
V úsilí popřít samotnou existenci Boha se ateisté odvolávají na teorii evoluce a vyznávají víru v to, že život a jeho překvapivé formy vznikly samy od sebe.
Jejich argumenty jsou absurdní, empirické zdůvodnění nulové, navíc evoluční scénář obsahuje mnoho výmyslů, což je vidět na příkladu domnělé evoluce ptáků.
Problémy s pohonem
Ano, Rolls-Royce má skvělý pohon,
který se dokonale hodí pro úkoly na cestě, ale není ani trochu vhodný pro létání.
Silný motor totiž točí koly, to ale ve vzduchu není k ničemu...
Stejně tak jsou svaly ještěrů vynikající, ale hodí se k běhu, ne k létání... Nechci zde uvádět všechny učené názvy
svalů, připomenu jenom to, že kdyby náhodou ještěrům narostly svaly ptáků, měli by problémy s během. Kdyby ale měl
pták takové uspořádání svalů jako ještěr,
nikdy by nevzlétl.
A kdyby se najednou z nějakého ještěra jakýmsi podivným nedopatřením
zrodil pták s pery, maštěním per, dutými
kostmi a třeba i s odpovídajícím uspořádáním svalů, ani tak by si hodně nepolétal. Po několika úderech křídly by mu chyběl kyslík, spadl by dolů a stal se kořistí
mrchožravých zvířat. A zde musí skončit
diskuse o evolučním původu ptáků z ještěrů, neboť ptáci mají absolutně odlišnou
konstrukci plic než ještěři.
Plíce ještěrů
– podobně jako u člověka – fungují podle systému vdech-výdech (vzduch, který
při vdechu nabíráme do plic, zase vydechujeme), u ptáků zase při výdechu plíce opouští vzduch vtažený o jeden cyklus
dříve. Přitom je četnost vdechů-výdechů
u ptáků mnohonásobně vyšší. Přetvoření
jedněch v druhé cestou postupných evolučních změn je nemožné – není možné
si ani představit nějaký mezičlánek mezi
motorem dvoutaktním a čtyřtaktním, nebo třeba mezi motorem pístovým a tryskovým. Neexistuje žádný „korigující zákrok“, který by umožnil předělat dvoutakt
na čtyřtakt, a není žádná mutace nebo
série mutací schopná proměnit plíce ještěra na plíce ptáka. Poněvadž pokud by
takový poloještěří polopták s nehotovými
křídly a napůl dutými kostmi mohl ještě
jakžtakž fungovat a uniknout tomu, že
ho sežere dravec, potom snad i ten nejzatvrzelejší evolucionista musí souhlasit,
že s nehotovými plícemi v přechodné fázi
mezi dvoufázovým a čtyřfázovým dýcháním by žádná zpotvořenina nepřežila. Přírodní výběr vyžaduje okamžitý prospěch,
jenomže předělávání ještěra na ptáka působí samé problémy.
Řídící počítač
Vědecké pohádky o vyskakujících dinosaurech, kterým náhodou vyrostla pera a vynesla je do nebeských výšin, jsou
dobré pro vyprávění dětem na dobrou noc,
ovšem pod podmínkou, že jim dopovíme
jednu nesmírně důležitou věc. Mezi vyskakováním ještěra a letem ptáka je zásadní
rozdíl. Chyby, kterých se pták při letu dopustí, zaplatí životem, proto musí mít velice komplikovaný systém řízení analyzující mnoho činitelů, které se v době letu
vyskytnou, a bezchybně připravující odpovědné mechanismy regulující výšku letu, stabilitu, změnu směru, vzlet vzhůru
a přistávání v nejrůznějších podmínkách.
Těžko se dá čekat, že by o těchto podmínkách věděly mutace bez rozumu, které by
mohly vytvořit další mechanismus řízení,
než se pták roztříští o skály nebo spadne
do vody – ale měli by o nich vědět učenci,
kteří analyzují chování ptáků ve vzduchu.
Anglický profesor A. McIntosh zaměřuje
pozornost na to, že dokonce ocas ptáka
„je neužitečný, pokud je pouze nečinným
doplňkem. Ptačí ocas musí mít možnost
změnit podobu v době letu. A všechny ty
mechanismy jsou řízeny prostřednictvím
nervové soustavy, spojující svaly s palubním počítačem v mozku ptáka naprogramovaným tak, aby pták mohl vykonávat
široký rejstřík komplikovaných aerodynamických manévrů.“ (Z knihy A. McIntosh, In six days, red. J. Ashton, New
Holland 1999)
Uvažuji pouze, proč existence toho
vynikajícího počítače s pokročilým naprogramováním, pracujícím na principu
v poslední době ve vědě módních neuronových sítí, pro některé i nadále není důvodem pro existenci nekonečně moudrého
Programátora, který zná dokonale aerodynamické podmínky, jaké panují v různých
výškách. Znalce materiálů, který vybral
maximálně pevné a přitom lehké materiály pro zbudování per a kostí ptáků. Konstruktéra, který vypracoval nejpodrobnější
detaily, aby ptáci mohli létat, ne vyskakovat. Elektronika, který vymyslil síť na posílání údajů a procesory pro jejich analyzování. Mechanika, který vytvořil lehké,
účinné a neselhávající výkonné zařízení.
Energetika, který připravil systémy zásobování, přeměny a odvádění energie, které umožňují udržet stálou teplotu ptačího
těla a zajistit dlouhodobou, vysoce účinnou práci jeho svalů po čas letu. Vypadá
to, že důvod je jediný: „Mnozí odmítají
důvody existence záměru v přírodě, poněvadž dříve učinili předpoklad o neexistenci Boha. (…)
Jenom proto, že člověk
nechce být odpovědným před Bohem Stvořitelem, je připraven se držet teorie (evoluce), mající pro svou podporu tak málo
důvodů.“ (A. McIntosh, tamtéž)
Odpovědnost před Bohem
Poctivá vědecká analýza nás přivádí
k vyznání víry v Boha, který naprojektoval a učinil to všechno, co tvoří ptáka a jeho překvapující schopnost létání. Stvořitel
říká: „Znám všechny nebeské ptáky, mé je
každé polní zvíře.“ (Ž 50,11) Ale copak
Bohu šlo o ptáky, když tvořil tento svět?
„Oč větší cenu máte vy než ptáci!“ – říká
nám Pán Ježíš (Lk 12,24) a nezdráhá se
prolít svoji krev pro naši spásu.
Písmo svaté říká: „...máme Ježíšovou
krví záruku žádanou pro přístup do svatyně tou cestou, kterou nám on otevřel, zcela novou, živoucí, vedoucí přes oponu – to
znamená jeho tělo“ (Žid 10,19–20), a zároveň varuje: „Nemyslíte, že ten, kdo pošlape Syna Božího, kdo nebude pokládat
za posvátnou krev smlouvy...“ (Žid 10,29)
Máme skutečně mnoho dokladů pro
to, že Bůh naplánoval a stvořil tento svět
a z lásky k nám dal svého Syna Ježíše
Krista „jako smírnou oběť za naše hříchy“ (1 Jan 4,10). Neznevažujme tedy fakta a nevěřme báchorkám; věřme Ježíšovi
a neodmítejme krev jeho smlouvy, k níž
máme přístup v Eucharistii.
Z Miłujcie się! 3/2014 přeložila -vv-
Článek je z časopisu
Světlo č.33/2015, str. 12