S odvoláním na Boží příslib pomoci při smrti vysvětluje katolický otec, proč mariánská úcta nabízí rodinám naději a útěchu při výchově dětí uprostřed morálních a duchovních ohrožení.
10. prosince si připomeneme 100. výročí zjevení Panny Marie Fatimské sestře Lucii, kdy požádala o zavedení pobožnosti pěti prvních sobot k Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Tato úcta má za cíl ukončit období zmatku a utrpění v Církvi a ve světě. Ale co je důležité, Panna Maria také slibuje těm, kteří ji praktikují, spásu jejich individuálních duší.
To je něco, co si mnoho rodičů vezme k srdci, když jde o spásu jejich dětí.
LifeSiteNews s potěšením zveřejňuje příspěvek Roberta Wyera, katolického učitele a vědce, který studoval integrovaný humanitní program Dr. Johna Seniora Integrovaného humanitního oboru na Kansaské univerzitě a v současné době učí na La Salette Boys Academy v Georgetownu v Illinois. Je to velmi respektovaný a erudovaný moudrý muž.
Jako otec se spolu se svou ženou postaral o to, aby jejich děti po přijetí prvního svatého přijímání okamžitě začaly praktikovat pobožnosti jak devíti prvních pátků, tak i pěti prvosobotních pobožností, a tak v rámci svých možností zajistily spásu duší svých dětí.
Wyer nám také vypráví příběh o tom, jak se tato Boží zaslíbení spásy ukázala být pravdivá. Sám jsem slyšel podobný
příběh o mladé ženě, která v posledních chvílích svého života měla to štěstí, že ji navštívil kněz. Tato žena se odvrátila od víry, ale protože v určitém období svého života absolvovala pět prvních sobot, Bůh jí poslal kněze právě včas, aby mohla před smrtí litovat svých hříchů a přijmout svátostné rozhřešení. My jako rodiče můžeme svým dětem poskytnout tuto záchrannou pojistku, dříve než opustí náš domov a možná se, nedej Bože, na chvíli odkloní od víry.
Jako matka považuji tento příklad rodinného zvyku, který nám představil pan Wyer, za velmi inspirativní a jsem vděčná, že souhlasil s napsáním tohoto článku pro LifeSiteNews.
LifeSiteNews také právě vydalo
malou příručku od otce Martina Hubera o tom,
jak nejlépe praktikovat tuto pobožnost pěti prvních sobot. V srpnu tohoto roku šéfredaktor LifeSite John-Henry Westen
vyzval všechny katolíky na světě,
aby tuto pobožnost praktikovali v souvislosti s jejím 100. výročím.
Kéž tato esej pomůže rodičům – a všem katolíkům – uvědomit si tento velký dar, který nám dalo nebe v době velké krize v Církvi a ve světě. Bůh věděl, že tato doba bude obtížná, a proto nás tak velkoryse přitahuje k Nejsvětějším Srdcím Ježíše a Marie.
Jedinečný dar
Robert Wyer
Bylo by nemožné spočítat všechny nemateriální výhody, které mi moje žena poskytla tím, že se mi téměř čtyřicet let zcela věnovala. Svým tichým, nesobeckým způsobem mi ukázala mnoho pravd, přirozených pravd oživených milostí. Mnoho dobrého získala od své rodiny – její rodiče objevili tradiční mši, dbali na to, aby jejich děti zachovaly víru tím, že nenavštěvovaly místní farní školy, zajistili, aby se v jejich domě modlil růženec, a ustanovili Nejsvětější Srdce Ježíšovo králem své rodiny. Ona zase sdílela tyto poklady s naší rodinou poté, co jsme se vzali.
Zvláště vyniká jedna praxe, dar daný našim dětem, který zároveň zůstává darem pro nás jako rodiče: jakmile naše děti přijaly první svaté přijímání, postarali jsme se o to, aby okamžitě absolvovaly devět prvních pátků a pět prvních sobot. To je možná jeden z největších darů, které mohou rodiče svým dětem dát, a jedna z největších a nejjistějších útěch, kterou mohou rodiče ve své starostlivé lásce zajistit.
Sliby spojené s těmito pobožnostmi pocházejí z nebe a byly učiněny v soukromých zjeveních schválených Církví. Tyto praktiky se staly součástí katolického života, který přijaly nesčetné duše. V letech 1673–1675 zjevil náš Pán své Nejsvětější Srdce řeholnici z řádu Navštívení Panny Marie v Paray-le-Monial ve Francii. V roce 1675, během oktávu Božího těla, řekl náš Pán svaté Markétě Marii Alacoque:
Slibuji ti, v záplavě milosrdenství svého Srdce,
že jeho všemocná láska udělí všem, kteří přijímají svaté přijímání
každý první pátek v měsíci po dobu devíti po sobě jdoucích měsíců,
milost konečného pokání, a že nezemřou v mém nepřátelství
ani bez přijetí svátostí, a mé Srdce bude jejich
bezpečným útočištěm v poslední hodině.
13. července 1917 se Panna Maria zjevila třem dětem ve Fatimě v Portugalsku v rámci série zjevení, která se odehrála od května do října tohoto pohnutého roku. V tomto červencovém zjevení, po vidění pekla s dušemi, které tam trpěly, Panna Maria nabídla naději na nebeské řešení:
„
Aby je zachránil, Bůh si přeje zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci.“ Panna Maria řekla: „
Přijdu požádat o smírné svaté přijímání v první sobotu.“
10. prosince 1925 se Panna Maria zjevila s Ježíškem sestře Lucii (v té době novicce u sester sv. Doroty) ve španělském Pontevedru. Sdělila jí toto poselství:
Podívej se, má dcero, na mé Srdce, obklopené trny,
kterými mě nevděční lidé každou chvíli probodávají
svými rouháními a nevděčností.
Ty se alespoň snaž mě utěšit a ohlašuj mým jménem,
že slibuji, že v okamžiku smrti budu pomáhat se všemi milostmi
potřebnými ke spáse všem, kteří po pět po sobě jdoucích měsíců
v první sobotu vyznají své hříchy, přijmou svaté přijímání,
odříkají pět desátků růžence a budou mi 15 minut dělat společnost
při rozjímání nad patnácti tajemstvími růžence
s úmyslem odčinit své hříchy.
Toto jsou dvě zaslíbení daná lidstvu v době velkého utrpení a bludů.
Zjevení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova měla za úkol čelit dvěma zlům:
zanedbávání nesmírné lásky, kterou nám prokazuje zejména svátost Eucharistie,
a hrozbě, kterou představovaly přísné a rigoristické tendence jansenistů.
Neposkvrněné Srdce přišlo v době války, v roce bolševické revoluce v Rusku, která rozšířila své bludy (a nesmírné krveprolévání) po celém světě. Bůh vstoupil do světa skrze svou Matku; je tedy logické, že v extrémní milosti dal lidstvu poslední šanci skrze Matku milosrdenství.
Jestliže dotek lemu Jeho roucha může být příčinou toho, že z Něho vychází síla, která uzdravuje, co by pak neudělal pro ty, kteří se Ho v pokorném přátelství snaží utěšit a odčinit urážky, které Mu byly způsobeny? Ježíš uzdravil ochrnutého muže, kterého jeho přátelé spustili ze střechy, když „
uviděl jejich víru“ (Mk 2,5). Nikdo nemůže stanovit omezení Boží dobrotě a milosrdenství, které On sám nestanoví.
Žijeme v bezbožné době, plné děsivých možných hrozeb a úzkostí, které ničí duši. Nejistota je hmatatelná. Samotná Církev je ohrožena ďábelskou dezorientací. Může se jednat o Velkou apostázi předpovězenou Písmem? Bez ohledu na to toužíme zachránit své duše a zakusit blaženost, kterou nám přinesl náš Pán. Ti z nás, kteří jsou rodiči, možná v noci nespí a trápí se zejména o své děti. Pravděpodobně odejdeme z tohoto světa dříve než ony.
Všichni cítíme, že působí síly, které se snaží pohltit mladé a nevinné. Nemůžeme se vznášet nad těmi, které jsme vychovali, a chránit je; nejsou naši, ale jsou nám pouze na čas svěřeni Bohem. Naše láska však nemá datum vypršení platnosti. Můžeme využít těchto zaslíbení z nebe a odevzdat Boží lásce své životy a životy svých blízkých tím, že budeme dodržovat devět prvních pátků a pět prvních sobot.
Existuje nespočet příběhů o téměř zázračném zásahu Boha v případech umírajících, kteří nosí hnědý škapulíř Panny Marie z hory Karmel nebo Mariinu zázračnou medaili. Objeví se kněz a milost se vylije v hojnosti.
Popíšu zde pouze
jeden takový příběh, který mi vyprávěl jeden španělský kněz, kterého znám.
Před desítkami let, krátce po svém vysvěcení, byl na dovolené se svými rodiči. Na konci dovolené nastalo ráno, kdy se měl vydat na své první působiště. Opustil místo, kde jeho rodina pobývala, ale během cesty si uvědomil, že zapomněl něco, co potřeboval. Vrátil se tedy zpět a toto zpoždění způsobilo změnu v jeho cestovních plánech. Vzal si zapomenutou věc a vydal se znovu na cestu.
Kněz se ocitl u místa dopravní nehody motocyklu. Mladá žena byla vážně zraněna. Přistoupil k ní a řekl jí, že je kněz. „
Pokud litujete svých hříchů, stiskněte mi ruku a já vám udělím rozhřešení.“ Ona mu ruku stiskla. Dívka zemřela a dobrý kněz se rozhodl zúčastnit se pohřbu. Po mši přistoupil k truchlící matce dívky a vyprávěl jí, čeho byl svědkem.
Matka omdlela. Když se probrala, omluvil se jí za šok, který jí způsobil. Ona odpověděla: „
Ale ne, otče. Víte, moje holčička udělala řadu špatných rozhodnutí. Nežila dobrý život. Ale když byla malá, nebyla taková. Dodržovala první pátky a já vím, že Bůh zařídil, abyste tu pro ni byl." Když dobrý otec nedá svým dětem kameny, když ho žádají o chléb, udělal by nebeský Otec méně?
Blíží se 100. výročí žádosti Panny Marie adresované sestře Lucii –
10. prosince uplyne 100 let od chvíle, kdy Panna Maria slíbila „všechny milosti potřebné ke spáse“ těm, kteří ji utěšují a činí pokání. Pojďme se společně snažit splnit prosbu Panny Marie, počínaje sami sebou.
Dbejte na to, aby všichni, o které pečujete, dodržovali první soboty a první pátky. Povzbuzujte všechny, koho můžete, aby využili těchto darů z Božího nekonečného milosrdenství.
Dr. Maike Hickson
https://www.lifesitenews.com/blogs/the-astonishing-mercy-of-god-through-the-first-friday-and-first-saturday-devotions/, 5. 12. 2025
Převzato z
, článek naleznete
zde.
