Vzpomínáte si na Noemovu archu? Bůh řekl Noemovi, aby postavil archu. Potom mu přikázal, aby do ní vzal svou rodinu a čekal na potopu, protože přežijí jen ti, kteří budou v arše. (srov. Gn7, 23)
Dost přímé a snadno pochopitelné, že?
* Věděli jste, že posvátná Tradice nás učí, že
Marii máme chápat jako archu, jejíž lodní náklad - Bůh - je útočištěm v nebezpečných vodách světa? Ona sama se svým božským nákladem v ní přemáhá tmu a drtí Satanovi hlavu, přičemž se bezpečně plaví na tomto rozbouřeném moři.
Blahoslavený papež Pius IX., který v roce 1854 vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí, ve stejném dogmatickém prohlášení napsal, že Maria jako Neposkvrněné početí se podobá záchranné Noemově arše.
* Ale nejen v posvátné Tradici mluvíme o Marii jako o arše. Starý zákon, který oplývá mariánskými předobrazy potvrzuje to, že Maria je předobraz archy, o které píše evangelista Jan, že viděl
shekinah („
Boží slávu“, Zj 21, 10-11. 23).
* Židy prvního století určitě šokoval Janův objev na konci jedenácté kapitoly Knihy zjevení. Jan zaslechl troubení sedmi polnic a hned poté viděl, jak se v nebi otevírá Boží chrám (Zj 11, 19) a v něm – zázrak! – archa smlouvy.
Šlo o zvěst tisíciletí. Archa smlouvy, nejposvátnější předmět ve starověkém Izraeli, byla ztracená šest století. A nejen to. V závěru jedenácté kapitoly, který sloužil jako bezprostřední úvod pro obraz začátku dvanácté kapitoly, se píše: „
A v nebi se otevřel Boží chrám a v chrámu bylo vidět archu jeho smlouvy… Potom se na nebi ukázalo velké znamení: Žena oděná sluncem, pod jejími nohama měsíc a na její hlavě věnec z dvanácti hvězd. Byla těhotná a křičela v bolestech, protože měla rodit.“ (Zj 11, 19–12, 2)
Jan nám ukázal archu smlouvy a tou je žena – Maria.
Vyvstává však otázka, jak může být tato žena zároveň posvátnou archou smlouvy. Abychom to pochopili, musíme nejprve pouvažovat,
čím byla archa vzácná.
Nebylo to akáciové dřevo ani zlaté ozdoby. A neposvěcovaly ji ani vyřezávané postavy andělů. Archu posvěcovala
smlouva, která se v ní nacházela.
Uvnitř té zlaté skříně (nádoby) bylo deset přikázání, Boží slovo napsané Božím prstem; manna, zázračný chléb, který sesílal Bůh, aby nasytil svůj lid na poušti; a kněžská hůl Árona.
Ať už archu posvěcovalo cokoli, Marii to posvěcovalo ještě více.
Pokud se v první arše ukrývalo Boží slovo na kameni, v Mariině těle přebývalo
vtělené Boží Slovo.
Byl-li součástí první archy zázračný chléb z nebe, v Mariině těle spočíval
Chléb života, který navždy přemohl smrt.
Pokud se v první arše nacházela zděděná hůl dávného kněze, v Mariině těle přebývala
božská osoba věčného kněze Ježíše Krista.
Z toho vyplývá, že
Maria je "nová archa", a proto bychom měli rychle spěchat, abychom se kryli do útočiště jejího Neposkvrněného lůna.
Pokud tam nejsme, řítíme se k duchovnímu utopení. Maria je neporazitelná, nepřemožitelná a nesmrtelná. Ona je naším útočištěm.
Text a obrázek připravil: Mikuláš Maria Lipták - Rytíř Neposkvrněné
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/, článek naleznete
zde.
Přečtěte si také:
POROZUMĚNÍ MARIÁNSKÝM TITULŮM V LORETÁNSKÝCH LITANIÍCH 31:
„ARCHA ÚMLUVY"
https://fatym.com/view.php?nazevclanku=porozumeni-marianskym-titulum-v-loretanskych-litaniich-31-archa-umluvy-and-quot&cisloclanku=2026060003
