Ve světě poznamenaném konflikty, nedorozuměními, rozbitými vztahy a úzkostmi září toto zaslíbení jako maják naděje.
Ježíš neslibuje pouhou nepřítomnost hádek nebo problémů. Slibuje přítomnost svého pokoje - pokoje, který pochází od samotného Boha a přebývá v srdcích těch, kdo ho přijímají.
V noci před svým umučením Ježíš řekl svým učedníkům:
„
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí.“
(Jan 14,27)
Kristův pokoj je jiný než pokoj tohoto světa.
Svět často definuje pokoj jako nepřítomnost potíží.
Ježíš nabízí hlubší pokoj - vyrovnanost, která pramení z vědomí, že Bůh je s námi i uprostřed zkoušek a utrpení.
Domov má být první školou lásky, víry a pokoje.
Písmo svaté nám připomíná:
„
Ať ve vašem srdci ať vládne Kristův pokoj.“
(Kolosanům 3,15)
Když Kristus kraluje v našich srdcích, jeho pokoj se přirozeně šíří i do našich rodin.
Domovy se pak stávají místy odpuštění místo zášti, dialogu místo nepřátelství, modlitby místo lhostejnosti a lásky místo sobectví.
Katechismus Katolické církve učí:
„
Rodina je původní buňkou společenského života.“ (KKC 2207)
Pokud v rodinách chybí pokoj, trpí tím i samotná společnost. Když jsou však rodiny zakořeněny v Kristu, stávají se prameny pokoje pro Církev i pro svět.
Svatý Jan Pavel II. krásně učil:
„
Budoucnost lidstva jde cestou rodiny.“
(
Familiaris consortio, 86)
Z tohoto důvodu
Nejsvětější Srdce touží kralovat v našich domovech.
Touží být přítomno v našich rozhovorech, v našich rozhodnutích, při našich jídlech, v našich radostech, a dokonce i v našich bojích a těžkostech.
Jednou z největších hrozeb pro pokoj v dnešních domovech není pouze vnější konflikt, ale postupné vylučování Boha z rodinného života.
Mnoho rodin žije pod jednou střechou, ale jen zřídka se společně modlí.
Technologie nás často spojují s lidmi na dálku, ale zároveň nás odpojují od těch, kteří jsou nám nejblíže.
Pýcha brání smíření.
Přeplněné kalendáře ponechávají jen málo prostoru pro smysluplné vztahy.
Druhé zaslíbení nás vyzývá, abychom ve svých domovech intronizovali Nejsvětější Srdce Ježíšovo - nejen prostřednictvím posvátného obrazu zavěšeného na zdi, ale tím, že mu dovolíme, aby se stalo skutečným středem rodinného života.
Rodina, která se společně modlí, kde si členové navzájem odpouštějí a společně hledají Boží vůli, se stává rodinou, v níž může vzkvétat Kristův pokoj.
Pokoj přislíbený Nejsvětějším Srdcem neznamená, že už nikdy nepřijdou neshody nebo těžkosti. Znamená to spíše, že
i uprostřed zkoušek zůstává Kristus přítomen a vede rodinu k jednotě, porozumění a lásce.
Při dnešním zamyšlení si položme následující otázky:
Je Ježíš skutečně středem mého domova?
Přispívám ve své rodině k pokoji, nebo k rozdělení?
Jsem ochotný/ochotná odpustit těm, kteří mi ublížili?
Modlí se naše rodina společně a hledá Boží vedení?
Nejsvětější Srdce stojí u dveří každého domova a čeká, až bude přijato. Když vstoupí, vstoupí s ním i pokoj.
Modlitba:
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, Kníže pokoje, kraluj v našich domovech a v našich rodinách.
Odstraň veškerou nenávist, zášť, rozdělení a strach.
Naplň naše srdce svou láskou, naše slova laskavostí a naše domovy svým pokojem.
Nauč nás navzájem si odpouštět, společně se modlit a postavit Tě do středu našeho rodinného života.
Kéž se každý domov stane příbytkem Tvého Nejsvětějšího Srdce.
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, vnes pokoj do našich domovů.
Amen
Autor textu:
Otec Ronaldo Berber Manabat - filipínský kněz a rektor katedrály v Batanes, zakladatel misijního programu Caring Hearts a iniciátor „mobilních zpovědnic“ pro lidi v nouzi.
Zdroj:
www.facebook.com/photo/?fbid=27389214967340832&set=a.563630730325953
Převzato z
Salvator Mundi, salva nos, článek
POROZUMĚNÍ ZASLÍBENÍM: 12 DENNÍ POBOŽNOST K NEJSVĚTĚJŠÍMU SRDCI JEŽÍŠOVU
DRUHÉ ZASLÍBENÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA :
„Vnesu pokoj do jejich domovů.“
naleznete
zde
zde.
