Sv. Terezie z Avily je jednou z největších svatých v dějinách Církve. Řeholnice, mystička a učitelka
církve ze 16. století je autorkou její slavné citace o síle svěcené vody: „
Z dlouholetých zkušeností jsem zjistila, že není nic jako svěcená voda, co by démony zahnalo na útěk.“
Co není známo, jsou zkušenosti, které ji vedly k tomuto závěru, který popisuje v autobiografii.
V kapitole 31 hovoří o době, kdy ji obtěžoval démon: „
Z jeho těla se zdálo, že přichází velký plamen, který byl intenzivně jasný a nevrhal žádný stín. Hrozným způsobem mi řekl, že jsem prozatím skutečně unikla z jeho rukou, ale stále mi může ubližovat.“
Vystrašená se ho pokusila zbavit znamením kříže. Démon ji opustil, ale brzy se vrátil. Stalo se to
několikrát, až si všimla, že má na dosah ruky svěcenou vodu. „
Tak jsem ji hodila směrem ke zjevení,“ napsala, „
a nikdy se to nevrátilo.“
Jindy napsala: „
ďábel byl se mnou pět hodin, mučil mě strašnými bolestmi a vnitřními i
vnějšími znepokojeními, že nemám žádnou víru, že to skutečně bylo k nevydržení. Sestry, které byly
se mnou, byly vystrašené k smrti a netušily, co pro mě udělat, jak mi pomoci. Úlevu jsem našla až
potom, když jsem požádala o svěcenou vodu a pokropila místo, kde jsem viděla démona."
Slavná citace přichází do vysvětlení tohoto všeho.
„Z dlouholetých zkušeností jsem zjistila, že není nic jako svěcená voda, co by démony zahnalo na útěk a zabránilo jim v návratu. Utíkají také před znamením kříže, ale vracejí se; takže svěcená voda musí mít velkou sílu.“
Pokračuje:
„
Pokud jde o mě, moje duše cítí zvláštní a nejpozoruhodnější útěchu. Ve skutečnosti je pro
mě docela běžné, že jsem si vědoma osvěžení, které nemohu popsat, připomínající vnitřní radost, která potěší celou mou duši.
„Tohle není fantazie nebo něco, co se mi stalo jen jednou: stávalo se to znovu a znovu a pozorně jsem to pozorovala. Je to tak, řekněme, jako by někdo ve vysoké horečce a žíznivý měl pít ze džbánu studené vody: cítil by občerstvení v celém svém těle.
Často přemýšlím o velkém významu všeho, co církev nařídila a je pro mě velkým potěšením
konstatovat, že slova církve jsou tak silná, že předávají svou sílu vodě a odlišují ji od vody,
která ještě nebyla požehnána.“
Převzato z
facebook Eva Barboriaková,
článek 15. 10. 2025 naleznete
zde.
