Drazí, dnešní evangelium (Lk 8.4-15) je o každém z nás. Naše srdce jsou tou půdou, do které dopadá Boží slovo. Co dělat, aby ubývalo půdy neúrodné a přibývalo té, která bude schopna přinášet bohatou úrodu?
Určitě by pomohlo uvědomit si, jak jsou slova Pána Ježíše vzácná, mocná, účinná a s co největší pozorností jim naslouchat pokaždé, když otevřeme Písmo, nebo se účastníme bohoslužby slova.
Určitě by pomohlo snažit se častěji vstupovat do ticha a vyhýbat se té záplavě slov, která se na nás ze všech stran valí.
Ale pomohlo by ještě něco jiného.
Když si neumíme vzbudit dostatečnou lítost nad spáchanými hříchy, naše srdce ztvrdne a nedokáže přijmout Boží slovo. (
okraj cesty) Takové srdce je zvyklé na špatné myšlenky a neumožňuje semenu Božího slova růst.
Na druhé straně opravdová pokora připravuje duši na Boží setbu a umožní velkou úrodu.
Pak se může stát, že se náš duchovní život nesprávně opírá o city a ne o kvalitní modlitbu. Když pak přijdou v životě těžkosti, zkoušky, nebo období duchovní vyprahlosti, selhávají. (
na skálu) Kolik dobrých předsevzetí už vyšlo nazmar, když duchovní život začal vyžadovat boj, stěžoval si sv. Augustin.
A do třetice
zrno padlé do trní, které představují starosti, bohatství a rozkoše života. Kdo z nás nemá starosti? Ale Krista nemůžeme následovat bez růstu v důvěře a snaze o umírání sobě. Jinak přitažlivost Božích věcí zastíní věci tohoto světa a Boží slovo je v nás udušené.
Nedivme se, napsal sv. Basil, že požitky světa nazval Ježíš trním. Když se s nimi setkáme, vždy nás pozraňují a naše srdce ztrácí citlivost a oslabuje se jeho rozumnost. Ale když se modlíme a umrtvujeme, přinášíme oběti, připravujeme půdu srdce na přijetí Božího slova a hojnou úrodu.
Takže máme tři předpoklady, jak se stát úrodnou půdou:
- naslouchat Božímu slovu s kajícím a pokorným srdcem;
- snažit se o modlitbu a umrtvování, aby v nás Boží slovo časem nezesláblo;
- a být připravení na duchovní boj a nenechat se znechutit, i když se zdá, že roky běží a my se nikam neposouváme.
Bůh nás postupně přetváří a díky naší píli a trpělivosti se půda našeho srdce krůček za krůčkem stává dobrou půdou schopnou přijmout zaseté Boží slovo a přinést hojný užitek. Nepochybujme o tom a vytrvejme v dobrém. Amen
(P. Petr Václavek)
