PÁNA JEŽÍŠE PŘIBIJEJÍ NA KŘÍŽ
KŘÍŽ, MILUJ KŘÍŽ, VEDE K POZNÁNÍ: ŽE NEJSOU HRANICE LÁSKY, HRANICE DÁVÁNÍ. ŽE NEJSOU HRANICE LÁSKY, HRANICE DÁVÁNÍ!
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Je tolik nemocných. Tolik trpících. Tolik opuštěných. Možná, že i my se jednou ocitneme v řadách těch, pro které se život stal jednou bolestí. Den po dni, noc po noci, stále stejné utrpení nebo ještě se zhoršující. Kam se rozplyne Ježíšova zvěst lásky? Jak hluboko je v takových chvílích zasutá radost pod silnou bolestí! Ježíš to také musel prožít, když se jeho muka stupňovala každým úderem kladiva.
Míváme v životě lidi, které máme rádi a které se snažíme napodobit. Jejich osobnost je strhující a radujeme se z každého úspěšného pokusu se jim v něčem podobat. Utrpení a bolest nás připodobňují Kristu.
Dej, Pane Ježíši, aby nás myšlenka na Tebe a Tvou lásku posilovala a potěšovala i ve chvílích velkých bolestí.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!
