"Vždy na tebe čekám, moje dítě ... I když jsi velmi daleko. I když bloudíš a zraňuješ své srdce - i Moje. Moje ramena jsou otevřená - ne proto, abych tě soudil, ale abych tě objal. Nejsem vzdálený Bůh. Jsem Bůh blízký.
Toužím po tvém srdci, i když mě nemůžeš milovat. Jediné, co musíš udělat, je nechat se najít. Každou slzu, kterou jsi prolila, znám.
Každé zranění, které jsi zažila, nesu spolu s tebou. Vrať se. Neboj se. Láska si nepamatuje chyby – Láska touží tě pozvednout.“
"Jsem tvá Matka. Čekala jsem pod Křížem na tebe a stále čekám. Když už nemáš sílu, přijď pod Můj plášť. Tvé rány obvážu svou něhou a tvé hříchy ponořím do oceánu Milosrdenství Mého Syna. Nic z toho, co jsi udělal, není větší než Jeho Kříž. On dal svůj život, neboť jsi hoden všeho. Důvěřuj.“
Modlitba plná důvěry – „Do Tvých rukou, Ježíši“
Ježíši, můj Pane a Spasiteli,
utíkám se k Tobě s unaveným, ale otevřeným srdcem.
Ne vždy Ti rozumím,
ne vždy Ti dokážu důvěřovat,
ale dnes Ti kladu všechnu svou nejistotu do Tvých ran.
Jestli chceš — veď mě cestou, kterou neznám.
Jestli je třeba — vezmi mi to, co držím křečovitě.
Jestli mlčíš — nauč mě poslouchat ticho, které není opuštěním.
Ježíši, Ty jsi Pán mého života.
Ne mých emocí, ne mého strachu, ne mé minulosti.
Jen Ty.
Dej mi milost úplného odevzdání.
Dej mi srdce dítěte, které důvěřuje Otci,
i když nevidí cestu před sebou.
Vezmi mi potřebu všechno ovládat.
Vezmi mi strach, že to nezvládnu.
Vezmi mi pýchu, že musím být silný sám.
Maria, Matko Svěření,
uč mě každodennímu „fiat“ –
takovému, které říká Bohu „ano“
i uprostřed bouře, i uprostřed slz.
Ježíši, přiviň mě ke Svému Srdci.
Ukryj mě ve Své vůli.
Ať je Tvá touha mou touhou.
Ať Tvůj pohled uzdraví mou identitu.
Ať Tvá láska obnoví všechno, co bylo zničeno.
Ježíši, i když nevidím - důvěřuji Ti.
I když se všechno hroutí – důvěřuji Ti.
I když padám - důvěřuji Ti.
Ne proto, že já jsem věrný,
ale proto, že Ty nikdy nepřestaneš milovat.
Amen.
Převzato z
Marta Durániková,
článek naleznete
zde.
