„
Extremismus!“ volají. „
Středověk!“, dodávají chvějícím se hlasem. Proč? Protože ti muži poklekli před Bohem – ne před hříchem.
Protože je tu uzavřený prostor – ne proto, aby někoho vyloučil, ale aby ho posvětil. Protože lidé mlčí, modlí se, pláčou, činí pokání a vracejí se ke svému Králi.
Protože ženy – matky, manželky, sestry – neprosí o vstup, protože vědí:
Toto je prostor odpovědnosti. Toto je oltář mužského pokání.
A v tom je ten problém?
Ne. Problémem je PRAVDA.
Svět totiž snese cokoli – zvrácenou mužnost, vyprázdněnou ženskost, zesměšňovaná manželství, rouhavé zákony. Ale
nesnese MUŽE, KTERÝ SE VRÁTIL K BOHU.
Protože jakmile člověk poklekne před Kristem – už neklečí před modlami.
Už neslouží systému „osvícených“. Už není otrokem.
Klečící muž je svobodný.
A svobodný muž – není na prodej.
Není konzumentem bezcennosti.
Není zbabělec.
Není hračkou bezbožníků.
Mlčí – ale jeho mlčení je hrozbou pro království temnoty.
Modlí se – a
jeho modlitba otřásá peklem.
Proto klečíme. Protože jen ten, kdo umí klečet před Králem, umí se postavit jako voják světla.
A oni křičí: „
To je středověk!“ Tak si o tom „temném“ středověku řekněme něco – ne tak, jak šeptá ateistická propaganda, ale tak, jak mluví pravda.
Ve středověku:
– Církev zakládá první univerzity – Boloňskou, Pařížskou, Oxfordskou...
– Panna Maria povyšuje důstojnost žen do výšin, které pohanství nevidělo.
– Ženy se stávají světicemi, mystičkami, učitelkami Církve.
– Kláštery ošetřují nemocné, krmí hladové, chrání sirotky.
– Architektura, umění a teologie dosahují výšin, které dnešní společnost ani nedokáže pochopit.
– Církev se stává strážkyní pravdy a rozumu v chaosu pohanství, pověr a barbarství.
A dnes?
Dnes jsou děti masakrovány skalpelem genderové identity.
Manželství je zesměšňováno.
Čistota je opovrhována.
Ženy jsou sexualizovány, konzumovány a odvrhovány.
Spiritualita je redukována na horoskopy, krystaly a sebelásku.
A pak… objeví se muži, kteří KLEČÍ. Kteří mlčí. Kteří se modlí. Kteří nekřičí – ale svět se třese.
Protože nic není nebezpečnější než člověk, který se vrátil k Bohu.
Proto je tento prostor ohrazen. Ne proto, aby někoho vyloučil, ale kvůli oddanosti. Je to duchovní tábor pro obnovu. Liturgie bratrství. Pokání národa. Hlas, který už nebude mlčet.
Nastal totiž čas, aby MUŽ VEDL. Už příliš dlouho utíkal. Už příliš dlouho se skrýval. DOST!
Bůh to již řekl. A to zcela jasně, neboť je psáno:
Podřizujte se jeden druhému z úcty ke Kristu.
Ženy (ať jsou podřízeny) svým mužům, jako kdyby to byl sám Pán.
Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, sám spasitel svého (tajemného) těla.
Jako je církev podřízena Kristu, tak i ženy mají být svým mužům podřízeny ve všem
Muži, (každý z vás) ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni,
aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem.
Tím si chtěl církev připravit slavnou, bez poskvrny, vrásky nebo něčeho takového, aby byla svatá a bez vady.
Tak také muž má mít svou ženu rád jako vlastní tělo. Kdo má svou ženu rád, projevuje tím lásku sám sobě.
Nikdo přece nemá v nenávisti vlastní tělo, ale dává mu jíst a přeje mu. Tak i Kristus (jedná) s církví, protože jsme údy jeho těla.
'Proto opustí člověk otce i matku a připojí se k své manželce, a ze dvou se stane jen jeden člověk.'
Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a církve.
A proto každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a manželka ať zase svému muži projevuje úctu.
(Ef 5, 21-33)
Tohle není středověk. Tohle je NEBE.
Tohle není útlak. Tohle je VEDENÍ PO VZORU KRISTA.
Tohle není krok zpět. Tohle je výstup na horu lásky.
Toto není extremismus. Toto je vymítání démona ze světa, který se klaní sám sobě.
Toto není návrat do temnoty. Toto je vstup do SVĚTLA.
Toto není hrozba pro společnost. Toto je SPÁSA společnosti.
Nepoklekáme před lidmi. Poklekáme před Bohem – abychom se postavili za PRAVDU.
Neponižujeme ženy – bráníme je, chráníme je, milujeme je a modlíme se za ně.
Nevracíme společnost do minulosti – zachraňujeme ji před pekelnou budoucností.
(Don Josip Mužić)
Převzato z
MUŽI RUŽENCA
Javna krunica Metković, článek z 25. 6. 2026 naleznete
zde.
