Mnozí naši bratři protestanti říkají: „Očistec v Bibli není.“ Je pravda, že toto slovo tam nenajdete, ale jeho podstata je v Písmu jasně přítomna.
Očistec není „druhá šance“, ale proces, při kterém Bůh z lásky očišťuje zachráněnou duši, aby mohla vstoupit do nebe zcela čistá. Vždyť do nebe nevejde nic nečistého (Zj 21, 27).
Biblické důkazy, které stojí za zamyšlení:
Záchrana přes oheň:
Svatý Pavel píše o soudu nad našimi skutky: "
Když však někomu jeho dílo shoří, utrpí sice škodu, ale sám se zachrání, ovšem tak, jako (kdyby vyběhl) z ohně." (1 Kor 3,15).
To je přesný obraz očistce – člověk je spasen, ale prochází očistným ohněm Boží svatosti.
Odpuštění po smrti: Ježíš zmiňuje hřích, který nebude odpuštěn „
ani v tomto věku, ani v budoucím“ (Mt 12, 32). To jasně naznačuje, že v „budoucím věku“ existuje stav, kde se některé viny ještě mohou dořešit.
Modlitba za zesnulé: Už ve Starém zákoně nacházíme zmínku o tom, že je „
svatá a spasitelná myšlenka modlit se za mrtvé, aby byli zbaveni hříchů“ (2 Mach 12, 46).
Přestože naši bratři v Kristu vnímají tyto verše jinak, spojuje nás víra v milosrdného Boha. On nám navíc posílá mystiky (jako sv. páter Pio nebo sv. Faustína), kteří nám přes svá vidění připomínají, jak důležitá je naše modlitba za duše, které nás předešly.
Jsou to naši bratři, kteří potřebují naši pomoc, aby mohli naplno spočinout v Boží náruči.
Převzato z
Očistec a iné tajomstvá viery, článek z 1. 2. 2026 naleznete
zde.
