Na začátku července jsme zveřejnili prosbu o finanční prostředky na zhotovení krojů pro jeníkovská děvčata. Chtěli jsme je totiž společně se soškou jeníkovské Matičky Panny Marie vypravit na pouť do Žarošic na tzv. Zlatou sobotu. Nyní bych vás v několika postupně zveřejňovaných článcích ráda seznámila s tím, jak vše probíhalo – od prvních příprav až po samotnou akci, která se velmi vydařila. Je to také VELKÉ PODĚKOVÁNÍ, těm, kteří nám na kroje přispěli.
Jak vznikl nápad a proč
Před rokem touto dobou začal vznikat nápad vypravit se do Žarošic na Zlatou sobotu. Tak trochu k tomu přispěla i naše sestra Danka, která na Facebooku zveřejňovala fotografie právě z této pouti. Matičky, kroje a celá atmosféra pouti se nám zalíbily natolik, že jsme začaly přemýšlet, zda by nebylo krásné podniknout něco podobného právě s jeníkovskými děvčaty. Vždyť právě jim by se taková pouť mohla líbit.
Zároveň jsme si uvědomovali, jak silná bývají místa, kde se konají poutě spojené s procesím. I to bylo jedním z důvodů, proč jsme si řekli, že by stálo za to něco takového vyzkoušet.
Vývoj kroje
Postupně jsme začali přemýšlet, jaký kroj vytvořit. Chtěli jsme, aby byl opravdu jeníkovský a zároveň měl nějaký smysl. A tak snad Duch Svatý zavál a vnukl nám myšlenku, že by kroje mohly být právě v barvách milostného obrazu Panny Marie Jeníkovské.
Modrá – barva Panny Marie.
Růžová – barva pláště Panny Marie Jeníkovské.
Žlutá – nahrazuje zlatou, protože Panna Maria je Královna.
Bílá – symbol čistoty Panny Marie.
A tak se začalo. Nakoupila se látka, měřilo se, stříhalo a šilo. Postupně k sukni přibyla zástěrka. Jako halenky jsme zvolili zakoupená trička, která jsme ozdobili saténovými stuhami. Ty jsme si vzali jako základ nejen na trička, ale také do vlasů, na nosítka a do pasů.
Hlavní švadlenou krojů se stala naše paní slečna Simča. Zkoušeli jsme různé variace a o nápady nebyla nouze – spíš bylo potřeba je trochu ukočírovat. Nakonec jsme ale byli spokojeni. Do budoucna bychom rádi kroje postupně ještě dozdobili.
První zkouška
První zářijový víkend jsme se se Simčou vydaly do Jeníkova, kde jsme kroje s děvčaty poprvé vyzkoušely. Také jsme si pověděly více o Zlaté sobotě, jejíž vznik a vývoj je opravdu zajímavý.
Všechno dopadlo výborně, a tak jsme se mohli těšit na další víkend, kdy už se Zlatá sobota měla skutečně konat. O tom, jak probíhala samotná pouť, vás seznámím v dalším článku.
Nutno ještě dodat, že během této doby se pracovalo také na nosítkách. Ta sestrojil br. Venca, a to dokonce i se sklápěcí vychytávkou. S. Lenka mezitím vytesala sošku Panny Marie Jeníkovské a ušila jí také šatičky.
Bohužel z tohoto období příprav moc fotek nemám
