
O sedmém Božím přikázání.
Krádež
Od nejdávnějších dob až dodnes člověk dokonale rozuměl, že přikázání „Nepokradeš“ zakazuje braní, zadržování
a nedovolené používání cizího majetku
k vlastním účelům. Dnes je toto přikázání zastřeno mnoha doplňkovými termíny, aby vlastní skutková podstata krádeže zmizela. V 21. století se již zřídkakdy
uslyší, že někdo něco „ukradl“. Místo toho se dozvídáme, že „zdefraudoval, přivlastnil si, vzal, získal, použil“ apod.
Soukromé vlastnictví, získané prací nebo darem, nesmí být zabráno jinou osobou, protože tím je porušeno sedmé přikázání a způsobuje se křivda bližnímu.
Vlastnictví materiálních statků, včetně
plodů lidské práce, je důstojné a správné, neboť slouží k uspokojení potřeb daného člověka a potřeb těch, za něž nese
odpovědnost.
Materiální i nemateriální statky, například půda, továrny, věda a schopnosti mají
sloužit co největšímu počtu lidí. Důležité
je disponovat s nimi tak, aby bylo možno podělit se s hostem, nemocnou nebo
chudou osobou. Pán Ježíš, ačkoliv bohatý, stal se pro nás chudým, aby nás svojí chudobou obohatil… (srov. 2 Kor 8,9)
Sedmé přikázání zakazuje přivlastnit
si majetek druhého člověka proti jeho
vůli. Nedopouští se ale člověk krádeže
tam, kde souhlas majitele lze předpokládat nebo kde odmítnutí majitele by bylo
v rozporu se zdravým rozumem a vlastním účelem majetku? Příkladem může být
situace, kdy v náhlé a nenadálé potřebě
najíst se a obléknout je jedinou možností použít vlastnictví jiného člověka (srov.
Gaudium et spes, 69).
Příklady porušení sedmého přikázání
Sedmé přikázání je porušeno, když si
někdo protiprávně přivlastňuje majetek
druhé osoby, když vědomě zadržuje půjčené věci nebo nevrací nalezené předměty,
když podvádí při koupi a prodeji, nadsazuje cenu, využívá neinformovanosti klienta či jeho tíživého postavení nebo poskytuje nespravedlivou odměnu za práci.
Morálně zavrženíhodnými skutky jsou:
• spekulace spočívající na umělém zvyšování ceny za účelem dosažení maximálního zisku na úkor klienta;
• korupce, čili pokoutní pokus ovlivnit
nestranné rozhodování kompetentních
osob v můj prospěch;
• přivlastnění si majetku firmy, v níž pracuji;
• špatně nebo lajdácky vykonaná práce;
• krácení daně;
• falšování šeků a účtů;
• nadměrné výdaje, marnotratnost;
• úmyslné ničení soukromého majetku
bližního.
Povinnost vrátit ukradenou věc
V zájmu spravedlnosti je každý povinen vrátit ukradenou věc jejímu majiteli.
Ježíš chválí Zachea za jeho slib: „…jestliže jsem na někom něco vymámil, vrátím
mu čtyřnásobek…“ (Lk 19,8)
Jestli se ukradená věc ztratila nebo
zničila, je třeba poskytnout náhradu buď
v penězích, nebo v naturáliích spolu se
ziskem, který by poškozený majitel mohl
mít. K vrácení jsou zavázány i ty osoby,
které se na krádeži spolupodílely, například když ji přikázaly, pomáhaly při ní,
měly z ní prospěch nebo ji kryly.
Zvrácené systémy a ideologie
Každý sociálně-ekonomický systém,
v němž jsou sociální vztahy určovány výlučně ekonomickými kritérii, je v rozporu s právy lidské osoby. Teorie, která klade zisk jako výlučnou normu a konečný
cíl hospodářské činnosti, je morálně nepřijatelná. Chápat člověka jako prostředek k dosažení zisku ho zotročuje a zároveň vede k modloslužebnému vztahu
k penězům a ústí do ateismu. „Nemůžete sloužit Bohu i penězům…“ (Mt 6,24)
Církev odmítá totalitní ideologie komunismu, socialismu a konzumního kapitalismu, které uznávají absolutní primát
zákona trhu před lidskou prací (srov. Jan
Pavel II., Centesimus annus, 10, 13, 44).
Hospodářský rozvoj musí sloužit uspokojení potřeb člověka. Tento rozvoj je
spjat s lidskou prací, v níž si člověk ve
shodě s příkazem Stvořitele podmaňuje
zemi. V tomto smyslu je práce povinností. „Nechce-li někdo pracovat, ať také nejí…“ (2 Sol 3,10)
Výstřelky spojené s prací
Svatý Pavel tvrdě napomíná lidi, kteří
nechtějí pracovat a pouze využívají plody práce jiných: „Ty v Pánu Ježíši Kristu nabádáme a vybízíme, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si vydělají.“
(2 Sol 3,12)
Práce je naplněním Boží vůle, umožňuje využívat hřivny dané člověku Stvořitelem a je prostředkem k zajištění existence své i bližních. Křesťan se prací
posvěcuje a účastní v Kristově námaze
pro spásu světa.
V přístupu k práci není dovoleno diskriminovat muže nebo ženy, lidi zdravé
nebo postižené, domácí nebo imigranty.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout poctivou odměnu za poctivě vykonanou práci. Poctivá odměna je taková, která dovoluje pracující osobě a její rodině zabezpečit
důstojné hmotné podmínky k životu, jakož i možnost uspokojit její společenské,
kulturní a duchovní potřeby – a sice podle druhu vykonávané práce a její kvality.
Zadržování, nebo dokonce odpírání mzdy
je těžkým porušením sedmého přikázání.
Pokud je stávka jedinou účinnou obranou proti vykořisťování zaměstnanců,
potom je morálně oprávněná. V mezinárodním měřítku je také běžné, že bohaté
státy, nabízející svoji pomoc chudým zemím, ji činí závislou na splnění nemravných požadavků, například regulace porodnosti cestou legalizace potratů nebo
sterilizace. Písmo svaté však vyzývá bohaté lidi, aby se dělili s chudými bez jakýchkoliv podmínek: „Tomu, kdo tě žádá, dávej, a k tomu, kdo si od tebe chce půjčit,
se neobracej zády.“ (Mt 5,42)
Nemravné obohacování se
Bohatnutí je mravně přípustné, když
se děje slušným způsobem, bez újmy pro
bližního. Jestliže si ale člověk dělá ze svého bohatství kult a užívá je egoisticky, potom okrádá Boha o úctu a lásku, jež mu náleží, a bližního o nezbytnou pomoc. Když
bližní nemá chléb ani oděv a bohatý egoista mu to odepře, dopouští se neúcty vůči tomu člověku ve smyslu známého napomenutí sv. Jakuba (Jak 2,15–16). Když se
bohatství získává na úkor bližního, například zadržováním části nebo celé mzdy,
nebo se mzda podvodně snižuje, potom se
jedná o krádež cizího majetku a závažný
hřích proti spravedlnosti (srov. Jak 5,1–6).
Nové formy krádeže
Internet otevřel možnosti nových forem krádeže, např. vykrádání bankovních
kódů, vybírání peněz z cizího konta, zadlužení bližního užitím jeho kreditní karty
apod. Velmi bolestnou záležitostí je také
pornografie na internetu. I toto je krádež,
protože se pojí s falzifikací a demoralizací, bere lidem pravdu a morálku. A podobných příkladů bychom našli více...
Z Rycerz Niepokalanej
dla Polonii 6/2011 přeložil -ram-
Článek je z časopisu
Světlo č. 36/2015, str. 7