Mezi dvanácti zaslíbeními je toto snad jedno z nejkrásnějších a nejvíce utěšujících. Odhaluje totiž samotné srdce evangelia: Boží milosrdenství k hříšníkům.
Nejsvětější Srdce Ježíšovo není vyhrazeno pro dokonalé, svaté nebo spravedlivé.
Spíše je obzvláště otevřené těm, kteří padli, těm, kteří zbloudili, těm, kteří nesou břemeno hříchu, a těm, kteří touží po návratu k Bohu.
Sám Ježíš prohlásil:
„
Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky.“
(Mk 2, 17)
+Ježíšovo Srdce je útočištěm pro hříšníky, protože je to Srdce naplněné milosrdenstvím.
Napříč evangelii vidíme, jak přijímá celníky, odpouští cizoložnicím, stoluje s hříšníky a pozvedá ty, kteří padli. Jeho Nejsvětější Srdce zůstává i dnes naprosto stejné.
Když voják na kříži probodl Kristův bok, z jeho Srdce vytryskla krev a voda.
„
Jeden z vojáků mu probodl kopím bok a hned vyšla krev a voda.“ (Jan 19, 34)
Církev v této události vždy viděla symbol svátostí a nevyčerpatelného milosrdenství, které prýští z Kristova Srdce pro spásu světa.
Katechismus katolické církve učí:
„
Evangelium je zjevením Božího milosrdenství k hříšníkům v Ježíši Kristu.“
(KKC 1846)
Milosrdenství není pouhá Boží ochota přehlížet hřích.
Milosrdenství je jeho láskyplná touha odpustit nám, uzdravit nás, obnovit a proměnit.
Papež František, často nazývaný „papežem milosrdenství“, napsal:
„
Ježíš Kristus je tváří Otcova milosrdenství.“
(
Misericordiae vultus, 1)
Pokaždé, když pohlédneme na Nejsvětější Srdce,
vidíme tvář božského milosrdenství. Vidíme Srdce zraněné našimi hříchy, které však pro nás stále hoří láskou.
Církev učí, že žádný hřích není větší než Boží milosrdenství, pokud hříšník upřímně lituje.
Katechismus uvádí:
„
Neexistuje žádná vina, ani ta nejtěžší, kterou by svatá Církev nemohla odpustit.“
(KKC 982)
Nejsvětější Srdce je proto nekonečným oceánem milosrdenství, protože jeho hlubiny nelze nikdy vyčerpat. Bez ohledu na to, jak daleko člověk zbloudil, vždy existuje cesta zpět k Bohu skrze pokání a důvěru v jeho milosrdenství.
Jednou z největších výzev naší doby je, že mnoho lidí již nevnímá svou potřebu milosrdenství.
Někteří realitu hříchu zcela popírají a věří, že nepotřebují pokání.
Jiní své hříchy sice uznávají, ale stávají se zajatci malomyslnosti v přesvědčení, že Bůh by jim nikdy nemohl odpustit.
Oba tyto postoje jsou nebezpečné.
První uzavírá srdce před obrácením.
Druhý uzavírá srdce před nadějí.
Šesté zaslíbení nás vybízí, abychom se oběma těmto extrémům vyhnuli. Zve nás, abychom své hříchy upřímně uznali a zároveň plně důvěřovali v Boží milosrdenství.
Další výzvou je rostoucí neochota přistupovat ke svátosti smíření.
Mnoho lidí si nese břemena viny, zášti a duchovních ran po celá léta, aniž by hledali uzdravující milost, kterou Kristus nabízí skrze zpověď.
Nejsvětější Srdce nás volá, abychom se vrátili do Otcova domu, tak jako se vrátil marnotratný syn a nalezl milosrdenství, které na něj čekalo.
Toto zaslíbení nás také vyzývá, abychom byli milosrdní k druhým. Poté, co jsme od Boha přijali milosrdenství, jsme povoláni prokazovat je těm, kteří se proti nám provinili.
Jak nás učí Ježíš:
„
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“
(Lk 6, 36)
Když přemýšlíme nad tímto šestým zaslíbením Nejsvětějšího Srdce,
zeptejme se sami sebe:
Uvědomuji si svou potřebu Božího milosrdenství?
Existuje nějaký hřích nebo slabost, kterou potřebuji předložit Pánu?
Dovolil jsem malomyslnosti nebo studu, aby mě vzdálily od Božího odpuštění?
Jak často přistupuji ke svátosti smíření?
Důvěřuji tomu, že Boží milosrdenství je větší než mé hříchy?
Jsem ochoten prokazovat milosrdenství a odpuštění druhým tak, jako Bůh prokázal milosrdenství mně?
Přistupme dnes k Nejsvětějšímu Srdci s důvěrou. Bez ohledu na naše selhání, slabosti či minulé chyby, jeho Srdce zůstává otevřené. Oceán jeho milosrdenství nemá břehů ani konce. Ti, kdo jej upřímně hledají, nebudou nikdy odmítnuti.
Modlitba
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, zdroji a nekonečný oceáne milosrdenství, předstupuji před tebe jako hříšník, který potřebuje tvou lásku a odpuštění.
Omyj mé hříchy, uzdrav mé rány a obnov mé přátelství s tebou.
Pomoz mi nikdy nepochybovat o tvém milosrdenství a dej mi odvahu přistupovat k tobě s pokorným a kajícným srdcem.
Uč mě také být milosrdným k druhým, jako jsi ty byl milosrdný ke mně.
Kéž vždy nacházím útočiště ve tvém milujícím Srdci.
Amen.
Autor textu:
Otec Ronaldo Berber Manabat - filipínský kněz a rektor katedrály v Batanes, zakladatel misijního programu Caring Hearts a iniciátor „mobilních zpovědnic“ pro lidi v nouzi.
Zdroj:
https://www.facebook.com/fatherzenki
Převzato z Salvator Mundi, salva nos, článek
POROZUMĚNÍ ZASLÍBENÍM: 12 DENNÍ POBOŽNOST K NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU
ŠESTÉ ZASLÍBENÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA:
„Hříšníci najdou v mém Srdci zdroj a nekonečný oceán milosrdenství.“
naleznete zde
