Duhové dny ve školách: Kde končí hra a začíná výchovné působení?
Již od února v rámci wellbeingu Duhové dny ve školách? Není to nějak brzy? V posledních měsících sledujeme rostoucí počet Duhových dnů organizovaných na základních školách.
Duhové dny ve školách: Kde končí hra a začíná výchovné působení?
Již od února v rámci wellbeingu Duhové dny ve školách? Není to nějak brzy? V posledních měsících sledujeme rostoucí počet Duhových dnů organizovaných na základních školách. Při jejich posuzování považujeme za důležité vycházet z dostupných informací a podporovat otevřenou odbornou diskusi.
Středem zájmu je tedy otázka, kde začíná systematické formování postojů prostřednictvím školních programů.
Spontánní hra vzniká tehdy, když si děti samy určují její obsah, pravidla i průběh. Odlišná situace nastává ve chvíli, kdy téma navrhne pedagog, vysvětlí jeho význam, zařadí jej do vzdělávacího projektu a propojí s konkrétními "hodnotovými" cíli. V takovém případě již nejde pouze o hru. Jedná se o výchovné sdělení, které
ovlivňuje postoje a vnímání dětí.
Stejnou pozornost si zaslouží postavení dětí, které se do podobných aktivit zapojit nechtějí.
FORMÁLNÍ DOBROVOLNOST NENÍ SVOBODNÉ ROZHODNUTÍ.
Dítě může pociťovat obavu z vyčlenění z kolektivu, zhoršení vztahů se spolužáky nebo z negativní reakce pedagogů. Takové prostředí vytváří
sociální tlak, který významně ovlivňuje rozhodování dítěte.
Jádrem diskuse o Duhových dnech je příprava wellbeingu projektů, výběr témat zařazovaných do školních aktivit a rozsah spolupráce mezi školou a rodiči při jejich plánování a realizaci.
Právě zde vznikají legitimní otázky:
° Kdo stanovuje obsah těchto aktivit?
°Jaké odborné podklady jsou pro jejich zavádění využívány?
°Jak jsou chráněny děti, které zastávají odlišné názory nebo se rozhodnou programu neúčastnit?
Otevřená diskuse o těchto tématech představuje běžnou součást demokratické společnosti.
Rodiče mají právo, ba naopak se musí zajímat o vzdělávání dětí a školy mají odpovědnost své postupy transparentně vysvětlovat.
CO SE DNES UČÍ DĚTI, ZÍTRA URČÍ OSUD NÁRODA
https://www.zachranmedeti.cz/clanek/co-dnes-se-uci-deti-urci-zitra-osud-naroda
První případ:
Na situaci upozornil rodič a čtenář regionálního tisku, který vyjádřil nesouhlas s wellbeing projektem realizovaným na jedné ze základních škol. Součástí programu byly tematické dny označené jako
Pyžamový den, Den bez batohů, Duhový den a Den naopak. Poslední z uvedených aktivit spočívala v tom, že dívky měly přijít oblečené jako chlapci a chlapci jako dívky.
Podle názoru tohoto rodiče právě
Duhový den a Den naopak vyvolávaly otázky přesahující rámec běžných školních aktivit. Ptá se, jaký vzdělávací přínos má pro osmileté dítě účast v programu založeném na převlékání za opačné pohlaví a zda podobná témata patří do oblasti školního vzdělávání.
Po zveřejnění informací se ozvala řada rodičů. Opakovaně zaznívaly obavy z nedostatečné komunikace školy, z krátkého času na seznámení s programem a také z pocitu, že dítě, které se rozhodne nezapojit, může být v kolektivu vnímáno odlišně.
Rodiče současně uváděli, že se o konkrétní náplni projektu dozvěděli až těsně před jeho realizací. Obsah jednotlivých dnů s nimi nebyl předem projednán a škola si k němu nevyžádala jejich stanovisko.
Vedení školy následně potvrdilo, že obsah wellbeing dnů nebyl s rodiči konzultován. Současně uvedlo, že témata vznikla v rámci školního parlamentu. Podle některých žáků však přišel podnět od pedagogického pracovníka, který jednotlivé návrhy doporučil.
Druhý případ:
Rodiče nesouhlasili, aby se dítě účastnilo duhového dne. Maminka nám sdělila, jaké bylo řešení pro dítě:
„
Pokud prý dítě nebude na akci pořádané neziskovkou, bude se normálně učit. Má dcera se učila tak, že jí dala p. učitelka desetkrát opisovat jednu stránku - to je jako trest?? Stěžovala jsem si p. ředitelce a ta dala za pravdu učitelce.“
Pedagogové mají velice náročné poslání, ale neměli by být nástrojem neziskovek.
Do třetice:
Duhový den jako soutěž: „
Kdo přijde nejvíce v jedné barvě, ten vyhrává! Dítě chce vyhrát, což je zcela přirozené u druháka, následně rodiče musí koupit i růžovou paruku.“ Pedagog má zajištěnou „poslušnost“. Pro „úspěšnost“ navrhuje Duhové dny i na podzim.
Nyní si představte, že na škole máte dvě, či tři děti, a protože děti rychle rostou, každý rok kupujete trička, kalhoty, sukni, třeba i tu paruku znovu. Protože dítě chce být součástí, ne se cítit vyčleněné. Není to jen oblečení.
Je to indoktrinace, manipulace. Je toto wellbeing? Ne, to je zcela zbytečně tříštění kolektivu. Hry, soutěže lze udělat i bez duhových barev, bez červeného, modrého, růžového dne.
Taková je realita dnešních dní.
Wellbeing je prezentován jako stav osobní pohody, kdy můžete plně rozvíjet svůj fyzický, psychický, sociální i duchovní potenciál a žít spokojený život. Zahrnuje jak péči o tělo, tak zvládání stresu, zdravé vztahy a vnitřní rovnováhu.
Důležitou součástí celé debaty jsou také oficiální dokumenty Ministerstva školství.
Ministerstvo školství ve svých materiálech uvádí oblast wellbeingu mezi tématy souvisejícími s duševním zdravím, bezpečným prostředím, vztahovou a sexuální výchovou.
V odpovědi na dotazy týkající se Strategie 2030+ ministerstvo uvedlo, že problematika sexuální výchovy a témata související s LGBT a genderovou identitou spadají mimo jiné do oblasti wellbeingu.
Další významnou informací je vyjádření ministerstva k
odborným studiím zaměřeným na vliv těchto témat na psychiku dětí. Ministerstvo uvedlo, že takové studie samo neprovádělo ani si je nenechalo zpracovat.
Tato skutečnost vede část rodičů k požadavku na širší odbornou diskusi.
Pokud jsou do vzdělávacího prostředí zařazována témata týkající se identity, sexuality a mezilidských vztahů, považují za důležité znát odborné podklady, cíle a očekávané dopady těchto aktivit.
Otázka odpovědnosti
Podstatou celé debaty je způsob, jakým jsou školní aktivity připravovány a realizovány. V případě, kdy si děti samy vybírají kostýmy, určují pravidla a formují průběh hry, jde o jejich vlastní iniciativu a přirozený projev dětské kreativity.
Jiná situace nastává tehdy, když témata navrhují dospělí, zařazují je do vzdělávacích programů a propojují s konkrétními cíli školních projektů. Takový postup si zaslouží otevřenou a věcnou diskusi o smyslu těchto aktivit, jejich vzdělávacím přínosu i možném vlivu na postoje a prožívání dětí.
Podobné otázky si kladou rodiče i v dalších městech.
Ve Vsetíně byl obdobný wellbeing program po jednání mezi vedením města a rodiči zrušen. Rozhodnutí vzešlo z dialogu a snahy respektovat názory rodin.
ŠKOLA MÁ CHRÁNIT DĚTI
Jsou hry na doktory sexualizace dětí?
https://www.zachranmedeti.cz/clanek/jsou-hry-na-doktory-sexualizace-deti
Otevřená, slušná a věcná debata představuje nejlepší způsob, jak hledat rovnováhu mezi vzdělávacími cíli školy, právy rodičů a zájmy dětí.
Ochrana dětí vyžaduje zájem, odpovědnost a odvahu ptát se. Demokratická společnost staví na otevřené diskusi o otázkách výchovy a vzdělávání, protože právě tyto oblasti formují budoucnost celé společnosti.
Velice nás těší, že informace k zavedení a zavádění masturbačních koutkům zvedly několik rodičů a přiměly je zasáhnout. Myslíte si, že dotyčná MŠ byla v nějakém velkém městě, kde by se ztratila? Kdepak, naopak. Na malé obci. Buďme všímaví.
S úctou.
Ivana Schneiderová, Jitka Kolářová a Zdeněk Chytra.
P.S.:
Děkujeme všem, kteří naši činnost podporují sdílením informací, zpětnou vazbou, finančním darem nebo jinou formou účasti. Přispěním 30, 100, 300... Kč pomáháte i ostatním. I menší dar pomáhá udržet zpravodajství, grafiku, texty, analýzy a šíření informací k rodičům, kteří se k nim jinak nedostávají.
V Olomouci, dne 8.6. 2026
TRANSPARENTNÍ ÚČET
Číslo účtu: 2001550644 / 2010
IBAN: CZ2820100000002001550644
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
BĚŽNÝ ÚČET:
Číslo účtu: 2701550661 /2010
IBAN: CZ7120100000002701550661
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Zdroj článku:
Tradiční rodina z.s.
info@tradicni-rodina.cz, email 8. 6. 2026
(Na Fatym.com vydáno 9. 6. 2026)
| Zdroj: Tradiční rodina z.s.
