdinštějšími činy.
Tedy za svého pobytu zde dole dosáhla tak nevýslovného vrcholu milostí i zásluh, že spíše spočítáme hvězdy na obloze, kapky vody v moři či zrnka písku na pobřeží, než její zásluhy a milosti. Vzdala Bohu více slávy, než všichni andělé a svatí, kteří mu jí tolik nevzdali a ani nevzdají.
Ó, zázraku Marie! V duších, které se ti chtějí upřímně oddat, můžeš jednat jen zázraky milosti.
2) Neboť když si díky této praktice duše vůbec necení to, co může myslet či konat sama od sebe, ale touží se přiblížit k Ježíši Kristu nebo mluvit s ním jedině prostřednictvím Marie, která je k tomu dokonale uschopněna, pokořuje se tak mnohem více než duše, které jednají samy a spoléhají na sebe a mají byť jen nepatrné zalíbení ve vlastních schopnostech. Takže vznešeněji slaví Boha, kterého dokonale slaví pouze pokorní a malí srdcem.
3) Neboť svatá Panna chce s velkou láskou přijmout svýma panenskýma rukama dar našich skutků, dá jim podivuhodnou krásu i lesk a sama je předloží Ježíši Kristu. Náš Pán je jistě tímto více oslaven, než kdybychom mu je nabízeli my svýma zločinnýma rukama.
4) Konečně proto, že nikdy nemyslíš na Marii tak, aby Maria místo tebe nemyslela na Boha. Nikdy nechválíš ani neuctíváš Marii, aby Maria s tebou nechválila a neuctívala Boha. Maria se celá týká Boha a velmi správně ji nazvu Božím vztahem, je jen vzhledem k Bohu či ozvěnou Boha, která volá a opakuje pouze: Bůh. Řekneš-li Maria, ona řekne Bůh.
Svatá Alžběta chválila Marii a nazvala ji blahoslavenou proto, že uvěřila. Maria, věrná ozvěna Boha, zpívala: „Velebí moje duše Pána.“ (Lk 1,46) Co Maria při této příležitosti udělala, to dělá vždy. Když ji chválíš, miluješ, uctíváš nebo jí něco daruješ, tehdy je Bůh oslavován.
Zamyšlení: Všechno pro Pannu Marii, Boží Matku.
Požehnaný plod života tvého, Ježíš. – Zdrávas Maria
Uprostřed nejkrásnější modlitby k Panně Marii je slovo Ježíš. Obsahuje vrchol Mariiny důstojnosti a jádro pravé úcty. Vrchol její důstojnosti. V Marii bylo vykonáno vrcholné dílo Boží moci, moudrosti a lásky, totiž vtělení druhé božské osoby, od něhož mají všechna ostatní Boží díla svou důstojnost a svůj lesk. Maria Panna se stala pravou Boží Matkou.
Když říkám, Královna nebe a země, je to málo proti slovu: Boží Matka. Bůh chce, aby byla uznána tato důstojnost, která převyšuje každou jinou důstojnost.
Proto nařídil, aby všechny milosti sestupovaly na zem skrze Pannu Marii, ale aby také skrze ni všechna chvála a čest vystupovala k Nejvyššímu. Jádro pravé úcty spočívá v tom, že my sami nerozlučujeme, co Bůh spojil. Panna Maria a Pán Ježíš náleží nerozlučně k sobě. Pán Ježíš sdílí vše s Pannou Marií, co jen sdílet může: svou důstojnost, svou čest, svůj úřad, své působení. Proto nesmíme uctívat Pannu Marii s tím úmyslem, abychom Pána Ježíše uráželi nebo hřešili, či jen zanedbávali. Nesmíme však ani Pána Ježíše uctívat s úmyslem, abychom Pannu Marii vyloučili, nebo byť jen zanedbávali. Takovou úctu Pán Ježíš nechce. Proto každá úcta Marie sama od sebe vede k většímu poznání a Boží lásce, a naopak, každý pravý ctitel Krista nezapomíná na jeho Matku. Často si jednoduše pomysli: Vše pro Pannu Marii; pak ona sama zařídí větší čest a slávu Boha a Božského Srdce Pána.
Modlitby: Litanie k Duchu Svatému; Zdrávas, Hvězdo mořská; Růženec; Modlitba k Panně Marii.
Raduj se Maria, milovaná Dcero věčného Otce!
Raduj se Maria, obdivuhodná Matko Syna! Raduj se Maria, převěrná Nevěsto Ducha Svatého!
Raduj se Maria, moje drahá Matko, milovaná Paní a mocná Panovnice.
Raduj se, má radosti, slávo, srdce i má duše!
Milosrdenstvím mi patříš celá, a já podle práva celý tobě. Ale ještě nejsem dostatečně tvůj a tak se ti znovu celý dávám jako věčný otrok, bez ponechání něčeho pro sebe nebo pro jiné. Jestli ještě ve mně vidíš něco, co ti nepřináleží, prosím tě, hned v této chvíli se toho zmocni a staň se absolutní Paní nade vším, co mám.
Zbourej, vykořeň a znič všechno, co se Bohu nelíbí. A vysaď, pěstuj i dělej všechno, co se ti bude líbit. A světlo tvé víry ať rozežene temnoty mého ducha.
Tvoje hluboká pokora ať nahradí mou pýchu.
Tvá vznešená kontemplace ať zastaví roztržitosti mé toulavé představivosti.
Tvoje stálé vidění Boha ať naplní mou paměť jeho přítomností.
Oheň lásky tvého srdce ať rozšíří a rozpálí vlažnost i chladnost mého.
Tvé ctnosti ať nahradí moje hříchy. Tvé zásluhy ať jsou mou ozdobou a doplňkem před Bohem.
A jestli je to možné, má předrahá a milovaná Matko, dej, ať Ježíše Krista a jeho svatou vůli poznávám pouze tvým duchem; ať chválím a oslavuji Pána jen tvou duší; ať miluji Boha pouze tvým srdcem, abych ho miloval tak čistou a vroucí láskou jako ty.
Nežádám si od tebe ani vidění, ani zjevení, ani záliby či potěšení, byť jen duchovní. Tobě patří jasné vidění bez temnot. Tobě patří vychutnávání bez hořkosti. Tobě v nebi patří vítězství po pravici tvého Syna bez jakéhokoli pokoření. Tobě zcela patří moc přikazovat andělům, lidem i démonům bez odporu. A také podle své vůle spravovat všechna Boží dobra bez výjimky.
Božská Maria, hle, ten lepší podíl, který ti dal Pán a který ti nikdy neodejme, a to mi přináší velkou radost.
Za svůj podíl tady dole nechci nic jiného, než to, co jsi měla ty, tedy:
čistě věřit bez jakéhokoli chutnání či vidění,
radostně trpět bez útěchy stvoření,
ustavičně umírat sobě samému bez oddechu
a odhodlaně pro tebe pracovat až do smrti bez jakéhokoli podílu jako nejpodlejší z tvých otroků.
Jediná milost, o kterou tě pro čiré milosrdenství prosím, je to, že bych po všechny dny a chvíle svého života říkal trojité Amen: Amen na všechno, co jsi vykonala na zemi za svého života; Amen na všechno, co nyní děláš v nebi; Amen na všechno, co konáš v mé duši, abys ve mně jen ty dokonale slavila Ježíše v čase i ve věčnosti. Tak ať se stane.
(Na Fatym.com vydáno 6. 8. 2023; 27. 9. 2023 - 147 přečtení)
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak. Používáme phpRS - redakční systém zdarma.
