MARIINA VÍTĚZSTVÍ 80: Příběh svátku Panny Marie Růžencové, co mu předcházelo

Svátek Panny Marie Růžencové, který si každý rok připomínáme 7. října, nám připomíná důležitost láskyplného obracení se na naši Matku v modlitbě, zejména prostřednictvím modlitby růžence. Byla to samotná Panna Maria, která nás požádala, abychom se modlili růženec a šířili ho, a získali tak hojnost milostí.

Růženec je nepochybně mariánská modlitba a jistá pomoc při růstu lásky k Ženě, skrze kterou přišla spása. Ne vždy si však uvědomujeme, že je to především „kristocentrická“ modlitba, tedy modlitba zaměřená na našeho Pána Ježíše Krista.

Vsuvky tajemství, osazené do modlitby Zdrávas Maria, nám pomáhají kontemplovat a rozjímat o životě našeho Spasitele; a to ve společnosti jeho Matky Marie, která je vždy nablízku svému Synu a neustále nás zve milovat ho. Můžeme tedy říci, že růženec je Mariinou „školou modlitby“, nebo jinak, že se po boku Panny Marie učíme s úctou poslouchat Ježíšův hlas.

Na začátku vzniku modlitby růžence stál španělský kněz svatý Dominik z Guzmánu, kterého sama Boží Matka naučila v roce 1208 modlit se růženec a přikázala mu, aby šířil tuto pobožnost a používal ji jako mocnou zbraň proti nepřátelům víry.

Rosary-Madonna-detail, Wolfgang Moroder, CC BY-SA 3.0, creative commons.org/

Dominik odešel do jižní Francie, aby obrátil ty, kteří se kvůli albigenskému kacířství, které učí, že existují dva bohové - dobrý a špatný, oddělili od Církve. Dobrý podle jejich učení stvořil všechny duchovní věci a špatný zase hmotné, v důsledku čehož byly pro albigence všechny hmotné věci špatné. Tělo je hmotné a proto je špatné a Ježíš měl tělo, proto tedy - podle nich - není Bůh.

Popírali také svátosti a pravdu, že Maria je Boží Matka, odmítali uznat papeže a zavedli si vlastní normy a přesvědčení. Papežové k nim léta posílali kněze horlivé pro víru, kteří se snažili je obrátit, ale bez většího úspěchu.

Přesně u těchto nešťastníků léta pracoval i Dominik. Svými kázáními, modlitbami a oběťmi se mu podařilo několik z nich obrátit na pravou víru, ale často se stávalo, že konvertité ze strachu před posměchem a utpením ze strany ostatních lidí to vzdali.

Pro mladé ženy, které se obrátily, založil Dominik řeholní řád, jehož klášter se nacházel v Prouille, a nedaleko toho místa prosil Dominik Svatou Pannu o pomoc, protože měl pocit, že se mu v tomto díle nedaří. Přesnou zprávu nám Dominik nezanechal, ale staří kronikáři píší ve zkratce toto:

V nedalekém lese se během jedné noci vrhl Dominik na kolena a úpěnlivě volal k Spasitelově Matce, aby mu pomohla zachránit zbloudilé duše a poučí ho, jak by si měl počínat v apoštolské práci. Najednou se mu zjevila Panna Maria, doprovázená třemi sbory nebešťanů, přičemž každý sbor tvořilo 50 panen. V jejichž čele stála královna. Tyto tři královny chytily za ruce Dominika a vedly ho k nebeské Paní.

"Synu můj," oslovila ho Boží rodička, "věz, že jsem vyprosila u rozhněvaného Boha, aby ještě jednou odpustil světu a tebe jsem představila svému Synovi jako vhodný nástroj záchrany. Velmi dobře víš, jak kdysi můj Syn zachránil svět. V mém lůně se stal člověkem, svou krví zaplatil dluhy hříšného lidstva a vstupujíc na nebesa otevřel nebeskou bránu."

Záchranné dílo spásy začalo pozdravem, který mi z nebes poslala Nejsvětější Trojice po archendělovi Gabrielovi. Jdi a uč lidi těmto pravdám víry. Ať o nich uvažují a zároveň mě při tom ctí andělským pozdravem.

Abys uměl vložit do modlitby tyto pravdy, podívej se na první královnu a panny, stojící kolem ní, které jsou všechny oblečené v bílých rouchách, znázorňující radostná tajemství mého a Spasitelova života. Na poděkování za tato tajemství uvažuj o každém z nich a 50krát se modli andělské pozdravení, vkládajíc za každým desátkem modlitbu Páně, v níž jsou obsaženy všechny potřeby světa.

Podobným způsobem děkuj za přehorké umučení mého Syna, které bolestně ranilo mé srdce. Obměkči proto svoje srdce uvažováním o těchto bolestech a uctívej mě 50 krát andělským pozdravem, přičemž se pětkrát obrátíš modlitbou Otče náš na nebeského Otce, jak to vidíš znázorněné na pěti skupinách nebeských panen, které vždy po deseti stojí v každé skupině.

Rozjímej také o slávě zmrtvýchvstalého a nanebevstoupícího Spasitele, jakož i o mé oslavě v nebesích, jak ti to představují ostatní panny, oděné zlatým hábem.

Když se takto budete ty a lid s tebou modlit, uvijete mi překrásný věnec a já předstoupím jako prostřednice mezi vámi a Bohem, před svého Syna a budu ho prosit, aby pro tajemství, o kterých rozjímáte a pro Zdrávasy, kterými mě při tom ctíte, odehnal od vás blud i hřích a rozžal vám světlopravé víry, která by vás vedla k branám věčnosti.

Tato pobožnost je mému Synu nejmilejší. V ní máš nejmocnější prostředek potřít bludáře, vyhubit neřesti, rozšířit ctnosti, vyprosit Boží milosrdenství a zajistit si zvláštní ochranu.

Přeji si, abys tuto pobožnost hlásal nejen ty, ale všichni, kdo vstoupí do řádu, který založíš. Věřící si touto modlitbou vyprosí mnoho milostí a nakloní si mě, abych jim pomáhala ve všech potřebách. Pohleď, vzácný dar, který svěřuji tobě a tvým duchovním synům!"

Dominik odešel z místa s růžencem v ruce, naplněný horlivostí a skutečně potom kázal s velkým úspěchem, jehož ovoce bylo, že se mnoho albigenců vrátilo ke katolické víře. Ale situace měla i stinnou stránku, tou byla politika, což vedlo k válce. Šimon z Montfortu, vůdce křesťanské armády a Dominikův přítel, poprosil světce, aby naučil jeho vojáky modlit se růženec. Ti se ho pak s velkou oddaností modlili před důležitou bitvou u Muruet. Hrabě Šimon považoval své vítězství za skutečný zázrak a výsledek růžence, proto na znak vděčnosti postavil první kapli Růžencové Panny Marie.

K Dominikovu apoštolskému dílu se přidával stále větší počet mužů a Dominik se souhlasem Svatého Otce poté založil řád kazatelů (známých jako dominikáni). S velkou horlivostí kázali a učili, takže plody obrácení rostly a do různých zemí se rozšiřoval také rád, jako misionáři ke slávě Boží a Panny Marie.

Růženec zůstal oblíbenou modlitbou téměř dvě století, ale když později pobožnost začala upadat, Panna Maria se zjevila Alanovi de la Rupeovi a zopakovala mu sliby, které dala ohledně růžence svatému Dominikovi.

Zajímavý je i příběh svátku Panny Marie Růžencové

Evropa se ocitla ve vážném ohrožení. Muslimové dobyli Svatou zemi, Konstatinopol, Řecko, Albánii, severní Afriku a Španělsko. V těchto oblastech byli křesťané pronásledováni, mnoho mučedníků prolilo svou krev a zcela zmizely i mnohé diecéze.

Po letech bojů se nakonec Španělsko a Portugalsko dokázaly osvobodit zpod muslimské nadvlády, jehož boj začal u nohou Panny Marie z Covadongy a vyvrcholil dobytím Granady, když se katolickému panovnickému páru Ferdinandovi a Izabele podařilo v roce 1492 vyhnat Maury z poloostrova. Důležitost tohoto vítězství je nesmírná, protože ve stejném roce byla objevena Amerika a víra se začala šířit po celém Novém kontinentě.

Během vlády papeže Pia V. muslimové ovládali Středozemní moře a připravovali se na další invazi do křesťanské Evropy. Katoličtí panovníci byli v té době rozděleni a zdálo se, že si neuvědomují velké nebezpečí. Přestože papež prosil o pomoc, nevěnovali tomu moc pozornost.

17. září 1569 požádal papež o modlitbu růžence. O tři roky později, v roce 1571, se založila liga na obranu Evropy a 7. října toho roku se křesťanské a muslimské flotily setkaly v Korintském zálivu nedaleko řeckého města Lepanto.

Křesťanské flotile, složené z vojáků Papežského státu, Benátek, Janova a Španělska velel Don Juan Rakouský. Nepřítel byl však mnohem silnější. Křesťanské jednotky se před útokem modlily růženec a dočkaly se vítězství.

Po dosažení vítězství křesťanů se papež modlil v Římě růženec. Po modlitbě vyšel ze své kaple a vedený inspirací prohlásil, že o vítězství se postarala Panna Maria. Rovněž připisoval mocné přímluvě Panny Marie Růžencové vítězství své flotily i Don Juan. Papež Pius V. z vděčnosti ustanovil svátek Panny Marie Vítězné a do litanií přidal titul "Pomocnice křesťanů". Papež Řehoř III. později přejmenoval svátek na Pannu Marii Růžencovou.

Turci si ale nedali klid a v následujícím století znovu vtrhli do Evropy. Když po dobytí vícero území začala obléhat Vídeň, nepřátelská vojska měla znovu převahu. Pokud by Turci dobyli město, celá Evropa by byla zranitelná, proto vkládal císař naději do Panny Marie Růžencové. Během velkého boje došlo k rozsáhlému krveprolití a zdálo se, že město bude ztraceno. Úleva přišla na svátek Jména Panny Marie, 12. září 1683, kdy polský král porazil se svou armádou Turky.

Princ Eugen Savojský zase porazil Turky 5. srpna 1716 u Temešváru, na svátek Panny Marie Sněžné, ačkoli byla turecká armáda dvakrát větší. Papež Klement XI. připsal toto vítězství oddanosti Panně Marii růžencové a na znamení díků nařídil, aby Církev slavila svátek svatého růžence.

Začátkem 20. století papež Pius X. definitivně ustanovil 7. říjen oficiálním dnem tohoto svátku a zvěčnil tato slova, která se snaží zachytit ducha této pobožnosti: "Dejte mi armádu, která se bude modlit růženec, a ona dobyje svět."

Převzato z https://doverujem-a-verim.blogspot.com/, článek Čo predchádzalo vzniku sviatku Panny Márie Ružencovej? ze 6. 10. 2025 naleznete zde.

Lawrence OP, Our Lady of the Rosary, CC BY-NC-ND 2.0, flickr

Antonie Wierix II - Maria als Mater Dolorosa - PICRYL - Public Domain Media

Sdílet

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Svatý František Xaverský (Litanie a píseň)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 19.10.2025 (29. neděle v mezidobí)
::	Ladislav Kinc: Obnova lidových misií Nové Veselí (v neděli 12.10.2025)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 12.10.2025 (28. neděle v mezidobí)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 05.10.2025 (27. neděle v mezidobí)