Vánoce jsou svátky pokoje. Dávejme si však pozor, abychom správně chápali povahu Kristova pokoje. Vánoce jsou narozeninami Ukřižovaného, muže bolesti. Na Vánoce není nic hotovo, ale všechno teprve začíná. Celý tento život nám byl darován, abychom se vrátili k Bohu. Návrat k Bohu a obrácení se nedějí v jednom okamžiku. Je to proces, ve kterém je třeba podřizovat naši vůli Boží vůli a tak si osvojovat návyky lásky.
Při Ježíšově narození zazněl zpěv andělů: „
Sláva Bohu na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“ (Lk 2, 14). Evangelista Lukáš k tomu píše, že Maria „
zachovávala všechny tyto události a rozjímala o nich ve svém srdci“.
Ježíš je Král pokoje a Panna Maria je Matkou Krále pokoje. Ona ho chce duchovně porodit v našich duších a životech. Proto nám neustále, a zvlášť ve vánočních poselstvích, hovoří o ppokoji a zve nás ke pokoji.
V poselství z 25. 12. 2018 říká:
"
Drahé děti! Přináším vám svého Syna Ježíše, který je Králem pokoje. On vám dává pokoj, a ať není jen pro vás, ale, děti moje, noste ho druhým v radosti a pokoře ..."
V poselství z 25. 12. 2019 říká:
"Vaše srdce touží po pokoji, kterého je na zemi stále méně. Proto jsou lidé daleko od Boha a duše jsou nemocné a směřují k duchovní smrti."
V poselství ze dne 25. 12. 2021 Panna Maria říká:
„Děti moje, bez pokoje nemáte budoucnost ani požehnání, proto se vraťte k modlitbě, neboť ovocem modlitby jsou radost a víra, bez kterých nemůžete žít.“
Podle naší lidské logiky bychom chtěli vlastními silami a lidskou mocí vnutit pokoj mezi znepřátelené národy, do vlastní rodiny, v našich mezilidských vztazích.
Pokoj nepřichází silou ani lidskou mocí.
Bůh k nám nepřichází ve slávě a lesku, ve velikosti a síle; nenarodil se v královském paláci, nevybral si přepych. Nic z toho!
Bůh k nám přichází v podobě malého a slabého dítěte. Evangelista Lukáš píše, že toto Dítě se narodilo za dob císaře Augusta, velkého římského vládce, který se považoval za spasitele a tvůrce pokoje a spravedlnosti. A je logické, že si lidé mysleli, že pokoj a spásu může přinést jen ten, kdo má moc, kdo je silný, kdo má vojsko, kdo je bohatý. Tak lidé uvažují.
Jen Bůh mohl obrátit tuto lidskou logiku a říci: Není to tak!
Velikost není v moci, v bohatství ani v síle. Velký je ten, kdo má Boha za přítele!
Papež Lev XIV. nám ve svém vánočním poselství říká: "
Bratři a sestry, toto je cesta pokoje: zodpovědnost. Kdyby každý z nás – na všech úrovních – namísto obviňování druhých nejprve uznal svá vlastní selhání a prosil Boha o odpuštění a zároveň se vžil do situace trpících, projevil solidaritu se slabšími a utlačovanými, svět by se změnil."
Dovolme Bohu, aby nás miloval, dovolme mu, aby nás měnil a obdaroval svým pokojem, abychom tento pokoj mohli nést a darovat druhým.
Modlitba.
Panno Maria, Královno míru, ty jsi rostla a pokračovala na cestě víry. Ve svém srdci si nosila všechny události a slova a rozjímala jsi o nich.
Vypros i nám milost, abychom brali Boha vážně ve svém životě. Nauč nás tvým srdcem věřit a odevzdat svou minulost, přítomnost i budoucnost Božímu milosrdenství a lásce.
Zvláště prosíme, Panno Maria, o tvou přímluvu za všechny, kteří žijí v nepokoji, kteří trpí následky války a nenávisti. Ať zakusí osvobození od zla a ať prožijí pokoj, který Pán může a chce darovat každému srdci a každému národu. Amen.
Převzato z
https://svetlomariino.sk/, článek z 2. 1. 2026 naleznete
zde.
