Po loňské blamáži se zablokovaným průvodem rodin od organizovaných krajně levicových a progresivistických aktivistů, byl letošní Pochod pro život sledován se zvýšeným zájmem veřejnosti.
Jak to dopadlo?
Mše svatá v katedrále: Výborně
Krásná. Důstojná. Radostná. Z účastníků bohoslužby nikdo neřešil nějaké demonstranty. Lidé se přišli pomodlit, svěřit Pánu Bohu své radosti, starosti a vše, na čem jim záleží. Děkovalo se biskupům, organizátorům, zaznívala slova povzbuzení, vládla zde skutečně nádherná atmosféra sounáležitosti.
Hradčanské náměstí: Výborně
Před arcibiskupstvím tvořily neprostupnou vozovou hradbu šikovně zaparkované kamiony s velkým nápisem „Nejlepší je prostě pomoct“. Palec nahoru za tento nápad. Jestli někde v okolí probíhala demonstrace, která měla narušit shromáždění Pochodu pro život, nikdo o ní nevěděl. Nebyla vidět, ani slyšet.
Nová strategie pochodu: Výborně
Loňská ostuda Policie ČR je zapomenuta. Nová strategie rozděleného pochodu Prahou po skupinkách vzbuzovala mnohé otazníky, ale po skončení akce lze říct, že šlo o dobrý nápad. Lidé v mnoha desítkách skupin tvořili malá společenství, mohli si po cestě povídat, navázat nové kontakty, přátelství. Rodinnou atmosféru umocňovalo nádherné počasí s modrou oblohou. Problémy nastaly až kousek od Václavského náměstí, což se dalo čekat. Snaha levicových radikálů o zablokování ulic byla úspěšná jen zčásti. Policie si s nimi dobře poradila a účastníci Pochodu pro život se na Václavské náměstí dostali bez větších problémů.
Policie ČR: Výborně/Chvalitebně
Policisté byli vždycky ti, na které se v rámci Pochodu pro život dalo spolehnout. Až do loňska, kdy zjevně chyběly ty správné rozkazy ze správných míst. Respekt organizátorům Pochodu pro život i Policii ČR, že přes táhnoucí se soudní spor spolu nepřestali komunikovat a jejich spolupráce přinesla blahodárné plody. Opatření Policie ČR byla profesionální, stejně tak celá strategie.
Empatická podpora jednotlivých policistů účastníkům Pochodu pro život nechyběla ani vloni, ale letos byla doprovázena i možností zasáhnout, když se dělo bezpráví. Díky za to.
Biskupové: Výborně
Mons. Jan Graubner, Mons. Vlastimil Kročil, Mons. Antonín Basler, Mons. Jan Baxant.
Pro shromážděné katolíky bylo důležité, že jsou biskupové s nimi. Že společně zažívají hezká a radostná setkání a přátelské rozhovory, ale že též společně slyší řev těch, kteří se snažili poklidnou akci rodin narušit hlukem, provokacemi a vulgaritami. Svědectví, že biskupové, kněží a věřící lid tvoří jeden svazek, bylo nesmírně silné.
Radikálové: Nedostatečná
Pětka z mravů. Ne za to, že mají tito lidé jiné názory. Ale za formu, jakou je dávají najevo. Redaktorka Katolických novin, kterou fyzicky napadli a bránili jí v pohybu, byla vůči nim velkorysá. Situaci vzala s nadhledem. Jsou to prý děti. S některými si povídala a ono někdy stačí pár mírných slov, aby k sobě našli lidé cestu i přes všechny ty bariéry a propasti, které je rozdělují. Na to nezapomínejme. Pro každého z nás má Bůh otevřenou náruč. Kráčíme po různých cestách, ale Pán Bůh nás má však rád všechny stejně.
Antonín Randa
Převzato z
Katolické noviny, článek naleznete
zde.
