Iluze dobrého člověka: když „dobří lidé“ nejsou v Boží milosti
Jeden svatý kněz jednou řekl: „Možná 90 procent duší v pekle věřilo, že byli dobrými lidmi.“ To jsou lidé, kteří možná pomáhali chudým, darovali do kostela, dokonce chodili na mši svatou, a přece jsou navěky odsouzeni. Proč?
Protože nesprávně pochopili, co v Božích očích skutečně znamená být dobrým člověkem.
Kdo je „dobrý člověk“ podle katolického učení?
V dnešním světě být „dobrý“ často znamená být milý, tolerantní nebo štědrý. Ale líbeznost není svatost. A konat dobré skutky bez posvěcující milosti je jako nabídnout Bohu krásný dar zabalený v hříchu. Skutečně dobrý člověk není definován lidskými standardy, ale Božím standardem. V katolickém učení je dobrý člověk ten, kdo žije ve „stavu milosti“.
„Cílem přikázání je láska, vycházející z čistého srdce, dobrého svědomí a upřímné víry.“ – (1. Tim 1:5)
Dobrý člověk žije ve stavu milosti – žít ve stavu milosti znamená:
* Být svobodný od smrtelného hříchu a také od všedních hříchů
* Chodit pravidelně ke zpovědi a přijímat svaté přijímání
* Modlit se denně s disciplínou, zejména růženec, a rozjímat nad Božím slovem (věrnost milosti)
* Obětovat svá utrpení Bohu bez reptání
* Být radostně štědrý, ne pro pochvalu, ale pro růst ve víře, naději a lásce
* Žít vnitřní i vnější život zaměřený na spásu – svou i druhých
* Vést život ctností a úplného odevzdání se Boží vůli
Sv. Jan Vianney: "Zemřít ve stavu milosti znamená jít do nebe. Zemřít ve smrtelném hříchu znamená jít do pekla."
Být „milý“ není totéž jako být „dobrý“. Mnozí si pletou líbeznost s dobrotou. Ale líbeznost často hledá potěšení lidí, zatímco dobro hledá potěšení Boha, i když to urazí lidi.
"Chci si teď naklonit lidi nebo Boha?
Nebo se snažím líbit se lidem?
Kdybych se ještě chtěl líbit lidem,
nebyl bych Kristovým služebníkem."
– Galatským 1:10
Sv. Kateřina Sienská: "Měli jsme dost výzev mlčet. Volejte tisícovkou jazyků. Vidím, že svět je shnilý kvůli mlčení."
Falešní „dobří lidé“: příklady vedoucí k zatracení
Běžné příklady těch, kteří se jeví jako dobří, ale jejich duše jsou ve vážném nebezpečí:
* Okultisté mísící New Age, astrologii či čarodějnictví s katolickými pobožnostmi.
* Praktikující homosexuálové či lesby, kteří dělají charitu, ale páchají těžké hříchy proti čistotě. *
Politici, kteří chodí na mši, ale podporují potraty, rozvody, homosexuální manželství a korupci. *
Katolíci, kteří podporují vrahy, nespravedlivé vůdce nebo ideologie propagující zlo. *
Kněží žijící dvojí život – mající vztahy, praktikující homosexualitu nebo zneužívající svou autoritu. *
Katolíci aktivní ve službách, kteří však živí nenávist, cizoloží, šíří lži a vedou nemravný život. *
„Dobří rodiče“, kteří hýčkají děti, nevyučují je ve víře a dovolí jim žít v hříchu bez napomenutí. *
Katolíci na sociálních sítích, kteří káží online, ale žijí světsky a nečistě offline. *
Katolíci, kteří odmítají učení Církve a tvrdí: „Řídím se svědomím,“ i když je jejich svědomí zdeformované. *
Katolík s dvojitým životem: navenek zbožný, vnitřně připoutaný ke smrtelnému hříchu – pornografie, neodpuštění, žádostivost, chamtivost, pýcha. *
Katolíci, kteří podporují modernismus, liberalismus a experimentování se Mší sv. a pohrdají posvátností bohoslužby.
*
Bohatý katolík, který dává velké dary do kostela, ale podvádí pracovníky, vyplácí nespravedlivé mzdy a odmítá pomoci církevním služebníkům v nouzi, ignorujíc chudé. *
Katolický podnikatel, který pravidelně chodí na mši, ale vykořisťuje zaměstnance, přetěžuje je bez spravedlivé odměny a neprojevuje milosrdenství ani spravedlnost. *
Katolík, který vede modlitební skupinu, ale tajně pomlouvá, klebetí, nadává, má duchovní pýchu a ničí reputaci jiných. *
Katolický učitel na farní škole, který učí děti víru, ale mimo školu žije v opilství a nemravnosti. *
Katolík, který čte při mši, ale v srdci nosí neodpuštění a odmítá smířit se s rodinou, žijící v hořkosti. *
Katolík, který pořádá sbírky, ale krade z peněz pro osobní prospěch. *
Katolík, který veřejně hájí pro-life věci, ale doma špatně zachází s manželkou a dětmi, naplňujíc dům hněvem a zanedbáváním. *
Katolík, který dobrovolniči v kostele, ale využívá své pozice k manipulaci jiných pro osobní moc, nikoli pro službu. *
Katolík, který nosí náboženské medaile a škapulíře, ale žije život marnivosti, materialismu a pýchy, starajíc se více o vzezření než o pravou svatost.
Sv. Augustin: „Ďábel se nebojí mnoha slov, ale svaté poslušnosti.“
Co učí Církev? Katechismus Katolické církve ( KKC 1861 ): „Smrtelný hřích způsobuje vyloučení z Kristova království a věčnou smrt v pekle, není-li litován.“
Tridentský koncil: „I kdyby člověk dal všechen svůj majetek chudým a i kdyby dal své tělo spálit, k ničemu mu to neprospěje, není-li v lásce, která nemůže být zachována bez posvěcující milosti.“
Chceš být opravdu dobrý?
Pak se snaž být svatý, ne jen milý. Buď člověk, který žije v posvěcující milosti, který se více bojí urazit Boha než urazit lidi. Úplně odmítej hřích, ne jen částečně. Očisti zvenčí i zevnitř kalich (srov. Mt 23-25). Choď ke zpovědi pravidelně. Modli se vždy. Miluj pravdu. Nenáviď hřích. Touži po nebi. Vyhýbej se peklu. Žij tak, jako by na tom závisela tvá duše, protože ona na tom závisí.
Sv. Páter Pio: „Je snazší, aby země existovala bez slunce, než bez mše svaté.“
Sv. Alfonz Liguori: "Abys spasil svou duši, musíš se vyhýbat příležitostem k hříchu. Mnozí jsou v pekle, protože řekli: "Jsem dost dobrý."
Z angl. originálu do slovenštiny přeložila Jesika Senderáková
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak. Používáme phpRS - redakční systém zdarma.
