Když bylo rozhodnuto, že se děvčata z jeníkovska vypraví na Zlatou sobotu do Žarošic, řešilo se s jakou sochou Panny Marie, tam vyrazí. Nakonec zvítězilo logické řešení: přece s Pannou Marii Jeníkovskou Matkou Důvěry.
Jenomže socha Panny Marie Jeníkovské Matky Důvěry neexistuje. V Jeníkově je pouze obraz s tímto titulem. Jedna naše spolupracovnice je obdarovaná výtvarným a rukodělným nadáním se nechala přemluvit a slíbila, že se pokusí podle obrazu Panny Marie Jeníkovské vytvořit i sochu. Pan Petr Grund věnoval potřebný špalek lipového dřeva a ona už v tom špalku potřebnou sochu Panny Marie viděla.
Následovaly týdny a měsíce, kdy po večerech různými dlátky a dalšími nástroji odstraňovala hoblinu za hoblinou a později třísku za třískou a silueta Panny Marie se postupně vynořovala. My, kteří jsme toto dílo mohli průběžně sledovat, jsme obdivovali nápaditost a trpělivost s jakou bylo postupováno.
Když byla socha dokončena, následovalo její barvení. I to vzalo poměrně dost času. V další etapě dokončování sochy Panny Marie Matky Důvěry byly ušity šaty podle milostného obrazu. Pár dnů před Zlatou sobotou v Žarošicích byla socha Panny Marie požehnána při nedělní mši svaté ve Vranově nad Dyjí.
Bratr Venca ještě vymyslel důmyslný systém, jak sochu umístit na nosítkách tak, aby obstála i při ne zcela běžném zacházení v nestandartních podmínkách na nově vytvořených nosítkách.
Po pouti v Žarošicích byla socha vrácena ještě znovu do řezbářské dílny, kde z ní bude vykuchán ještě vnitřek, aby děvčata nesly, co do váhy lehčí Pannu Marii. Ta letošní vážila 6,5 kg
Více o akci Žarošice Zlatá sobota zde
