DĚTSTVÍ NENÍ PROSTOR PRO SEXUÁLNÍ EXPERIMENTY.
V posledních letech jsme opakovaně upozorňovali na vývoj v západní Evropě, zejména v Německu, kde se pod hesly moderní sexuální výchovy začaly objevovat postupy, které by ještě nedávno většina rodičů považovala za nepředstavitelné. Dnes se podobné podněty začínají objevovat i u nás.
Dostávají se k nám
informace o vybraných mateřských školách, kde mají být nově zřizovány oddělené koutky pro chlapce a pro dívky, rodiči označované jako masturbační koutky. Podle popisu, který se k nám dostal, mělo být rodičům nebo pracovníkům školky sděleno, že jde o projev moderního přístupu a práce s dětmi „na vyšší úrovni“.
Právě tady je nutné se zastavit.
Kde jsou odborné důkazy, že podobný postup prospívá vývoji dítěte v mateřské škole? Kdo takovou praxi doporučil? O jaký dokument ji opírá? Kdo nese odpovědnost za její zavedení? Byli rodiče předem plně informováni? A měli vůbec možnost se k takovému zásahu do intimního prostoru dítěte vyjádřit?
Dítě v mateřské škole nepotřebuje sexualizované prostředí. Potřebuje bezpečí, řád, hru, laskavé vedení, jasné hranice, ochranu soukromí a důvěru k rodičům i pedagogům. Věku přiměřená výchova má dítě učit, že jeho tělo má hranice, že nikdo nesmí překračovat jeho intimní prostor a že se má v případě nejistoty obrátit na rodiče. Něco jiného je vytvářet ve školce prostředí, které normalizuje práci s dětskou sexualitou způsobem, který může být pro dítě vývojově nepřiměřený.
OCHRANA DÍTĚTE NENÍ PŘEDČASNÁ SEXUALIZACE
Toto rozlišení je zásadní i ve vztahu k
Lanzarotské úmluvě. Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání byla přijata v Lanzarote dne 25. října 2007. Česká republika ji podepsala 17. července 2014, ratifikovala ji v roce 2016 a od 1. září 2016 je pro Českou republiku závazná.
Lanzarotská úmluva chrání děti a rodičům poskytuje oporu
https://www.zachranmedeti.cz/clanek/lanzarotska-umluva-chrani-deti-rodicum-poskytuje-oporu
Lanzarotská úmluva má chránit děti před sexuálním vykořisťováním a pohlavním zneužíváním.
Jejím smyslem je prevence násilí, ochrana dětských obětí a stíhání pachatelů. Právě proto nesmí být její jazyk ochrany zneužíván jako záminka pro předkládání nepřiměřeného sexuálního obsahu malým dětem. Učit dítě bezpečí těla je jedna věc. Vtahovat dítě do předčasného sexuálního rámce je věc zcela jiná.
Dítě má vědět, že jeho tělo patří jemu. Má vědět, že má právo říci ne. Má vědět, že žádný dospělý nesmí překračovat jeho intimní prostor. Má vědět, že se má svěřit rodiči nebo důvěryhodné dospělé osobě. To je ochrana dítěte.
Když dítě chráníme, učíme ho základnímu principu, který jej provází celým životem, totiž že mé tělo i těla ostatních má hranice, nikdo je nesmí překračovat a když si nejsem jistý, mohu se obrátit na mámu, tátu nebo jiného důvěryhodného dospělého.
Předčasná sexualizace jde opačným směrem. Vtahuje dítě do témat, obrazů a situací, na které ještě není zralé. Bere mu přirozený čas dětství, oslabuje jeho stud a často odsouvá rodiče stranou.
POVAŽUJEME ZA NEPŘIJATELNÉ, ABY SE podobné programy, koutky, metodiky nebo EXPERIMENTY ZAVÁDĚLY BEZ PLNÉ INFORMOVANOSTI RODIČŮ. Škola ani školka nemá dítě od rodičů převzít jako volný prostor pro ideologii. Mateřská škola nemá nahrazovat rodinu v oblasti intimity dítěte. A žádný úřad, nezisková organizace, metodik ani externí lektor nesmí rozhodovat o citlivém vývoji dítěte bez kontroly rodičů.
POD ROUŠKOU MODERNÍ VÝCHOVY SE POSOUVAJÍ HRANICE.
Jedním z dokumentů, na který je nutné se znovu podívat, jsou
„Standardy pro sexuální výchovu v Evropě“,
vydané regionální kanceláří WHO pro Evropu a německým Spolkovým centrem pro zdravotní osvětu BZgA. Již samotný fakt, že
dokument pracuje se sexuální výchovou od narození, musí u rodičů vyvolat vážnou pozornost. V tabulkách od strany 45 se objevují informace, dovednosti a postoje rozdělené podle věkových kategorií. Rodiče by si tento dokument měli přečíst sami a položit si jednoduchou otázku:
je toto skutečně směr, kterým má jít výchova našich dětí?
Pod záminkou moderní výchovy se dnes často mění jazyk, hranice i praxe. Nezačíná to vždy velkým skandálem.
Začíná to nenápadně: novým slovníkem, novou metodikou, novým doporučením, novým školením, novým externím programem. Salámovou metodou se do školního prostředí dostávají témata, která dříve patřila do rodiny, do dospívání a do přirozeného vývoje dítěte.
Stačí se podívat na to, co se dnes děje v Německu.
Masturbační koutky v německých školkách jsou skutečností
Nevěstinec ve škole pro třináctileté?
https://www.zachranmedeti.cz/clanek/nevestinec-ve-skole-pro-trinactilete
V jednom z nedávno popsaných případů měli žáci osmé třídy pracovat s úkolem, který se týkal návrhu fiktivního nevěstince, včetně otázek na sexuální preference, personál, nabídku a propagaci. Takové zadání ve škole pro třináctileté děti ukazuje, kam může dojít prostředí, které ztratí zdravé hranice.
Až příliš často slyšíme uklidňující větu: „Nám to nehrozí.“
Stejnou větu jsme slyšeli už mnohokrát.
U genderových programů
U tranzice nezletilých
U společných toalet
U sexualizovaných workschopů
U aktivistických neziskových projektů ve školách
Vždy se nejprve tvrdilo, že jde o vzdálený problém. Pak se tvrdilo, že jde jen o výjimku. A nakonec se od rodičů očekávalo, že si zvyknou.
RODIČE MUSÍ VĚDĚT, CO SE VE ŠKOLKÁCH A ŠKOLÁCH DĚJE
Výchova dítěte má zůstat věku přiměřená, pravdivá, čistá a chránící. Dítě nemá být vedeno k tomu, aby vlastní tělo vnímalo jako předmět experimentu. Nemá být tlačeno do předčasných debat o sexualitě, identitě, rolích a intimních projevech. Nemá být vystavováno prostředí, které stírá hranici mezi dětskou zvídavostí a světem dospělých.
DĚTI SI NA PŘEDČASNOU SEXUALIZACI ZVYKAT NEMAJÍ.
Rodiče mají právo ptát se na metodiky, pomůcky, externí lektory, školení pedagogů, obsah programů i dokumenty, podle kterých škola postupuje.
Rodiče mají právo vědět, kdo s jejich dětmi pracuje. Mají právo vědět, jaké materiály jsou dětem předkládány. Mají právo vědět, zda se ve školce nebo škole zavádí praxe, která zasahuje do intimity dítěte.
PTÁT SE NENÍ ÚTOK NA ŠKOLU.
Ptát se je rodičovská odpovědnost.
Naše práce má smysl.
Od ledna se nám podařilo nasměrovat šest mladých lidí k odborné pomoci, aby nebyli ponecháni sami sobě, tlaku sociálních sítí, ideologickým zkratkám ani rychlým závěrům o vlastní identitě.
Pomáháme rodinám hledat cestu zpět k realitě, biologické identitě, odborné péči a zdravému vztahu k vlastnímu tělu.
Pokračujeme v informačních kampaních na sociálních sítích, ve zpravodajství i v regionálním tisku. Oslovujeme rodiče, prarodiče, učitele i občany, kteří nechtějí mlčet.
Přinášíme informace, které se k lidem často nedostanou včas. Ukazujeme souvislosti, které se veřejnosti předkládají po částech a pod jinými názvy.
Přejeme - li si chránit naše děti a chceme - li pokračovat systematicky, dlouhodobě a s větší stabilitou, je potřeba vyšší aktivity ze všech stran.
Cílem je vytvořit pevnější základ pro regionální práci, tiskové výstupy a tím podporu rodičům.
Buď budeme děti chránit, nebo budeme mlčky sledovat, jak se hranice posouvají.
My mlčet nebudeme.
S úctou
Ivana Schneiderová, Jitka Kolářová a Zdeněk Chytra
P. S.: Děkujeme všem, kteří naši činnost podporují sdílením informací, zpětnou vazbou, finančním darem nebo jinou formou účasti. Přispěním 30, 100, 300... Kč pomáháte ostatním, i menší dar pomáhá udržet zpravodajství, grafiku, texty, analýzy a šíření informací k rodičům, kteří se k nim jinak nedostávají.
V Olomouci, dne 1.6. 2026
TRANSPARENTNÍ ÚČET
Číslo účtu: 2001550644 / 2010
IBAN: CZ2820100000002001550644
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
BĚŽNÝ ÚČET:
Číslo účtu: 2701550661 /2010
IBAN: CZ7120100000002701550661
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Zdroj článku:
Tradiční rodina z.s.
info@tradicni-rodina.cz, email 1. 6. 2025
(Na Fatym.com vydáno 1. 6. 2026)
| Zdroj: Tradiční rodina z.s.
