Sestra Lucie z Fatimy ve svých „
Pamětích“ zaznamenala, co jí oznámila Panna Maria ve Fatimě ve druhém zjevení: „
Moje Neposkvrněné Srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede až k Bohu.“ V těchto slovech můžeme spatřovat náznak jejího mateřského prostřednictví, což je téměř paralelní s vyjádřením, které použil Ježíš: „
Já jsem cesta…“ (Jan 14,6).
Toto propojení, které by se mohlo zdát přehnané, ve skutečnosti jen vyjadřuje Mariinu účast na jediném prostřednictví Syna; skrze své sjednocení se Synem je ona Cestou k Otci a Zprostředkovatelkou milostí.
Svatá Hyacintka z Fatimy krátce před smrtí, jistě na základě poznání shora, potvrdila Lucii nezbytnost prostřednictví resp. přímluvy Marie za každý dar, který od Boha přijímáme:
"
Už mi jen málo chybí, abych šla do ráje. Ty zůstaneš tady dole, abys dala vědět, že Pán chce ustanovit ve světě úctu Neposkvrněného Srdce Marie. Když budeš muset o tom mluvit, neschovávej se!
Řekni všem, že Bůh uděluje své milosti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Marie, aby je vyprošovali u ní; že Ježíšovo Srdce chce, aby s jeho Srdcem bylo uctíváno Neposkvrněné Srdce Marie; aby vyprošovali pokoj u Neposkvrněného Srdce Marie, protože Pán ho svěřil jí.“
O vidění ze 13. května 1917 ve svých „
Pamětích“ si sestra Lucie poznamenala: "
Bylo to během toho, jak přednášela poslední slova – otevřela ruce, přinášeje tak jasné světlo, něco jako odlesk, který z ní vycházel a pronikal do naší hrudi a do nejhlubšího nitra duše, ukazujíc nám nás samé v Bohu, který byl tím světlem, jasněji, než jak se vidíme v nejlepším zrcadle.“
Tento výjev komentoval mariolog Angelo Maria Tentori:
"
Je to Madona, ze které, ´vychází Bůh´. Je to Madona samotná, která dává dar Boha dětem z Fatimy. Právě skrze ni Bůh k nim dosáhne. Bůh se jim stal vnímatelný ve formě intenzivního světla, které vyzařovalo z Mariiných rukou.
Myslíme si, že Madona přes toto gesto chce připomenout světu, že Bůh přišel na tuto zemi jejím prostřednictvím a komunikuje se lidem prostřednictvím ní a přes ni a že jejím úkolem je, abychom byli disponováni setkat se s ním, vstoupit do něho… Takto je názorně vysvětleno, co je milost a její účinky, takto je vysvětleno, proč ona.
Madona, je nazývána Matkou boží milosti, a je-li Matkou boží milosti, je také Zprostředkovatelkou této milosti.“
Následující příklad z exorcismu potvrzuje moc Mariiny přímluvy a rozhodnutí Boha udělit lidstvu všechny milosti skrze přímluvu jejího Neposkvrněného Srdce:
,,Vy nevíte nebo i víte, ale tomu nevěříte, nebo nevěříte dostatečně: je to Neposkvrněné Srdce Má… ri…e… (to jméno vyslovil s hroznou námahou),
které zachrání celý svět. Jen její Neposkvrněné Srdce.“
Aby poznání ,,velikosti“ Marie nebylo jen ,,sentimentální“, je vhodné znát učení Církve, kde v dogmatické konstituci
Lumen Gentium (67) se píše:
„
… opravdová zbožnost nespočívá v prázdných a nestálých citech ani v jakési marnivé lehkověrnosti, ale vychází z pravé víry, která nás přivádí k uznání vznešenosti Bohorodičky a pobízí nás do synovské lásky vůči naší Matce… Maria zde na zemi svítí putujícímu Božímu lidu jako znamení bezpečné naděje a útěchy.“
Poznávání Neposkvrněného Srdce Marie a její mateřské přímluvy vůči nám se ve Fatimě zjevilo v celé své hodnotě a je určeno k šíření až po konec světa.
,,NAKONEC MOJE NEPOSKVRNĚNÉ SRDCE ZVÍTĚZÍ!“
Text a obrázek připravil: Mikuláš Maria Lipták – Rytíř Neposkvrněné
Zdroje:
~ Boj Panny Márie a diabla počas exorcizmov/F. Bamonte
~ Františkánska mariológia/A. Baroková
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/, článek z 13. 5. 2026 naleznete
zde.
