Jak to bylo se svátkem sv. Cyrila a Metoděje?
Slova této písně jsou od P. Jana Nepomuka Soukopa (narozen r. 1826 v Třebíči, posledně
farář v Doubravici nad Svitavou,
zemřel v r. 1892). V roce 1927
byl pietně pohřben na severní
straně kaple Cyrilky na Velehradě. Této slavnosti se zúčastnilo také 800 poutníků křesťansko-sociálního dělnictva – z toho
50 krojovaných havířů z Ostravy, Mons. Jan Šrámek aj. (Cinek,
s. 553; Kolísek, s. 42).
Nápěv je od P. Pavla Křížkovského (nar. 1820 v Holasovicích
ve Slezsku, od r. 1845 člen řádu
augustiniánů na Starém Brně;
r. 1863 zpíval tisícičlenný sbor jeho „Hvězdy dvě z Východu“ při
cyrilometodějské slavnosti v Brně-Lužánkách (Kolísek, s. 33n;
Beneš Josef, s. 211–219). Roku
1872 byl povolán olomouckým
arcibiskupem Fürstenberkem
za ředitele katedrálního kůru,
zemřel roku 1885 v Brně.
Píseň vznikla v ovzduší příprav na jubilejní rok 1863. To
byl ten tisící od příchodu svatých soluňských bratří Cyrila
a Metoděje, našich duchovních
otců a pravých pastýřů. Jejich
osobní svatost a bolest pomáhaly udržovat v našem lidu život svaté víry a probouzet i národní sebeuvědomění. Chystala
se velkolepá slavnost vděčnosti,
úcty a naděje…
Z podnětu pastoračního
kněžstva požádal olomoucký
arcibiskup Bedřich Fürstenberk Kongregaci pro posvátné
obřady v Římě, aby svátek svatých Cyrila a Metoděje, slavený
9. března, byl přeložen na 5. července, který v roce 1863 připadl na neděli. Takový návrh
vzešel zřejmě z citlivého ohledu na kající dobu svatopostní
(v březnu), v níž by se liturgická
slavnost nemohla náležitě rozvinout, a s ohledem na lid. Počátkem července – po senoseči
a ještě ne o žních – je lid volnější od polních prací.
V úředním věstníku olomoucké Arcibiskupské konsistoře ze dne 26. 5. 1863 je k věci uveřejněno apoštolské Breve
z 5. 2. 1863 s požadavkem, aby
bylo ve vhodný čas oznámeno
z kazatelny věřícímu lidu ve srozumitelném domácím jazyku.
Text apoštolského Breve navazuje na žádost arcibiskupovu,
chválí úmysl oslavit 1000. výročí příchodu svatých věrozvěstů
a pokračuje:
„Tito světci přivedli ke křesťanské víře mnoho kmenů oněch
krajin i s jejich králi, byli poctěni
od Svatého stolce hodností biskupskou a rozhlásili zvuk slova
Božího až do nejvzdálenějších
zemí Moravy – a to s velkým
duchovním užitkem…
Svatý otec přijal vlídně tuto
žádost a dovolil, aby se na celém
území Moravy – kam až jen toto
území sahá – od nynějška svátek svatých Cyrila a Metoděje,
biskupů a patronů jak navenek,
tak v liturgii, slavil ritem duplexu první třídy s oktávem místo 9. března dne 5. července...“
Breve je datováno 5. února 1863 a podepsal je prefekt
Kongregace posvátných obřadů kardinál Patrizi.
Článek je z časopisu
Světlo č. 27 / 2009, str. 6
