
Od 5. do 10. srpna se konal v africkém státě Malawi první Národní eucharistický kongres, jehož hlavním zaměřením byla úcta k Eucharistii, její úpadek a zejména potřeba obnovení úcty k Eucharistii.
https://stkizitoparish.org/communique-malawi-national-eucharistic-congress/
Arcibiskup z Blantyru, Mons. Thomas Luke Msusa ve své homilii během závěrečné mše svaté, která byla sloužena v katedrále hlavního města Lilongwe 10. srpna, adresoval přísné upozornění všem, kteří zlehčují a banalizují úctu k Eucharistii:
„
Nezneužívejte Ježíšovo mlčení v Eucharistii k tomu, abyste si mysleli, že ho můžeme vnímat neuctivě porušováním liturgických norem.“
Odvolal se při tom na biblický příběh zobrazující to, jak Bůh promluvil k Mojžíšovi:
„
Když si Mojžíš uvědomil, že stojí před Bohem, okamžitě si vyzul sandály a klekl si na zem, čímž projevil úctu Bohu.“
Arcibiskup dále v kázání napomínal věřící, že nemají během mší používat mobily a komunikovat přes ně. Zároveň vyzval věřící, aby brali vážně svátost svaté zpovědi a důkladně se připravovali jak na ni, tak na následné svaté přijímání.
Na závěr Eucharistického kongresu, kterého se zúčastnil i kardinál Pietro Parolin, přijali zúčastnění biskupové
několikabodové usnesení, ve kterém stanovili zásady správné úcty k Eucharistii:
1. Podporovat úctu k Nejsvětější Svátosti jako k pravé a skutečné přítomnosti Krista.
2. Kněží jako řádní vysluhovatelé Eucharistie by měli podporovat úctu k Eucharistii.
3. Konání adorace a požehnání ve farnostech by se nemělo považovat za soukromou pobožnost pro konkrétní skupiny, ale za povinnost pro všechny křesťany v každé farnosti.
4. Formát adorace, jak je stanoven v nových hymnech Chichewa a Chitumbuka, by měl být oznámen všem věřícím.
5. Liturgická slavení by se měla řádně připravit a sbory by se měly snažit pomoci shromáždění aktivně se účastnit liturgie výběrem písní, které jsou věřícím dobře známé.
6. Důrazně se doporučuje přijímání Eucharistie na jazyk.
7. Všichni faráři by měli upřednostnit šíření učení o Nejsvětější Svátosti a poskytovat pastorační pomoc křesťanům, kterým je zakázáno přijímat svátosti, aby se mohli vyzpovídat a vrátit se k plné účasti na svátostech.
8. S hlubokou vděčností organizátorům kongresu a všem účastníkům svěřujeme úspěšnou realizaci těchto usnesení na přímluvu Přeblahoslavené Panny Marie – Panny Marie Africké.

Zdá se, že účastníci Eucharistického kongresu se neztotožňují s tvrzením, které i na Slovensku rozšiřovaly některé duchovní osoby, že přijímání Božího Těla na ruku je stejně uctivé jako přijímání na jazyk. Jinak by necítili potřebu v rámci boje za vyšší eucharistickou úctu důrazně doporučovat, aby bylo Boží Tělo přijímáno na jazyk.
Také by to mohlo být varováním pro různé insitní teoložky, které si pochvalovaly přijímání na ruku s tím, že „
teď si mohou s láskou pomuckat a pohoupat Ježíška na rukou“. Všemohoucí Bůh, tajemným způsobem přítomný v Eucharistii, zde není k tomu, aby se stal předmětem jejich sentimentálních dětinskostí a nepodložených familiárností, ale k tomu, abychom se Bohu klaněli, adorovali Ho a v posvátné bázni slavili.
A v neposlední řadě je to upozornění pro ty, kteří v přijímání na ruku věřící podporovali, nabádali je k tomu a tvrdili jim, že není žádný rozdíl mezi přijímáním na jazyk a na ruku, pokud se týká úcty k Eucharistii. Zejména u malých dětí se toto pohoršení stává velmi závažným, a to i tehdy, když se musí na tuto lhostejnost jen dívat. Jednoho dne se budou i tito duchovní zodpovídat a svá tvrzení budou muset obhajovat před mnohem mocnějším Soudcem, než jsou liberální média, pokrokoví teologové a liberální preláti.
Branislav Michalka
Převzato z
https://christianitas.sk/,
článek z 21 .8. 2025 naleznete
zde.