„Dlouho jsem popírala, že potřebuji pomoc, ale Spasitel mi dal naději a světlo, které jsem potřebovala.“ říká 41letý policista Michele Bocelli z Florencie. Zdálo se, že se temnota objevila odnikud. Začal jsem pociťovat úzkost a depresi kvůli všem nevyřešeným problémům ve svém životě. Ztratil jsem sebedůvěru, začal jsem pochybovat o své víře a seznam by mohl pokračovat. I drobné nepříjemnosti se rozrostly do neúměrných rozměrů a můj krásný život se náhle změnil v katastrofu.
Měl jsem pocit, že svádím vnitřní boj s démony ve své hlavě.
Zdálo se mi, že mě pohltila temnota. Jak tyto pocity postupně sílily, začal jsem si klást otázky, jako např: „Co kdybych zmizel? Koho to zajímá?“ A démoni v mé mysli mi odpovídali: „Jsi jen prach ve vesmíru. Nikdo by si nevšiml, kdybys zmizel.“
Tyto myšlenky mě naplnily strachem, který mě ochromil.
Zatímco se mi však tohle všechno odehrávalo v hlavě, choval jsem se normálně. Mluvil jsem se svou rodinou, jako by bylo všechno v pořádku. Ze strachu jsem své pocity před ostatními skrýval. Cítil jsem, že se nemohu podělit o to, jak zmatený jsem ve své mysli.
Také jsem sám před sebou popíral, že je něco špatně. Říkal jsem si, že nemohu mít deprese, nechtěl jsem si připustit, že potřebuji pomoc. Bál jsem se, že kdyby lidé zjistili, co si myslím a cítím, odstrčili by mě nebo by si mysleli, že jsem slabá nebo blázen. Strašně jsem se styděl, že se z té temnoty nedokážu dostat.
Konečně jsem si přiznal, že potřebuji pomoc
V červenci 2024 jsem se v Syrakusách setkal se svým přítelem z Polska, šel jsem s ním do svatyně Panny Marie Plačící a tam jsme seděli před obrazem Panny Marie. Začal jsem plakat a vyprávět příteli o svém problému. Přítel mi řekl: „Kdybys měl zánět slepého střeva, Bůh by od tebe očekával, že požádáš o kněžské požehnání a dostaneš nejlepší možnou lékařskou péči. Totéž platí pro citové poruchy. Náš nebeský Otec očekává, že využijeme všech úžasných darů, které nám v tomto úžasném období udělil.“ ‚A co se stalo?‘ zeptal jsem se.
Toto povzbudivé poselství mi pomohlo konečně přijmout, že se potýkám se skutečnou duševní nemocí a že není nic ostudného na tom, když požádám o pomoc. Ale především mi připomnělo, že nejsem slabý a že se mohu uzdravit.
Toho večera jsem se pomodlil nejupřímnější modlitbu svého života. Vzlykajíc jsem odložil svou pýchu a vylil si srdce před svým nebeským Otcem a požádal ho, aby mi ukázal, co mám dělat.
Po této modlitbě jsem cítil, že si musím znovu promluvit se svým přítelem z Polska. Večer jsme spolu opět hovořili, byl laskavý a chápavý, jak jsem očekával, a okamžitě mi pomohl pocítit pokoj a velkou útěchu, kterou nám dává náš milující Nebeský Otec. Pomohl mi pochopit, že Spasitel ví o všem, čím procházím, i když tomu sám plně nerozumím, a pomohl mi použít potřebné nástroje.
Používejte všechny Boží nástroje
Naučil jsem se, že psychické problémy lze zmírnit vírou a uzdravující mocí Ježíše Krista, ale že někdy je třeba uzdravení doplnit dalšími prostředky. Cítil jsem, že síla, naděje a světlo přicházejí jak z duchovních, tak z materiálních prostředků. Zde je několik praktik, které mi každý den přinášejí světlo do života a které můžete vyzkoušet i vy:
1. Začněte a ukončete den upřímnou modlitbou: pokládejte konkrétní otázky, hledejte vedení a vyjadřujte vděčnost.
2. Vězte a přijměte, že je v pořádku být někdy smutný a plakat, ale nenechte se smutkem ovládnout! Promluvte si s důvěryhodným přítelem nebo milovanou osobou, která vám pomůže zvednout náladu v těžkých dnech.
3. Až půjdete večer spát, buďte na sebe hrdí, že jste zvládli další den! Pamatujte, že jste silní.
4. Čtěte si texty z písem, přednášky z všeobecných konferencí a poučné knihy s radami, abyste zbystřili svou mysl a víru v Ježíše Krista.
5. Otevřete se a požádejte o pomoc důvěryhodné přátele, členy rodiny, kteří vám v případě potřeby pomohou vyhledat odborníka.
6. Vězte, že není nic špatného obrátit se na odborníka! Odborníci mohou být velmi nápomocní při učení se překonávat a zvládat problémy s duševním zdravím.
7. Nestyďte se jít k lékaři nebo užívat antidepresiva: jsou to nástroje, které nám dal náš nebeský Otec, abychom se mohli uzdravit.
Podporovat se v Kristově světle
Dlouho jsem si myslel, že je nemožné slyšet hlas Ducha Svatého nebo cítit Boží lásku, když jste v depresi. Měl jsem pocit, že se neustále vznáším v propasti temnoty, ale malá jiskřička světla od Spasitele mi pomáhala udržet si naději. Kromě toho jsem díky tomu, že jsem otevřeně mluvil o svých problémech, zjistil, že mnoho mých přátel se také potýká s duševními problémy, což nám pomohlo se navzájem uklidnit a uvěřit, že nejsme sami.
Člověk, kterým jsem byl předtím, než jsem se obrátil na Nebeského Otce o pomoc, se velmi liší od člověka, kterým jsem dnes. Kdybych neprošel tímto obdobím temnoty, neměl bych víru v Ježíše Krista ani svědectví o něm, které mám dnes. Jsem nesmírně vděčný za světlo, které On vnáší do mého života a které mi pomáhá překonávat démony a strachy v mé mysli. Vím, že On trpěl všemi našimi úzkostmi a že dokonale rozumí těžkostem, kterými procházíme. U Něho můžeme vždy najít naději a světlo.
Raffaele Soroczynski, Michele Bocelli
