
Zamyšlení nad slavností Nejsvětější Trojice - cyklus C
Ježíš řekl svým učedníkům: "Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí." (Jan 16,12-15 )
Milé sestry a bratři!
Bůh nás stvořil k svému obrazu. On – Bůh je pro nás vším- všechno –Bůh je spravedlivý, věčný, vševědoucí, všemohoucí – On je Láska a přebývá v nepřístupném světle – On Bůh všechno řídí, tvoří a udržuje, ale nám dává plnou svobodu.
To On – Bůh objasňuje Mojžíšovi svou existenci slovy: Jsem, který jsem. Ano, Bůh je bytí samo, On jediný je. U něho není ani včera, ani zítra, ani stálé teď. A tento živý Bůh projevuje svou osobnost tím, že vede svůj vyvolený národ – Izrael – svou cestou do zaslíbené země. Vysvobozuje Izrael z domu poroby –z Egypta, ukládá mu Zákon a malý kočující národ věří uprostřed pohanských mocností – Egypta, Babylonu, Asýrie v jednoho Boha. A ta cesta vyvoleného národa směřovala k jedinému cíli. Bůh vytvořil jednu, jedinou lidskou bytost počatou bez poskvrny dědičného hříchu – Pannu Marii – která mohla říci: „Jsem služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova!“ A její slovo je činem – ponechává uskutečnění spásy jen činnému Božímu slovu.

A plodem je Ježíš, který je poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Za nás hříšné. Z lásky k nám vydává Bůh Otec za nás svého Syna na smrt. Z lásky vchází Ježíš do krajní temnoty smrti, aby vzal na sebe naši vinu, naše hříchy. A On – Ježíš – nás touto svou láskou přičlenil k sobě. Stali jsme se Jeho – Ježíšovými sestrami a bratry, stali jsme se dětmi Božími.
„Já a Otec jedno jsme“, říká Ježíš farizeům a apoštolu Filipovi na jeho otázku, aby jim ukázal Otce, Ježíš odpovídá: „Filipe, tak dlouho jsi se mnou a nevíš, že kdo vidí mne, vidí Otce?“ Je jasné, že Bůh Otec a Ježíš je jeden Bůh. A z Otce a Syna vychází ona absolutní svoboda, kterou je Duch Svatý, který vychází společně z Otce i Syna a vyjadřuje jejich jednotu Lásky.
Poslechněme si znovu slova dnešního evangelia:
„Ale přijde On, Duch pravdy, a uvede vás do celé pravdy. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“
Ježíš zůstává vždy jediný, kdo zjevuje Otce; Duch Svatý však působí, aby Kristovo zjevení plně proniklo do srdce nás všech.
Je to asi tak, jako když jsme v rodině, kde žije Duch lásky. Jdeme si tam pro něco, vyřídíme, co potřebujeme, a mohli bychom odejít domů, ale nechce se nám jít domů, ale nechce se nám jít – je nám tam dobře.
Ale skutečně dobře je nám, milé sestry a bratři, jen tehdy, když žijeme v milosti posvěcující a modlíme se před svatostánkem. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen