Svědectví o. Chrise Alara – Nikdy jsem neměl úctu k Panně Marii, dokud se nestalo TOTO /+ video

Vylétl z auta, ležel na cestě, umíral a řekl, že jediné, co si pamatuje je, že vyslovil jedno Zdrávas Maria. Ten večer opravdu zemřel a předstoupil před Kristův soudní trůn. Celý život se mu promítl před očima. Viděl všechno, co udělal a řekl, že to bylo děsivé, protože si uvědomil všechny chyby, které udělal, i to, že nebyl věrným knězem.





A právě v tom momentě začal příběh jeho druhé šance - nezasloužené, nečekané, ale skutečné. Příběh, který navždy změnil jeho život i životy mnoha, kteří jeho příběh slyšeli… a možná změní i ten váš.

„Když máte Marii na své straně,
Svatá Trojice Jí nemůže říct ne.“
o. Steven Scheier

Páter Chris Alar je provinciální představený mariánů Neposkvrněného početí v Národní svatyni Božího milosrdenství v Massachusetts. Jeho život velmi ovlivnila zkušenost, která souvisí s Nejsvětější Matkou. O tento příběh se s námi rád podělí.

„Stalo se to tehdy, když jsem odpověděl nebo alespoň jsem se snažil odpovědět na Boží volání, abych se připojil k mariánům. Ani nevím, proč, ale v dubnu roku 2006 se stalo toto.

Byl jsem připraven přijít k mariánům poté, co jsem vykonal vizitaci. Cítil jsem, že je to společenství, do kterého mě Pán volá. V této době jsem neměl velkou úctu k Panně Marii, přestože jsem se chystal vstoupit k mariánům Neposkvrněného početí. Rozhodl jsem se, že si udělám rekolekce, kde měli skvělé muže, kteří se jmenovali Rytíři Svaté Eucharistie.

Týden jsem strávil v ústraní a jednoho dne jsem se modlil v tamní svatyni, kterou postavila matka Angelica. Když jsem se vracel do domu Rytířů Svaté Eucharistie, doslova vedle mě kráčel neznámý muž, který se mě zeptal: „Chrisi, líbí se ti tady?“

Nemohl jsem si vzpomenout, jestli tohoto člověka znám, ale odpověděl jsem: „Ano, líbí se mi tady.“ Muž dále vyzvídal: „Jdeš zpět do domu?“ Pomyslel jsem si, že to musí být jeden z rytířů Eucharistie. Odvětil jsem: „Ano, jdu.“
Chlapík se mě zeptal, jestli mi může ukázat videokazetu. Vrátili jsme se společně k domu. Jelikož bylo uprostřed dne, všichni rytíři byli venku a věnovali se svým povinnostem - sekali trávník, hrabali listí. Muž působil, že zná celý dům. Vyšel po schodech, prošel chodbou a zabočil doleva do televizní místnosti. Hned na to zapojil a pustil starou videokazetu s epizodou matky Angeliky s jejím pořadem. Byla na ní část o knězi jménem otec Steven Scheier, který byl ve skupině orodovníků Beránka.



Nikdy jsem tohoto kněze neviděl, ani neslyšel jeho příběh. Matka Angelica svou show obvykle začínala smíchem a vtipkováním, ale v této epizodě byla velmi pochmurná a davu řekla: „Máme pro vás příběh nebo lekci, kterou si dnes musíte poslechnout.“

Začala mluvit o otci Stevovi. Řekla o něm, že byl knězem ve středozápadní diecézi. On sám přiznal, že nebyl dobrým knězem, selhával v mnoha svých povinnostech, nebyl věrným knězem. Říkal, že se víc staral o koktejlové večírky a sportovní akce, než o vyučování pravdy. Jednou večer se vracel z jedné akce, když došlo k čelní srážce jeho vozidla.

Nepamatuji si podrobnosti, vím, že byl vyhozen z vozidla nebo přeletěl čelním sklem, jednoduše, tragická událost. Během toho jak ležel na cestě a umíral, říkal, že jediné, co si pamatuje je, že vyslovil jedno Zdrávas Maria.

Tato událost se roznesla a modlilo se za něj nespočet lidí, dokonce i nekatolické církve. Mysleli si, že zemřel, protože se mu zastavily životní funkce, ale pak najednou našli puls a tlukot srdce a vrátili ho zpět do života.

Prošel dlouhým procesem zotavování a terapie. Po dlouhé době se začal vracet do kněžské služby. Během jedné soukromé mše svaté, kterou celebroval, se četlo evangelium o fíkovníku (srov. Lk 13, 6-9). Otec Steven říkal, že evangelní slova se jakoby zvedala ze stran. Všechno, co se stalo v onu noc – časově to bylo rok předtím – se mu vrátilo. Detaily plně pronikly do jeho vědomí. V onen večer opravdu zemřel a předstoupil před Kristův soudní trůn.

Steven tvrdil, že u soudu nebylo možné vidět Krista, neměl blažené zjevení, ale slyšel Ho. Viděl všechno, co udělal a řekl, že to bylo děsivé, protože si uvědomil všechny chyby, které udělal i to, že nebyl věrným knězem.

Hned poté mu Pán řekl: "Nebyl jsi věrným knězem. Nemodlil ses breviář, který je naší povinností. Nestaral ses o své ovečky, ale víc ses soustředil na sebe, na světské věci. Nepřinášel jsi žádnou oběť."

Otec Steven řekl: "Nemohu lhát před naším Pánem, všechno je pravda. Jediné, co mohu říct, je 'ano, Pane'".

Pak Pán řekl: „Tvým trestem je peklo.“



Během sledování epizody mi po zádech prošel mráz.

Steven pokračoval: "Najednou se z ničeho nic ozval ten nejsladší, nejženštější a nejandělštější hlas. Tento hlas řekl: "Synu můj, prosím, dej mu ještě jednu šanci."

On na to: "Ale, mami, je knězem už 12 let. Nebyl knězem pro mně, byl knězem pouze pro sebe."

Sladký hlas pokračoval: „Ano, ale, Synu, věřím, že s malým zastřižením a trochou práce přinese ovoce.“ Přesně, jako v úryvku z evangelia o fíkovníku.

Ježíš ve svém milosrdenství řekl: „Dobře, matko, je celý tvůj.“

Tehdy se Steven vrátil k životu. Naskočil mu srdeční tep i ostatní životní funkce a probral se. Jeho život se změnil. Všechno, co dělal, bylo zaměřeno na to, aby byl věrným knězem, oddaný a zbožný Panně Marii, protože věděl, že právě Ona se za něj přimluvila.

Sledoval jsem tuto kazetu s vědomím: Jsem připraven za pár týdnů vstoupit k mariánům a nemám žádnou úctu k Panně Marii. Seděl jsem, dívajíc se na televizní show, která mě zasáhla jako tuna cihel.

Celou tu dobu se na mě díval chlapík, který seděl na pohovce vedle mě. Zůstal jsem uchvácen a on jistě viděl, že poselství se mě velmi dotklo. Odešel, ale ještě předtím se mi stihl představit, že se jmenuje Josef. Nikdo, ani rytíři Eucharistie, nevěděl, kdo to je.

Byla to pro mě obrovská lekce. Zatřáslo to mnou tak, že jsem potřeboval oddanost k blahoslavené Matce. Stále jsem nechápal, jak je v tom všem přítomno Boží milosrdenství, protože na záchranu o. Stevena byla potřebná Panna Maria. Byl jsem trochu zmatený, ale v každém případě jsem vstoupil k mariánům.

Ne tak dlouho po této události, kdy jsem jednou pozdě večer pracoval na referátu z filozofie, se silně rozpršelo a zazvonil zvonek. Otevřel jsem dveře a viděl jsem muže v hábitu orodovníků Beránka.

Muž promluvil: "Dobrý večer, jsem otec don Calloway. Mohl bych tady zůstat?"
Odpověděl jsem: "Ano. Znám ten hábit. Víte, kdo je otec Steven Scheier?"
Chlapík odpověděl: "Ano. Můžu vstoupit?" Zeptal jsem se, jestli slyšel o příběhu tohoto kněze.
On na to: „Samozřejmě.“
Dále jsem se vyptával: "Chápu, že Maria byla milosrdná a dala další šanci, ale kde bylo Boží milosrdenství? Proč Ježíš neřekl, že mu dá další šanci? Proč byla tehdy potřebná Maria? Ona přece není Bůh."



Během toho, jak jsem bojoval s myšlenkami, se o. Calloway začal usmívat a řekl:

„Otec Steven Scheier vždy říká, že celý ten večer mohl být jiný. Všechno, co se u tohoto soudu stalo, mohlo být jinak. Avšak nikdy nedělal to, co my, mariáni, učíme. Nikdy nežádal o Boží milosrdenství, nechodil ani ke svaté zpověď, a je to kněz. On však věřil, že Panna Maria je Boží. Řekl, že Maria je Boží skulinou v Jeho vlastní spravedlnosti. Bůh je milosrdenství a spravedlnost, a když zhřešíme, někdo to musí odčinit. Ježíš zaplatil odpuštění na kříži. Všichni byli vykoupeni, ale ne všichni budou spaseni. Bůh je tak milosrdný, že stvořil Pannu Marii, aby byla tou nejsladší orodovnicí. Díky Jejím modlitbám bylo dáno vykoupení. Milost a milosrdenství nepřišly od Marie, ale Ona, jako Matka milosrdenství, se dokázala přimluvit, aby svými modlitbami a přímluvami zmírnila Boží spravedlnost, a umožnila, aby na člověka proudilo Boží milosrdenství.“

Milosrdenství přišlo od Boha, ale Maria byla Jeho vlastním darem, aby se za nás mohla přimlouvat. Boží spravedlnost je stále naplněna, ale Maria nám nabízí svoji přímluvu, že bychom nebyli ztraceni.

Mnohem později po poznání příběhu otce Stevena jsem se stal knězem. Jako jeden z mála často vyprávím jeho příběh. Jednou jsem byl na pódiu před 800 lidmi a viděl jsem, jak vzadu kráčel sám o. Scheier. Když jsem ho poznal, doslova jsem strnul. Před všemi lidmi jsem ho vyzval, aby svůj příběh šel říct sám. On mi však dovolil pokračovat. Otec Steven Scheier přišel na tuto akci zpovídat. Úžasné!

Čekal jsem jako poslední v řadě, abych si s ním mohl promluvit, také jsem se u něj vyzpovídal. Bylo to úchvatné. Řekl jsem mu, jak mi jeho příběh změnil život. Uvědomil jsem si, jak moc potřebuji mariánskou zbožnost a úctu. Tento kněz mi ve zpovědnici řekl něco, na co nikdy nezapomenu:

„Když máte Marii na své straně, Svatá Trojice Jí nemůže říci ne. Když toto udělala Maria v době, kdy jsem Jí opravdu nebyl oddaný, udělala to proto, že jsem na cestě."

Dozvěděl jsem se, že během umírání, přestože neměl skutečnou oddanost Marii, s citem vyslovil jedno Zdrávas Maria. Pokračoval: „Když takovou věc udělala pro mě, co udělá pro tebe, pokud k Ní máš opravdovou úctu?“ Tehdy jsem pochopil, proč jsem mariánem Neposkvrněného početí.“

Z pořadu: otec Chris Alar – Nikdy jsem neměl úctu k Panně Marii, dokud se nestalo TOTO zpracovala Dominika Knapová

Celý pořad zde:





https://www.youtube.com/watch?v=eoJf6KFqiyU

Převzato z https://slovenskydohovorzarodinu.sk/, článek z 28. 4. 2026 naleznete zde.