Pěší poutníci stále postupují ke svému cíli, kterým je Velehrad...
Opět jsme vstali časně zrána a před půl sedmou jsme se už začali shromažďovat před Sokolovnou, ve které jsme nocovali. Některé z nás poněkud zneklidnilo, když jsme spatřili vozíček, ve kterém se poveze část našich zavazadel. Z technických důvodů jsme dnes mimořádně neměli naše standardní bezpečné (pro batohy) přepravní vozidlo. Uklidnili jsme se, když nás auto se zavazadly po cestě předjelo a ujistili jsme se, že jsou zavazadla ve vozíku dobře upevněná a přikrytá plachtou.
K rozjímání jsme dnes měli duchovní slovo, které nám četl otec Nik a také Josef. Dnes jsme mohli rozjímat o třetím skutku tělesného a duchovního milosrdenství. (Oblékat nahé a napomínat hříšníky).
Celá promluva je ZDE.
V Šumicích nás mile překvapila paní z místního obchodu, která nám přinesla mísu bonbonů.
Po cestě jsme poslouchali velmi zajímavý rozhovor s Lenkou a Lubošem, kteří letos putovali do Říma. Vyprávěli nám o své cestě a podělili se s námi o různé zážitky i zkušenosti z pouti.
V Medlově na nás čekalo báječné pohoštění. Poté, co jsme se občerstvili, jsme se shromáždili v místním kostele. Tam jsme byli svědky slavnostní události. Jeden z nás poutníků byl oficiálně přijat mezi katechumeny. Následovala adorace po cestě, při které jsme mohli Bohu svěřit potřeby naše i druhých. Při přechodu přes dálnici jsme vzpomněli také na všechny, kteří jsou na cestách a otec Nik jim dal svátostné požehnání.
Další občerstvovací stanici jsme měli v Hrušovanech, kde nás pěkně přivítal místní farář.
Letos byla změna trasy. Místo přes Židlochovice jsme do Blučiny zamířili po stezce přes Vojkovice.
V kázání otec Jindřich Bartoš hovořil o významnosti možnosti získání odpustků a o podmínkách, které je k tomu zapotřebí splnit. Zvláště mluvil o potřebě nemít zalíbení v hříchu.
Na dvoře orlovny v Blučině pro nás byla připravena výborná večeře. Posilněni jsme šli po kompletáři spát.
