Od 18.8. - 22. 8. probíhal na Šumné pro děti Typokos (= týden pod kostelem) s názvem Misie. Byl takovým volným pokračováním loňského indiánského Typokosu s názvem Za pokladem.
Prožili jsme nádherné první tři dny našeho Typokosu. Zbývaly už jen dva. Děti to pociťovaly a chtěly čas, který nám zbýval, naplno využít.
Ve čtvrtek nás na úvod čekala klidná aktivita spojená s obrázky. Děti se rozdělily do tří skupin a každá skupinka dostala hromádku zalaminovaných obrázků, na nichž měly poznat a roztřídit houby, ptáky, zvířátka s tlapkami, zvířátka s kopýtky a květiny. Vítězem se stal tým, který byl nejrychlejší a měl vše správně rozřazeno.
Potom se děti učily písničku Děti v Africe, kterou odpoledne zazpívaly i zatančily na mši svaté.
Následovala oblíbená hra s ocásky. Děti si vzaly šátky a zastrčily si je za kalhoty. Jejich úkolem pak bylo ochránit svůj šátek a vzít šátky ostatním.
Po polední pauze na oběd vypukla olympiáda, které se zúčastnilo hodně dětí i dospělých, kteří pomáhali na různých stanovištích.
Zkusit své štěstí děti mohly v těchto disciplínách:
Skok do dálky
Skákání v pytli
Házení víček z PET lahví do důlků v krabici od vajíček
Střílení na terč
Přendávání kelímků na čas a přenášení papírků slánkou
Petang
Kimova hra
Shazování kuželek
Házení lasa na věšák
Házení míčků do kbelíku
Skákání přes švihadlo
Na konci proběhlo vyhodnocení a tady můžete vidět výherce první a druhé kategorie.
Před námi byla další hra. Stejná jako loni - hledání pokladu. Avšak nebylo to tak jednoduché. Nejprve musely děti vyluštit šifru, která je odkázala na to, co musí udělat dále. Pak hledaly mapu, ale ani s tou to neměly děti jednoduché, protože ji vedoucí rozstříhali na čtyři části a aby mapa dávala smysl, musely se najít a poskládat všechny dílky. Když už byla šifra i mapa vyluštěny, shodly se děti na tom, že křížek označující poklad, je odkazuje na místnost pod kostelem, kde celý týden Typokos probíhal. Netrvalo dlouho a děti objevily za velkým dřevěným křížem balíček...
Loni byly pokladem růžence dovezené z Međugorje. Letos jsme u Međugorje zůstali a přivezli jsme odtamtud dětem medailky s Pannou Marií. Kdo dostal medailku, si pak mohl jít pro speciální požehnání k jedné z vedoucích. Toto požehnání smí udělit jen kněz nebo osoba, které bylo toto požehnání již uděleno. Znělo takto: žehnám vám zvláštním mateřským požehnáním Panny Marie ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Poslední den Typokosu, v pátek, jsme se opět sešli pod kostelem a protože děti mají velmi kreativního ducha, začali jsme vyrábět. Pletli jsme náramky přátelství.
Následovala přetahovaná s provazem a pak hra Střihule.
Po obědě už nás čekalo dovádění na hřišti, vyhodnocení celého Typokosu, rozdání cen a dlouhé loučení...
Děkujeme Pánu Bohu, dětem, všem, kdo jakkoli pomohli (vedoucím, otci Markovi, klukům z Olbramkostela, rodičům dětí, lidem z farního týmu,...) za úžasný Typokos!
