
V dnešní den 13. října se již tradičně SDZR modlí 24 hodinový nepřetržitý růženec živě. Panna Maria se ve Fatimě zjevovala vždy 13. dne v měsíci a také si přála, aby tento den byl zvláště slaven jako mariánský. (Proč tomu tak je se můžete dočíst zde:
Panna Maria – proč se zjevuje a chce abychom se modlili právě 13.?
A právě 13. února 2002 zemřela i sestra Lucie z Fatimy - jedna ze tří fatimských pastýřů, která dostala za úkol šířit ve světě úctu k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Při této příležitosti Vám přinášíme článek věnovaný třetímu fatimskému poselství. Konkrétně od papeže Benedikta XVI.
V roce 2000 kardinál Joseph Ratzinger objasnil znaky a symboly nalezené v mariánském zjevení z Fatimy.
13. května 2017 jsme prožívali 100. výročí mariánských zjevení ve Fatimě v Portugalsku. Za uplynulé století lidé na celém světě rozvinuli různé teorie, které mají dešifrovat a vysvětlit skryté poselství tří „tajemství“ Fatimy. Sestra Lucie, nejstarší ze tří pastýřků, řekla, že „
interpretace nepatří k vizionáři, ale k Církvi.“ Je na Církvi, aby interpretovala různé znaky a symboly Panny Marie z Fatimy, aby věřícím poskytla jasný návod k pochopení toho, co nám Bůh chce odhalit.
Církev to udělala přesně v roce 2000, kdy kardinál Joseph Ratzinger, prefekt Kongregace pro nauku víry, napsal zdlouhavý teologický komentář a výklad slavného „třetího tajemství“.
Zde je pět překvapivých odhalení, která se nacházejí ve „Třetím tajemství“ Panny Marie z Fatimy, jak ji interpretuje kardinál Ratzinger. (papež Benedikt XVI.)
„Pokání, pokání, pokání!“
1. „Klíčovým slovem této třetí části je trojitý výkřik: „
Pokání, pokání, pokání!“ Na začátku evangelia čteme: „
Kajte se a věřte evangeliu.“ (Mk 1,15)
Rozumět znamením dob znamená přijmout naléhavost pokání – obrácení – víry. To je správná odpověď na tento okamžik historie, charakterizovaný vážnými nebezpečími nastíněnými v následujících slovech.
„
Ústředním poselstvím Panny Marie z Fatimy bylo „pokání“.
Snažila se připomenout světu potřebu odvrátit se od zlého a napravit škody způsobené našimi hříchy. To je „klíč“ k pochopení zbytku „tajemství“.
Všechno nám jasně poukazuje na potřeby pokání.
„Ohnivý meč!“
2
Anděl s hořícím mečem, jehož děti viděli po levé straně Boží Matky, připomíná analogické obrazy z Knihy zjevení. Představuje hrozbu soudu, který doléhá na svět.
Perspektiva, že svět by mohl být spálen v moři ohně, se dnes už vůbec nejeví jako pouhá fantazie. Sám člověk vyhotovil svými objevy ohnivý meč.
Vidění pak ukazuje moc, která odporuje ničící síle – jas Boží Matky a z toho pocházející výzva pokání – pokání – pokání. Vize zaznamenává, že
ohnivý meč vyhasl v kontaktu s nádherou Panny Marie. Nejsvětější matka má poslední slovo a její záře může zastavit jakoukoli katastrofu.
„O budoucnosti není ještě rozhodnuto!“
3 Důležitost lidské svobody člověka je velmi zdůrazněna:
budoucnost není nezměnitelně stanovena a výjev, který viděly děti, není vůbec filmem anticipujícím budoucnost, na kterém by se už nic nedalo změnit. Celé toto vidění se ve skutečnosti děje jen proto, aby přivedlo na scénu svobodu a zaměřilo ji pozitivním směrem.
Smyslem vidění není tedy ukázat film o nezměnitelně stanovené budoucnosti. Jeho význam je přesně opačný: dát do pohybu síly změny k dobru.
Na rozdíl od všeobecné víry,
intenzivní vize, které udělila Panna Maria z Fatimy, nejsou náhledem toho, co se stane. Představují to, co se může stát, pokud nezareagujeme na výzvu Panny Marie k pokání a obrácení srdce. Stále si zachováváme svou svobodnou vůli a podněcujeme ji, abychom ji využili pro dobro celého lidstva.
„Krev mučedníků je semeno Církve!“
4 Závěr „tajemství“ je povzbudivé vidění, které chce dějiny krve a slz proniknout uzdravující mocí Boha. Andělé sbírají pod rameny kříže krev mučedníků a zavlažují tak duše, které se přibližují k Bohu.
Kristova krev a krev mučedníků jsou vnímány společně: krev mučedníků stéká z ramen kříže. Jejich mučednictví se odehrává v solidaritě s umučením Krista, stává se s ním jedno. „
Doplňovat ve prospěch Kristova těla – Církve – to, co ještě chybí jeho utrpení“ (Kol 1, 24). Jejich život se stává Eucharistií, začleněním do tajemství zrna, které odumírá a stává se tak plodným.
Je pravdou, že vize obsahuje mnoho utrpení a nebezpečí, ale ono není marné.
Církev může v následujících letech hodně trpět, a to by nemělo být překvapením. Církev prošla pronásledováním již od ukřižování Pána a naše utrpení v současnosti bude mít jen dobré účinky v budoucnosti.
„Já jsem přemohl svět!“
5 „
Moje Neposkvrněné Srdce zvítězí.“ Co to znamená?
Srdce otevřené Bohu, očištěné uvažováním o Bohu je silnější než pušky a jiné zbraně. Mariino fiat, slovo jejího srdce, změnilo dějiny světa, protože uvedlo na tento svět Spasitele, neboť zásluhou tohoto ANO se Bůh mohl stát člověkem v našem prostoru a takový zůstává navždy.
Zlý má moc v tomto světě, vidíme to a ustavičně zakoušíme. Má moc, neboť naše svoboda se neustále nechává odvádět od Boha.
Ale od okamžiku, kdy má sám Bůh lidské srdce a tak obrátil svobodu člověka směrem k dobru, směrem k Bohu, tedy
svoboda rozhodnout se pro zlo nemá už poslední slovo.
Od té doby platí slova Písma: „
Ve světě máme soužení, ale doufejte, já jsem přemohl svět!“ (Jan 16, 33).
Fatimské poselství nás vyzývá důvěřovat tomuto příslibu.
V blízké budoucnosti může dojít k utrpení, ale budeme-li se pevně držet Ježíše a jeho matky, staneme se vítězi.
Zdroj:
Aleteia,
lifesitenews.sk
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/sdzr, článek ze 13. 10. 2026 naleznete
zde.