Mučedníci a oběti pro Krista

Nejpřesvědčivějšími svědky naděje nám jsou mučedníci, kteří se díky své pevné víře ve zmrtvýchvstalého Krista dokázali vzdát samotného života zde na zemi, aby nezradili svého Pána. Je zapotřebí, abychom střežili jejich svědectví, a tím umožnili, aby naše naděje byla plodná. (papež František - Spes non confundit)





HARTL JOSEF FAUSTIN * 7.12.1989, Kyjov + 16.1.1952,Mírov
Narodil se v jihomoravském Kyjově do rodiny Jana Hartla, mistra mlynářského, a jeho ženy Marie, rozené Elblové. Na štědrý den 24,12. 1989 byl ve farním kostele pokřtěn jako Josef (Kalasanský) Mikuláš a v roce 1909 zde přijal svátost biřmování. V Kyjově vychodil obecnou školu a tři třídy měšťanské školy. Následně absolvoval tři ročníky odborné rolnické a mlékařské školy v Kutné Hoře a poté pracoval jako hospodářský úředník. V letech 1916 – 1923 prodělal několik vážných onemocnění s dlouhodobými pobyty v nemocnici (mj. zánět pobřišnice a ledvin, opakovaně operován s kýlou). V devětadvaceti letech vstoupil 5.3. 1928 do Hospitálského řádu sv. Jana z Boha, známého jako Milosrdní bratři. V pražském konventu sv. Šimona aJudy při oblečení řeholního oděvu (obláčce) 11.6. 1928 přijal řádové jméno Faustin(us). Po ročním noviciátu zde 28.6.1929 složil jednoduché sliby a začal působit jako ošetřovatel. Pokračoval v řádové formaci, absolvoval státní ošetřovatelský kurz v Bratislavě, po dvou letech vykonal v Brně státní ošetřovatelskou zkoušku a stal s vrchním diplomovaným ošetřovatelem. Dne 17.7.1932 složil v pražském konventu věčné sliby, přičemž trvale zůstal řeholním bratrem (nebyl vysvěcen na kněze). Poté byl poslán do řádového domu ve Valticích, brzy na to do Bratislavy a někdy na přelomu let 1934/1935 pobýval krátce v Praze. V letech 1935-1938 působil jako podpřevor ve Valticích, avšak po zabrání pohraničí v říjnu 1938 přešel konvent pod rakouskou řádovou provincii a čeští řeholníci ho museli opustit; fráter Hartl se 31.10. 1938 vrátil zpátky do Prahy. Po zvolení převorem brněnského konventu 20.4. 1940 odešel definitivně na Moravu a jako správce brněnské nemocnice Milosrdných bratří se zaměřil na její zvelebení a modernizaci.

Faustin Hartl jako převor kláštera prožíval od 8.7. 1941 velmi bolestné události, když z rozhodnutí říšského ministra vnitra byl řád Milosrdných bratří na území protektorátu rozpuštěn a jeho majetek propadl ve prospěch Říše. Pro gespato musel urychleně pořídit soupis inventáře a veškerého majetku a k 25.7. 1941 byl pro nemocnici i konvent určen komisař. Převor Hartl se snažil alespoň nemocnici zachránit pro její účely, ale i tu 15.12. 1942 zabral wehrmacht. Řeholníci museli klášter ze dne na den opustit a hrozilo jim vyslání na nucené práce do Říše. Převoru Hartlovi přes známé na Zemském úřadu v Brně se podařilo vyjednat, že bratři mohli přejít jako ošetřovatelé do ústavu pro choromyslné v Brně – Černovicích. Sám po zákazu činnosti řádu pracoval u Okresní nemocenské pojišťovny v Brně. Během války ho několikrát vyslýchalo gestapo pro podezření z nepřátelských aktivit a byl trvale sledován. Přitom se zapojil do činnosti protinacistické odbojové skupiny „Hnutí za svobodu“, vedené Josefem Novotným, a za svoji účast v odboji byl po válce vyznamenán.

Po osvobození Brna se fráter Hartl do konventu vrátil již koncem dubna 1945 a začal s nejnutnějšími opravami. Nemocnici obsadila Rudá armáda a zřídila z ní lazaret pro své nemocné vojáky. Při provinční kapitule v květnu 1945 byl Faustin Hartl zvolen znovu převorem brněnského kláštera a zároveň 2. provinčním rádcem, definitorem. Během několika let se mu podařilo válkou poškozený klášter a nemocnici obnovit. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se aktivně zapojil do rezistence proti komunistickému režimu. Jeho druh z válečného odboje Josef Novotný, odborový rada na ministerstvu informací, po únoru propuštěný ze zaměstnání, měl před odchodem do emigrace převora Hartla vybídnout, aby na Moravě zorganizoval ilegální protikomunistickou skupinu, údajně se zpravodajskými úkoly. Jeho prostředníkem s exilem měl být úředník z Prahy Jaroslav Hovorka. Mimo to na Hartlovu žádost měl převor kláštera Milosrdných bratří ve Valticích fr. Dismas Josef Vrbík zajistit převedení jeho známého, Josefa Brouška, za hranice. Přechod se však nezdařil, protože fr. Vrbíkovi se nepodařilo zajistit spolehlivého převaděče. Převor Hartl věděl rovněž o tom, že od počátku léta 1948 v brněnských domech sester sv. Cyrila a Metoděje a sester Boromejek pobývají mons. Šrámek a P. Hála, přičemž ho StB podezřívala, že také on byl jedním z prostředníků mezi nimi a zahraničními kurýry.



Nejvýraznější odbojovou aktivitu měl fr. Hartl podniknout v létě 1948 spolu s několika bývalými členy odbojové organizace „Hnutí za svobodu“. Podle obžaloby údajně sám zkoncipoval leták „Pravda zvítězí: Všem lidem dobré vůle – našemu drahému národu!“ a požádal vedoucího Brněnské tiskárny Václava Kupu o jeho vytištění (celkem asi 1500 kusů). Leták ostře odsuzoval komunistický režim, navíc podřízený moskevskému imperialismu, protože zbavuje občany demokratických svobod a jejich politických, hospodářských a osobních práv. S odkazem na velikány národa z doby boje proti nacismu vyzýval všechny uvědomělé Čechy, Moravany, Slezany a Slováky k odporu proti totalitnímu násilí, a to ve spolupráci ilegálního hnutí doma i v zahraničí. V závěru byla vyjádřena důvěra v pomoc západních demokratických mocností: Nejsme osamoceni – ve světě jsou ještě lidé a státy, které za posvátný statek lidských práva svobod dovedou bojovat! Odbojové hnutí „Věrni sobě zůstaneme“ ve svobodné Evropě. Letáky byly rozšiřovány prostřednictvím Hartlových známých. Avšak do distribuce zapojena studentka medicíny Jarmila Koželuhová oznámila vše Státní bezpečnosti a letáky ji odevzdala.

Dne 24.9. 1948 byla v brněnském klášteře milosrdných provedena domovní prohlídka, při níž mělo být nalezeno 67 letáků „Pravda zvítězí“ a další nespecifikované písemnosti. Převor Hartl byl téhož dne večer zatčen (stejně tak valtický převor fr. Dismas Vrbík), umístěn do vyšetřovací vazby v brněnské Orlí ulici a následně předán do věznice krajského soudu v Brně na Cejlu. Státní prokurátor proti němu 8.10. 1948 podal žalobu za autorství protikomunistickému letáku, který poté zadal k tisku, a několik dalších osob obžaloval z šíření těchto letáků. Žaloba proti všem byla vyostřena tvrzením, že „ v době od května 1948 do září 1948 v Brně a jinde spolčili se vzájemně k úkladům o republiku, aby násilím změnili ústavu republiky, zejména pokud jde o její samostatnost a demokraticko-republikánskou formu, a to za okolností zvláště přitěžujících“. Před státním soudem v Brně se 15.10. 1948 v procesu „Hartl a spol.“ ocitlo osm obžalovaných. Převor Hartl za zločin přípravy úkladů o republiku a zločin vojenské zrady byl odsouzen na 15 let vězení a ke ztrátě čestných práv občanských, Václav Kupa za přípravu úkladů o republiku na 5 let a kaplan z Kunštátu P. František Staněk byl osvobozen. Při hlavním přelíčení bylo současně rozhodnuto, že trestní řízení proti dalším pěti obžalovaným „se vylučuje k samostatnému projednání a rozsouzení“. Mezi nimi byl také převor konventu ve Valticích fr. Dismas Josef Vrbík ( v květnu 1951 byl v procesu proti Milosrdným bratřím „Vrbík a spol.“ odsouzen k 12 letům vězení).

Výkon trestu nastoupil fráter Hartl 23.11. 1948 v plzeňské věznici na Borech a poté byl 2.4. 1949 převezen na Mírov. Kromě spolubratrů měl povolenou korespondenci a občasné návštěvy pouze s rodinou bratra ing. Roberta Hartla žijící v Pardubicích. Během věznění na Mírově se u něho zhoršila již dříve léčená tuberkulóza, navíc mu správa věznice odebrala přídavky v jídle, i když jako nemocný na ně měl právo. Dne 26.12. 1951 byl ve vážném stavu předán do zdejší vězeňské nemocnice, kde zcela vysílený 16.1.1952 zemřel na zápal plic. Díky odvaze jeho synovce Josefa se podařilo ostatky fr. Hartla převézt do Brna a tajně je pohřbít do řádového hrobu na tamním Ústředním hřbitově. Jméno tohoto statečného řeholníka však mohlo být na náhrobní desku vytesáno až po pádu komunistického režimu.



Krajský soud v Brně v neveřejném zasedání 31.7. 1990 rozhodl, že podle zákona č. 119/1990 sb. Je Josef Hartl účasten rehabilitace a trestní stíhání proti němu v celém rozsahu zastavil.

Památka převora fr. Faustina Josefa Hartla je spolu se šesti spolubratry připomenuta na pamětní desce obětem nacistické a komunistické perzekuce Hospitalského řádu sv. Jana z Boha, odhalené v listopadu 2018 před centrálním pomníkem u řádových hrobů na brněnském Ústředním hřbitově.