Poutníci v pátek dorazili do Buchlovic.
A je tu páteční ráno. Po propršené noci se poutníci probouzejí s otázkou: Kudy dál? Před nimi leží oranice deštěm proměněná v bahnitý močál. Je to ta správná cesta? Během snídaně padlo rozhodnutí, že bude náhradní "silniční" trasa. A tak místo do pole, vyrazili poutníci do deštného pralesa. Alespoň tak vypadala cesta do Kyjova. Hlavně, že to bylo po silnici = mimo mokrou trávu.
Cestou otec Jožka Janoušek přečetl další rozjímání nad myšlenkami sv. Františka z Assisi, tentokrát na téma milosrdenství. Následovalo tiché rozjímání a poté odborné přezkoušení z biblistiky a teologie. Ne všichni uspěli.
Cestu si poutníci zpestřili také zpěvem. Dovětek letošní hymny zpívali v různých světových jazycích.
Pod horou sv. Klimenta se poutníci občerstvili a plní nových sil, někteří bez sil, ale plní nových jídel, se vyškrábali na horu sv. Klimenta. Tam poutníci počkali na sdružený proud Mons. Peňáze a kol.
Mons. Peňáz poutníky povzbudil k prožívání přítomnosti a nestrachování se budoucností. Po společné modlitbě a požehnání se poutníci vydali z kopce dolů.
Těsně před Buchlovicemi poutníci došli PPP (= proud perspektivních poutníčků = pouť rodin s dětmi). Společně dorazili na faru, kde byli hojně pohoštěni.
V 19h byla slavena mše sv. Při kázání otec Nik pokračoval s rozjímáním myšlenek sv. Františka o Panně Marii. Večer jsme zakončili v kostele adorací a kompletářem. Tradice veselých večerů se spontánně začala obnovovat - když jeden poutníky vyrazil na procházku s kočičkou, naneštěstí byla plyšová. Pouť si vybírá svou daň.
