Toto zaslíbení odhaluje proměňující moc Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Je to zaslíbení naplněné nadějí pro ty, kteří se snad stali duchovně lhostejnými, uspokojenými nebo vzdálenými od Boha.
Vlažná duše není nutně duše, která zcela opustila víru. Spíše je to duše, která se uspokojila s průměrností - duše, která se modlí bez nadšení, účastní se mše svaté bez zbožnosti, slouží bez lásky a následuje Krista bez oddanosti.
Kniha Zjevení svatého Jana obsahuje vážné varování od Pána:
„
Znám tvé skutky; vím, že nejsi ani studený, ani horký. Kéž bys byl buď studený, nebo horký! Takto však, protože jsi vlažný, a nejsi ani horký, ani studený, vyplivnu tě ze svých úst.“
(Zjevení svatého Jana 3, 15–16)
Tato silná slova nám připomínají, že
Bůh touží po celém našem srdci. Nechce polovičaté učednictví. Touží po živé víře, po vášnivé lásce a po upřímné oddanosti vůči němu.
Dobrou zprávou je, že
Nejsvětější Srdce neodsuzuje vlažnou duši. Namísto toho se ji snaží znovu roznítit. Tak jako skomírající uhlík může vzplanout, když je položen blízko ohně, tak se i vlažná duše může stát horlivou, když se přiblíží k hořícímu Srdci Ježíšovu.
Sám Ježíš řekl:
„
Oheň jsem přišel vrhnout na zemi, a jak si přeji, aby už vzplanul!“
(Evangelium podle Lukáše 12, 49)
Nejsvětější Srdce je oním božským ohněm lásky. Ti, kteří tráví čas s Ježíšem v modlitbě, v Eucharistii a ve svátostech, nemohou zůstat nezměněni. Jeho láska má moc probudit spící srdce a obnovit oslabenou víru.
Katechismus Katolické církve učí:
„
Modlitba je životem nového srdce.“
(KKC- 2697)
Když slábne modlitba, často vyhasíná i horlivost. Když je modlitba obnovena, láska k Bohu začíná znovu růst.
Katechismus Katolické církve také varuje před duchovní nedbalostí:
„
Acedie neboli duchovní znechucení zachází tak daleko, že odmítá radost, která pochází od Boha.“
(KKC - 2094)
Vlažnost často začíná, když zanedbáváme modlitbu, necháme se rozptýlit světskými starostmi nebo ztrácíme ze zřetele Boží přítomnost v našich životech. Nejsvětější Srdce slibuje, že tento stav uzdraví a obnoví naši duchovní horlivost.
Svatý Jan Pavel II. často vyzýval křesťany, aby odmítli průměrnost a usilovali o svatost. Ve svém apoštolském listě
Novo millennio ineunte napsal:
„
Nestačí být obyčejnými křesťany. Musíme usilovat o plnost křesťanského života a o dokonalost lásky.“
Nejsvětější Srdce nás nevolá k duchovní průměrnosti, ale ke svatosti.
Jedním z největších duchovních nebezpečí dneška není otevřené nepřátelství vůči Bohu, ale spíše lhostejnost k němu.
Mnoho lidí se stále označuje za křesťany, avšak modlitba se stala vzácnou, svátosti jsou zanedbávány a víra má jen malý vliv na jejich každodenní rozhodnutí.
Dokonce i aktivní katolíci se mohou stát vlažnými.
Služba se může stát rutinou.
Pobožnosti se mohou stát mechanickými.
Pomoc bližním se může stát spíše zvykem než skutkem lásky.
Sedmé zaslíbení nás vyzývá, abychom prozkoumali stav našich srdcí a položili si například tyto otázky:
Ztratili jsme radost z modlitby?
Uspokojili jsme se s plněním pouze toho nejmenšího, co naše víra vyžaduje?
Dovolili jsme světským starostem, aby ochladily naši lásku k Bohu?
Nejsvětější Srdce nás ujišťuje, že duchovní obnova je vždy možná. Bez ohledu na to, jak moc naše srdce snad ochladla, jeho Srdce stále hoří láskou a může naše duše znovu roznítit plamenem.
Toto zaslíbení nás také vyzývá, abychom se stávali svědky horlivé víry.
Horlivý křesťan inspiruje druhé.
Radostný učedník přitahuje duše ke Kristu.
Srdce zapálené Nejsvětějším Srdcem se stává světlem pro svět.
Když přemýšlíme nad tímto sedmým zaslíbením Nejsvětějšího Srdce,
zeptejme se sami sebe:
Stává se můj vztah s Bohem hlubším, nebo ustrnul na mrtvém bodě?
Modlím se s láskou a pozorností, nebo pouze ze zvyku?
Stal jsem se duchovně uspokojeným nebo lhostejným?
Jaké zvyklosti mi kdysi pomáhaly přiblížit se k Bohu, které jsem nyní možná zanedbal?
Jak mohu znovu roznítit svou lásku k Ježíši v Eucharistii a v každodenní modlitbě?
Jaké kroky mohu dnes podniknout, abych se stal horlivějším ve své víře?
Přinesme dnes svá srdce k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Pokud naše láska ochladla, poprosme jej, aby ji znovu zanítil ohněm své božské lásky.
Modlitba:
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, hořící výhni božské lásky, přednáším před tebe své slabosti, svou roztržitost a svou vlažnost.
Odpusť mi chvíle, kdy jsem tě miloval jen polovičatě a sloužil ti bez horlivosti.
Zažehni ve mně oheň své lásky.
Obnov mou touhu po modlitbě, posilni mou víru, prohlub mou zbožnost a pomoz mi hledat svatost celým mým srdcem.
Kéž můj život odráží horlivost těch, kteří tě skutečně znají a milují.
Nejsvětější Srdce Ježíšovo,
zapal naše srdce ohněm lásky k tobě.
Amen.
Autor textu:
Otec Ronaldo Berber Manabat - filipínský kněz a rektor katedrály v Batanes, zakladatel misijního programu Caring Hearts a iniciátor „mobilních zpovědnic“ pro lidi v nouzi.
Zdroj:
https://www.facebook.com/fatherzenki
Převzato z
Salvator Mundi, salva nos, článek
POROZUMĚNÍ ZASLÍBENÍM: 12 DENNÍ POBOŽNOST K NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU SEDMÉ ZASLÍBENÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA
„Vlažné duše se stanou horlivými.“
naleznete
zde
