Říjen je v Katolické církvi tradičně spojen s modlitbou svatého růžence. Věřící jsou v tomto měsíci pozváni objevovat jeho duchovní hloubku a modlit se ho nejen jako opakování modliteb, ale především jako cestu k rozjímání o životě Ježíše Krista.
Růženec má výrazně mariánský charakter, zároveň je však podle učení Církve především kristocentrickou modlitbou. Prostřednictvím jednotlivých tajemství vede k rozjímání o rozhodujících událostech Kristova života. Modlící se přitom obrací k Ježíši spolu s Marií a v její škole se učí kontemplovat Kristovu tvář a hloubku jeho lásky.
"
Navzdory mariánskému charakteru je růženec kristocentrickou modlitbou. Vážností jednotlivých částí zahrnuje ve své celistvosti hloubku celého evangelního poselství a je jakoby jeho souhrnem," připomíná svatý Jan Pavel II. v apoštolském dopise <,i>Rosarium Virginis Mariae (16. října 2002). V tomto listu vyzdvihl a silně podpořil starobylou tradici vkládat tajemství růžence přímo za jméno Ježíš v modlitbě Zdrávas, Maria a vysvětluje, že
jméno Ježíš je skutečným „těžištěm“ celého Zdrávasu. Jméno Ježíš tvoří přechod mezi chválou Marie a prosbami za nás (bod 33). Vkládání tajemství bezprostředně za jméno Ježíš pomáhá udržovat pozornost. Brání tomu, aby se z modlitby stalo jen mechanické rachocení textu.
Základním prvkem růžence je opakování modlitby Zdrávas', Maria. Jejím středem je jméno Ježíš, které spojuje obě části modlitby.
Právě na Kristovo jméno a na tajemství, o kterém se u jednotlivých desátků rozjímá, má být podle duchovní tradice soustředěna pozornost modlícího se. Tento chvályhodný zvyk navazující na učení sv. Pavla VI. a schválený Dikastériem pro Boží kult a disciplínu svátostí vyjadřuje naši víru a pomáhá nám kontemplovat konkrétní moment z Kristova života u každého opakování modlitby.
Růženec zároveň umožňuje přinášet modlitby do konkrétních událostí lidského života.
V jednotlivých desátcích mohou věřící svěřovat Bohu své osobní potřeby, své rodiny, bližní, národy, Církev i celé lidstvo. I proto zůstává jednoduchou
modlitbou, která může provázet člověka v každodenním životě.
Cílem modlitby růžence není jen pouhé opakování modliteb. Jejím smyslem je
postupně vést člověka k hlubšímu vztahu s Kristem a k jeho následování. Svatý Pavel tento cíl vyjadřuje slovy: „
Pro mě žít je Kristus“ (Flp 1, 21).
Úplné odpustky za modlitbu růžence
Za obvyklých podmínek lze získat úplné odpustky při nábožné modlitbě mariánského růžence v kostele, kapli, v rodině, v řeholním společenství nebo ve shromáždění věřících.
K získání odpustků se podle uvedených podmínek vyžaduje pomodlit se pět desátků, tedy čtvrtinu celého růžence, a při modlitbě nahlas připojit nábožné rozjímání o jednotlivých tajemstvích. Při veřejné modlitbě se tajemství přednášejí podle schváleného místního zvyku.
Říjen tak nabízí věřícím příležitost obnovit nebo prohloubit osobní i společnou modlitbu růžence. Jejím
cílem je spolu s Marií směřovat pohled ke Kristu a nechat se vést k jeho následování a svatosti.
Papež Lev XIV. v neděli 27. září 2026 před modlitbou Anděl Páně řekl: "
chtěl bych přednést výzvu, která mi zvláště leží na srdci právě na tomto místě. Zde se Panna Maria zjevila svaté Bernadetě s růžencem a, takříkajíc, vedla její modlitbu. Proto dnes, jako bych tuto prosbu přijímal od ní,
zvu všechny věřící i všechna křesťanská společenství, aby se během nadcházejícího října modlili svatý růženec na zvláštní úmysl: ať ustanou války a mezi národy v konfliktu zavládne pokoj. Provázejme tuto modlitbu konkrétními skutky pokání a milosrdenství spolu se závazkem vždy podporovat dialog a usmíření.
Zdroj: Ruženec nie je iba mariánskou modlitbou, jeho stredobodom je Kristus
Převzato z https://slovenskydohovorzarodinu.sk/sdzr/, článek z naleznete zde..
