Toto rozjímání od mystičky ct. Marie Cecílie Baij je velmi vhodné pro dušičkové období, kdy rozjímáme nad odchodem našich bližních i sebe z tohoto světa.
Mezi mnoha dary, které Bůh ve svém milosrdenství udělil našemu Josefovi, objevuje se i mimořádně zvláštní dar, a to zvláštní starost o ubohé umírající. Josef si uvědomil, že ďábel vynakládá veškeré úsilí k tomu, aby zvítězil nad duší a přivedl ji k věčným mukám. Jeho anděl mu jednou zaměřil pozornost na velké nebezpečí, ve kterém se ocitli umírající, a v okamžiku tohoto zjevení mu Bůh vložil do srdce velkou náklonnost a horlivou lásku k nim.
Josef jim všem pomáhal s největší péčí. Jelikož ho Bůh určil za jejich patrona, chtěl začít a vykonávat toto velké dílo lásky již během pozemského života. Proto mu Bůh umožnil rozpoznat největší potřeby duší v jejich posledních chvílích.
Uvědomujíce si, že hodina smrti určuje každé duši věčný život v neustálém štěstí nebo nekončící neštěstí a bídu, naplnila ho naléhavá touha pomáhat těmto duším.
Neměl žádného klidu ani odpočinku. Vždy, když poznal, že byl někdo vtažen do smrtelného boje, celé hodiny na kolenou prosil Boha za umírajícího člověka, aby mohl najít šťastnou smrt v Abrahamově náručí. Aby se za tyto lidi mohl lépe modlit, nejenže se vzdal odpočinku, ale ani nejedl. Všechny napomínal, aby důvěřovali Božímu milosrdenství a vzdorovali útokům ďábla. Umírající se díky Josefově podpoře cítil posílen a moc zlých duchů byla díky jeho modlitbám oslabena.
Bůh udělil Josefovi zvláštní laskavost přinést spásu duši umírajícího člověka, která měla to štěstí, že se světec v rozhodující době nacházel nablízku. Takové duše pak odešli do limba nebo do očistce.
Když to všechno Josef pochopil, byl velmi spokojený a vyjádřil Bohu svou hlubokou vděčnost.
Ďábel se velmi rozzuřil nad tímto velkým dílem lásky. Jednou v noci, když satan opět utrpěl ztrátu duše, protože jí Josef opět pomáhal svou přímluvou, zjevil se mu ve velmi hrozné a šokující podobě.
Vyhrožoval, že ho uvrhne do zkázy, pokud se nevzdá této pomoci. Svatý byl naplněn strachem při pohledu na tuto zlověstnou obludu. Okamžitě se obrátil na Boha a prosil o jeho pomoc. Pekelný drak zmizel.
Josef se nadále modlil a v božském spojení dostal zprávu, v níž Bůh naléhal, aby pokračoval ve své dobročinné službě umírajícím a aby se nepoddával strachu. Také mu řekl, že tyto skutky nacházejí v očích Boha tu největší potěchu.
Povzbuzený a potěšený tímto vnitřním hlasem se ještě více zapálil láskou k umírajícím a jejich jménem pokračoval v horlivých modlitbách. Každý umírající se považoval za šťastného, když mohl mít Josefa u sebe v době své smrti, protože je nejen dokázal vysvobodit z hrozných útoků pekelného nepřítele, ale díky jeho modlitbám byly duše ujištěny, že vstoupí do přístavu spásy.
Během své služby se Josef setkával s mnoha obtížemi a pronásledováním některých špatných lidí. Tito lidé byli do velké míry podněcováni ďáblem. Josefa však v jeho službě nezastavili, neboť byla Bohu velmi příjemná a prospěšná pro bližní.
Když se při jedné příležitosti svatý mladík cítil sklíčený v důsledku těchto pronásledování, anděl mu poradil, aby zůstal v dobré náladě a nepřemýšlel nad tím, že se své dobročinné práce vzdá, protože Bůh si pro něho rezervoval mimořádnou milost pro příležitost jeho vlastní smrti.
Anděl však o tomto opravdu velkém požehnání nic víc neřekl. Šlo přitom o šťastné privilegium smrti za přítomnosti Ježíše a Marie. Povzbuzený tímto andělovým poselstvím Josef pokračoval ve svých dobročinných skutcích jako dříve. Jakmile věděl, že se Bohu něco líbilo, vždy se mu úplně odevzdal.
Nikdo mu nemohl bránit ve službě, kterou vykonával k Boží slávě a pro dobro svého bližního.
Jednou ho anděl ve spánku informoval, že někdo umírá a potřebuje jeho modlitby. Svatý se probudil a bezodkladně se začal modlit a prosit Boha, aby svou milostí pomohl konkrétní duši v této poslední bolesti. Nepřestal se modlit, dokud ho Bůh neujistil o své pomoci.
Anděl ho často informoval o tom, že je počet ztracených duší velmi velký. Svatého mladíka tato informace tak rozrušila, že během celého dne hořce plakal. Litoval, že nemůže být přítomen u každé smrtelné postele a pomoci duším umírat dobrou smrtí. S vřelým povzdechem se obrátil k Bohu a prosil ho, aby již brzy poslal zaslíbeného Mesiáše, aby se duše vysvobodily z otroctví satana a byly vykoupeny božským vykoupením.
Vždy, když byl zroněný a se slzami v očích, rodiče se ho zeptali na důvod jeho pláče. S velkou upřímností a pokorou jim vysvětlil:
„
Pláču nad nenapravitelnou zkázou tolika duší, které Bůh stvořil s cílem přivést je k věčnému odpočinku, ale ony jsou zatraceny díky svým vlastním chybám. Ďábel má velký vliv na lidi, a proto prosme Boha za Mesiáše, aby mohl být satan zbaven své moci a síly a duše byly vysvobozeny z tyranie toho zuřivého draka.“
Řekl to s takovými pocity tíhy a soucitu, že se jeho rodiče rozplakali a vznešeně prosili a žádali všemohoucího Boha, aby co nejdříve poslal Mesiáše.
Josef se často modlil a prosil Boha o navrácení zdraví pro hříšníky, kteří byli blízko zatracení, aby litovali svých hříchů a nakonec mohli být spaseni. Takto prožil celé dny v modlitbě a půstu a získával pro ně milost. Jen zřídka se stalo, že se mu nepodařilo získat, o co prosil. Všechny tyto věci dělal tak, aby je mohl vidět jen Bůh, a ne lidé.
Josef byl nejlepším svědkem toho, jak Bůh plní své sliby, pokud šlo o jeho modlitby a lásku k umírajícím. Bůh jeho modlitby vyslyšel a Josef prožíval božskou útěchu. Nejvyšší často uděloval Josefově duši tak velkou chuť božské krásy a blaženosti, že ho na nějaký čas strhl do své moci. Josef byl tehdy schopen říci spolu se svatým králem Davidem pouze: „
I když mi chřadne tělo i srdce, Bůh je má síla, mé věčné dědictví.“ (Ž 73, 26). Naplněný takovou útěchou a láskou k Bohu, Josef celé dny nic nejedl a přitom prožíval pozoruhodný dostatek všeho. Jen těžko dokázal mluvit nebo myslet na něco jiného kromě Boha a jeho nekonečné lásky.
Knihu Život svätého Jozefa
Knihu si můžete koupit na adrese:
https://www.zachej.sk/produkt/35714/zivot-sv-jozefa/.
Převzato z
https://modlitba.sk/, článek z 24. 11. 2025 naleznete
zde.
