„
V přemíře milosrdenství svého Srdce slibuji, že má všemohoucí láska udělí milost konečného pokání všem, kteří budou po devět po sobě jdoucích měsíců, vždy první pátek, přijímat svaté přijímání. Nezemřou v mé nemilosti ani bez přijetí svatých svátostí. Mé Božské Srdce jim bude bezpečným útočištěm v oné poslední chvíli.“
Dnes dospíváme ke dvanáctému a poslednímu zaslíbení, které dalo Nejsvětější Srdce Ježíšovo svaté Markétě Marii Alacoque. Často se nazývá „
Velkým zaslíbením“, neboť hlubokým způsobem vyjadřuje Kristovo milosrdenství, věrnost a spasitelnou lásku:
Toto zaslíbení nenabízí nějakou magickou záruku spásy, ale odhaluje nesmírné milosrdenství Božského Srdce vůči těm, kdo jej upřímně hledají, setrvávají v přátelství s ním a vyjadřují svou lásku věrnou zbožností a svátostným životem.
Středobodem tohoto zaslíbení je milost konečného vytrvání - milost zůstat věrný Bohu až do samého konce svého života.
Ježíš učí:
„
Kdo však vytrvá až do konce, bude spasen.“
(Matouš 24,13)
Podobně píše svatý Pavel:
„
Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval.“
(2. Timoteovi 4,7)
Křesťanský život nespočívá jen v tom, že dobře začneme, ale že zůstaneme věrní až do konce.
Božské Srdce slibuje zvláštní pomoc těm, kteří vytrvají v lásce k němu prostřednictvím pobožnosti devíti prvních pátků.
Tato pobožnost spočívá v tom, že
věřící přijme svaté přijímání na první pátek v měsíci, a to po devět po sobě jdoucích měsíců, s úmyslem uctít Nejsvětější Srdce Ježíšovo a přinést mu smír zadostiučiněním.
Proč Eucharistie?
Protože Eucharistie je největším vyjádřením lásky Božského Srdce.
Ježíš sám prohlašuje:
„
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“
(Jan 6,54)
Každé hodné přijetí svatého přijímání nás hlouběji sjednocuje s Kristem a posiluje nás na cestě k věčnému životu.
Katechismus Katolické církve to jasně připomíná:
„
Eucharistie je pramen a vrchol celého křesťanského života.“
(KKC 1324)
Právě skrze Eucharistii nás Kristus živí, posiluje, odpouští nám všední hříchy, dává nám sílu proti pokušení a připravuje nás na věčné společenství s ním.
Dvanácté zaslíbení rovněž zdůrazňuje důležitost svátostí v hodině smrti.
Církev vždy povzbuzovala věřící, aby se na smrt duchovně připravili prostřednictvím svátostí, zejména svátostí smíření, svatým přijímáním jako viatikem a svátostí pomazání nemocných.
Katechismus učí:
„
Těm, kteří se chystají opustit tento život, Církev nabízí eucharistii jako viatikum.“
(KKC 1524)
Slovo viatikum znamená „
pokrm na cestu“.
Je to sám Kristus, který doprovází věrnou duši při jejím přechodu z tohoto života k Otci.
Božské Srdce slibuje, že bude útočištěm v tomto posledním okamžiku, protože si přeje, aby nikdo nebyl ztracen.
Svatý Petr nám připomíná:
„
Pán neotálí splnit svá zaslíbení... ale má s vámi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“
(2. list Petrův 3,9)
Toto zaslíbení je tedy projevem Kristovy touhy po naší spáse a jeho ochoty poskytnout nám milosti potřebné k tomu, abychom zůstali věrní až do smrti.
Svatý Jan Pavel II. napsal:
„
Eucharistie je vskutku zábleskem nebe, který se zjevuje na zemi.“
(
Ecclesia de Eucharistia, 19)
Ti, kdo věrně po celý život přistupují k eucharistickému Srdci Ježíšovu, jsou připravováni na věčnou nebeskou hostinu.
Jednou z největších výzev naší doby je duchovní zapomnětlivost.
Mnozí lidé žijí, jako by smrt neměla nikdy přijít. Pečlivě se připravují na svou kariéru, zajišťují své finance a důchod, ale zanedbávají přípravu na věčnost.
Jiní přistupují ke svátostem jen zřídka, nebo je považují spíše za volitelné, než za naprosto nezbytné pro křesťanský život.
Dvanácté zaslíbení nás vyzývá, abychom znovu objevili ústřední postavení Eucharistie a nezbytnost vytrvalosti.
Připomíná nám, že spása není jen chvilkovým rozhodnutím, ale celoživotním vztahem s Kristem.
Další výzvou je opovážlivé spoléhání. Někteří si toto zaslíbení mylně vykládají jako záruku spásy bez ohledu na to, jak člověk žije.
Církev však učí něco jiného.
Devět prvních pátků není magická formule, ale pobožnost, která podporuje upřímné obrácení, eucharistickou lásku, zadostiučinění za hříchy a vytrvání v milosti.
Toto zaslíbení nás zve k pěstování živého přátelství s Kristem, abychom se, až přijde naše poslední hodina, mohli s důvěrou svěřit jeho milosrdenství.
Když rozjímáme nad tímto dvanáctým zaslíbením Božského Srdce,
ptejme se sami sebe:
Jak důležitá je Eucharistie v mém životě?
Přistupuji ke svatému přijímání s vírou, úctou a láskou?
Konal jsem někdy, nebo uvažoval jsem o tom, že budu konat pobožnost devíti prvních pátků?
Připravuji svou duši na věčný život?
Přijímám pravidelně svátost smíření?
Kdyby si mě Pán povolal ještě dnes, byl bych připraven se s ním setkat?
Důvěřuji v milosrdenství Božského Srdce pro hodinu své smrti?
Vložme dnes náš život i naši věčnost do Srdce Ježíšova. Přibližme se k němu v Eucharistii s pevným přesvědčením, že ten, který nás živí po celý život, nás bude doprovázet i v hodině smrti a bezpečně nás dovede do svého království.
Kéž nám toto dvanácté zaslíbení připomene, že úcta k Božskému Srdci nás v konečném důsledku vede k tomu, na čem záleží nejvíce: k věrnému životu, svaté smrti a k věčnému sjednocení s Ježíšem Kristem.
Modlitba:
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, prameni milosrdenství a spásy, děkuji ti za dar tvého Velkého zaslíbení.
Pomoz mi, abych tě hluboce miloval ve svaté Eucharistii a zůstal ti věrný po celý svůj život.
Uděl mi milost vytrvalosti ve víře, naději a lásce.
Posiluj mě skrze svátosti a zachovej mě v blízkosti svého Nejsvětějšího Srdce. Až se má pozemská pouť naplní, buď mým útočištěm a útěchou.
Kéž od tebe nejsem nikdy odloučen a kéž se jednoho dne mohu navěky radovat v nebeské slávě.
Amen
Zdroj:
https://www.facebook.com/fatherzenki
Převzato z
Salvator Mundi, salva nos, článek
POROZUMĚNÍ ZASLÍBENÍM: 12 DENNÍ POBOŽNOST K NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU
DVANÁCTÉ ZASLÍBENÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA :
„V přemíře milosrdenství svého Srdce slibuji, že má všemohoucí láska udělí milost konečného pokání všem, kteří budou po devět po sobě jdoucích měsíců, vždy první pátek, přijímat svaté přijímání. Nezemřou v mé nemilosti ani bez přijetí svatých svátostí. Mé Božské Srdce jim bude bezpečným útočištěm v oné poslední chvíli.“
naleznete
zde
