Papež Pius IX. učil, že je to Maria, „
která spolu se svým jediným synem je nejmocnější prostřednicí a usmiřovatelkou na celém světě“.
LifeSiteNews informoval, že nový dokument Vatikánu odrazuje od používání titulu „
Mediatrix of All Graces“ („Prostřednice (Zprostředkovatelka) všech milostí“) pro Pannu Marii.
Dokument naznačuje, že tento titul nemá spolehlivý základ ve Zjevení a nese „
omezení, která neprospívají správnému pochopení jedinečného postavení Marie.“
Ale učení, že všechny milosti přicházejí k nám skrze prostřednictví Panny Marie, bylo mnohokrát vyučováno nástupci svatého Petra.
Všechny milosti k nám přicházejí skrze Marii
V roce 1849 papež Pius IX. v encyklice o Neposkvrněném početí učil, že:
Bůh svěřil Marii poklad všech dobrodiní,
aby všichni věděli,
že skrze ni lze dosáhnout veškeré naděje,
veškeré milosti a veškerého spasení.
Neboť to je Jeho vůle,
abychom všechno dosáhli skrze Marii. [1]
A v roce 1854, v dokumentu
Ineffabilis Deus, kterým definoval dogma o Neposkvrněném početí, tentýž papež učil:
Všechny své naděje vkládáme
v Nejsvětější Pannu Marii
– v tu nejkrásnější a neposkvrněnou,
která rozdrtila jedovatou hlavu
nejkrutějšího hada
a přinesla světu spásu.
Je to Marie, „
která spolu se svým jediným Synem je nejmocnější prostřednicí a smírkyní na celém světě“.
Maria zastupuje celé lidstvo před Bohem
Ve své encyklice
Octobri Mensis z roku 1891 papež Lev XIII. vysvětlil, že:
Věčný Syn Boží, který se chystal
vzít na sebe naši přirozenost,
aby spasil a zušlechtil člověka,
a tím dovršil mystické spojení
mezi sebou a celým lidstvem,
neuskutečnil svůj záměr
bez svobodného souhlasu
vyvolené Matky, která v jistém smyslu
zastupovala celé lidstvo. [2]
Pokračoval:
Podle slavného a spravedlivého
názoru svatého Tomáše...
bylo Zvěstování uskutečněno
se souhlasem Panny Marie,
která zastupovala lidstvo.
Marie zastupovala celé lidstvo a:
Stejně tak lze s jistotou tvrdit,
že z Boží vůle je Maria prostřednicí,
skrze kterou se nám dostává
tento nesmírný poklad milosrdenství,
který Bůh nashromáždil,
neboť milosrdenství a pravda
byly stvořeny Ježíšem Kristem.
Tedy:
Jako nikdo nepřichází k Otci
než skrze Syna,
tak nikdo nepřichází ke Kristu
než skrze Jeho Matku.
Bůh nám zjevuje svou dobrotu a milosrdenství tím,
že nám dal Marii jako Prostřednici.
Papež Lev XIII. učil, že tato nauka o Panně Marii jako Prostřednici všech milostí odhaluje „
dobrotu a milosrdenství“ v „
Božím záměru“. Svatý otec napsal:
Jaká to podobnost s křehkostí člověka!
Věříme v nekonečnou dobrotu Nejvyššího
a radujeme se z ní;
věříme také v Jeho spravedlnost
a bojíme se jí.
Uctíváme milovaného Spasitele,
který prolil svou krev
a obětoval svůj život;
obáváme se neúprosného Soudce.
Ti, jejichž činy narušily jejich svědomí,
proto potřebují mocného přímluvce u Boha,
který je dostatečně milosrdný,
aby neodmítl zastání zoufalých,
dostatečně milosrdný,
aby znovu pozvedl k naději
v božské milosrdenství ztrápené a zlomené.
Pokračoval
Maria je touto slavnou Prostřednicí;
je mocnou Matkou Všemohoucího;
ale – co je ještě sladší
– je jemná, nesmírně něžná,
s neomezenou láskyplnou dobrotou.
Jako takovou nám ji Bůh dal.
Vyvolil ji za Matku svého jednorozeného Syna
a naučil ji všem mateřským citům,
které dýchají pouze odpuštěním a láskou.
Takovou ji chtěl mít Kristus,
protože souhlasil, že se podřídí Marii
a bude ji poslouchat jako syn svou matku.
Takovou ji vyhlásil z kříže,
když jí svěřil do péče a lásky celé lidstvo
v osobě svého učedníka Jana.
Jako taková se nakonec projevila svou odvahou,
když převzala dědictví obrovského díla svého Syna
a přijala zodpovědnost
za své mateřské povinnosti vůči nám všem.
Žádná spása není možná bez Marie
O tři roky později, ve své encyklice
Iucunda Semper Expectatione (1894), papež znovu potvrdil nauku o Panně Marii jako Prostřednici všech milostí:
Naše modlitby k Panně Marii
vycházejí z jejího neustálého působení
po boku Božího trůnu
jako prostřednice Boží milosti;
díky své hodnosti a zásluhám
je pro Boha nejmilejší,
a proto svou mocí převyšuje
všechny anděly a svaté v nebi.
„
Bůh,“ učí papež, „
ve své nejmilosrdnější prozřetelnosti nám dal tuto Prostřednici“ a „
rozhodl, že všechno dobré k nám má přicházet skrze ruce Marie.“
Stejná doktrína se nachází také v encyklice
Adiutricem (1895), další encyklice Lva XIII. o svatém růženci.
V tomto textu papež učí, že moc, kterou Bůh „
vložil do jejích rukou, je téměř neomezená“ a že „
mezi jejími mnoha dalšími tituly ji najdeme oslavovanou jako ‚naši Paní, naši Prostřednici‘, ‚Odkupitelku celého světa‘, ‚Rozdělovatelku všech nebeských darů‘“.
A obrací se k Panně Marii a opakuje starodávnou modlitbu: „
Nikdo, ó Matko Boží, nedosáhne spásy jinak než skrze tebe; nikdo nedostane dar z trůnu milosrdenství jinak než skrze tebe.“
Svátek Panny Marie,
Prostřednice všech milostí
V roce 1921 papež Benedikt XV. schválil mši a bohoslužbu Panny Marie pod názvem Prostřednice všech milostí a povolil slavit na její počest svátek. Ve své encyklice
Fausto Appetente Die tento papež učil:
Maria má u svého Syna takovou autoritu,
že všechny milosti, které on uděluje lidem,
jsou jí svěřeny k rozdělování a přidělování.
A v
Inter Sodalicia (1918) učil, že:
Každou milost, kterou dostáváme z pokladnice vykoupení,
nám jakoby zprostředkovávají ruce téže Bolestné Panny.
Jeho nástupce papež Pius XI. učil, že „
všechno k nám přichází od Všemohoucího Boha skrze ruce Panny Marie“.[3]
A nejméně ve třech různých dokumentech označil Marii za „
strážkyni všech milostí u Boha“ [4].
Na závěr můžeme uvést dekret Svaté kongregace pro obřady o svatořečení Ludvíka Marie Grigniona de Montfort (1945) vydaný za papeže Pia XII. Ten potvrdil, že „
zbožná a spasitelná nauka“, že „
Bůh chce, abychom všechno dostávali skrze Marii“, je naukou, „
na které se v současné době shodují všichni teologové“.
Svatý Ludvík Marie Grignion de Montfort je svatý, který je snad více než kdokoli jiný spojován s naukou o Panně Marii jako Prostřednici všech milostí. Napsal:
Bůh Duch Svatý svěřil své úžasné dary Marii,
své věrné snoubence,
a vyvolil ji za rozdělovatelku všeho, co má,
aby rozdávala všechny jeho dary a milosti
komu chce, kolik chce, jak chce a kdy chce.
Žádný nebeský dar není lidem dán,
aniž by prošel jejíma panenskými rukama.
Taková je totiž vůle Boží, který rozhodl,
že všechno máme dostávat skrze Marii,
aby ona sama, která se po celý svůj život
činila chudou a pokornou
a skrývala se v hlubinách nicoty,
mohla být obohacena, vyvýšena a poctěna všemohoucím Bohem.
Takový je výklad Církve a raných Otců.[5]
Takové jsou skutečně postoje Katolické církve, jejích svatých, Otců, učitelů a papežů.
[1] Pope Pius IX, Ubi Primum
[2] Pope Leo XIII, Octobri Mensis
[3] Pope Pius XI, Ingravescentibus Malis, 1937.
[4] Pope Pius XI, Galliam, Ecclesiae filiam, 1922; Exstat in civitate, 1924; Cognitum sane, 1926.
[5] St Louis Marie de Montfort, True Devotion to the Blessed Virgin Mary, No. 25.
https://www.lifesitenews.com/analysis/heres-why-we-must-say-mary-is-the-mediatrix-of-all-graces/, 5. 11. 2025
Převzato z
https://www.lifenews.sk/, článek naleznete
zde.
